Vlado Ďurajka před lety fungoval jako Abuse, vydal kritikou vychvalovaná épéčka "4th Floor Thinking", "Sleepfields" a pro někoho nepřekonatelnou desku "The Great Outdoors". Pak vdechl život novému názvu - The Autumnist. Následně vylezl na hudební rozhlednu a pořádně se podíval po všech hudebních zákoutích. První ochutnávkou z připravovaného alba se stala hypnotizující vokální paralela "The Shore". Jen škoda, že Tracy Miller zde nedostala víc prostoru.

Při onom stoupání do výšin si všímal každičkých elementárních částic, které nakonec The Autumnist zapracoval do své vlastní koláže. Ta fascinuje dějovým skeletem myšlenek, v kterém z podmračené oblohy na zem padají přívaly dešťových kapek a ruchem při dopadu rozehrávají malé symfonie. Houževnatě se tu tak převaluje jeden nápad přes druhý: krátké pobláznění operou (skvostná "Too Human"), střípky reggae nebo valčíkového taktu způsobí nečekané, ale záměrné narušení dokumentárních obrazců o odcizeném městě. Vřelost přijetí kolemjdoucích v ulicích je střídána chladným odstupem, známou to realitou dnešních dnů.

Nával nálad probleskne prvky idm, glitche, downtempa a šikovnými manévry s akustickou (dechy, bicí, kytara). Průlet tímto spektrem se dotkne podzimních atmosfér a všech chmurných chvil při osamocených výpravách po známých místech. Vlado si tak s vámi laškovně pohrává, zkouší váš cit pro detail a vnímání sebemenšího preludia. Má však přesný odhad, aby nic zbytečně nepřehustil do neposlouchatelného balastu. Tato rovina je se striktní přesností dodržována i v případě použitých rytmů a ruchových smyček. Prostorový obraz má tak pevné body a nedochází k žádnému chvění nebo rozmazání sledu pohyblivých skulptur filmového pásu.