V pražském Chapeau Rouge se děly věci. NiceLand místo drnkání na kytaru churavěl, kluci z Barevného nátěru se snažili vtipkovat, Toneless dojímali děvčata v první řadě a The Infants přepadli Prahu, aby jí ukázali, čím si vysloužili vystoupení na slovenské Pohodě.
© Tomáš Suttý / musicserver.cz U vchodu tiskla razítka a prodávala placky sympatická dredatá Slovenka, která dávala tušit, o co že vlastně půjde a odkud dorazily hvězdy večera - mladí
The Infants od Bratislavy, již si přijeli odbýt svou českou premiéru. Ale nepředbíhejme.
Lehce před devátou večerní se Live Underground v pražském klubu Chapeau Rouge pomalu začal zaplňovat. Což logicky vzato není zas tak těžké a časově náročné, když vezmeme v potaz nevelkou plochu prostoru a s ní související kapacitu lidí, kterou je schopen pojmout.
Program večera se na poslední chvíli poněkud změnil díky nemoci českého písničkáře
NiceLanda, který měl celý program úderem deváté zahájit a místo něj vylezla na stupínek kapela
Barevný nátěr. Tři čtvrtiny skupiny dělaly čest svému jménu, zjevily se totiž vysvlečení do půli těla a s pomalovanou hrudí, pažemi a zády, za což zhruba v půlce koncertu poděkovaly slečnám Helence a Terezce, které obdržely exkluzivní plakát formace (Bandzone.cz) i s věnováním. Ostatně kdo byl zvědavý na koncert obohacený o nějakou tu šaškárnu, při vystoupení Barevného nátěru se mu musely dělat obrazně řečeno boule za ušima. Písně zpívané v češtině s nějakou tou humornou zápletkou (někdy na hraně, většinou ale mimo mísu), prokládané poznámkami a jednou scénkou, to když se hoši chystali zahrát svůj největší hit "Do rádia". Hezké, občas i lehce vtipné, hlavně že to lidi baví, ale pro příště si je klidně nechám ujít.
© Tomáš Suttý / musicserver.cz Po zhruba půl hodince, ve které si na pódium tahali nástroje
Toneless a ve které se mi podařilo odchytit kytaristu
The Infants, prohodit s ním pár nesmělých slov a dostat tip na prima sekáč u Hlavního nádraží, započali své nástroje mučit
Toneless. No, mučit... Oni kluci, co hrají kytarový pop pro slečny, to v popisu práce tak úplně přesně nemají. O muka se ale hravě postaral zvukař, posléze pak kytara, která přeřvávala zpěvákův hlas. Takže i z balad, díky nimž by se ustrnul i stokilový trhač lístků a bachař ve věznici se zvýšenou ostrahou v jednom, se rázem staly řinčící pecky s potenciálem vysklít pár obchodních výloh. Tím nechci říct, že by vystoupení
Toneless bylo špatné, naopak, bylo minimálně o třídu dvě lepší než kapela předchozí.
Pokud jsem se v souvislosti se zvukařem vyjádřila o mukách, to, co nastalo po skončení
Toneless, bylo martyrium. Doslova. Víc jak hodinové čekání na to, až si
The Infants (
MySpace.com) nazvučí, proložené asi desetiminutovou exhibicí blonďatého kytaristy a bubeníka, bylo utrpení non plus ultra a nebýt toho, že pozorovat tyhle stydící se vrstevníky v super hadrech bylo vlastně vcelku fajn, nejradši bych se sebrala a šla.
© Tomáš Suttý / musicserver.cz Ono se ale leckdy člověku vyplatí čekat. Nejinak tomu bylo v Chapeau Rouge. V nesnesitelnou denní dobu (konkrétně spíš půlnoční dobu), kdy už se mi k sobě oční víčka lepila spolehlivě jako po použití vteřinového lepidla, konečně stanula na pódiu slovenská čtyřka připravená zahrát a ukázat Praze, zač je toho indie. Svoji bonboniéru o jedenácti kouscích rozbalovali
The Infants opravdu svědomitě. Kdo se přijel podívat na patřičně lo-fi představení ve stylu takových
Los Campesinos! a trochou
Chairlift, co hrají na dětská pianka, odcházel spokojen s odpovědí na otázku, co může za to, že se tihle mláďata z "dědiny" dostala během jednoho roku existence k vystupování na slovenské Pohodě. Bratrství, láska a víra, dámy a pánové, to je to, v co věří dva princové Bajajové, bubenice v tričku, na kterém jí běhají barvičky, a vintage holka, o níž kdosi po skončení představení prohlásil, že
"zpívat sice neumí, ale bez ní by to nebylo ono...".
Fotogalerii z koncertu najdete
zde.
The Infants,
Toneless,
Barevný nátěr, Chapeau Rouge, Praha, 29.1.2009