Lenka Filipová živě, komorně, vkusně

22.12.2008 05:00 - Pavel Parikrupa | foto: facebook interpreta

Zatím poslední studiový počin Lenky Filipové "Tisíc způsobů jak zabít lásku" je už pět let starý, pak o dva roky později vyšlo obsáhlé výběrové album a nová nahrávka "Live" opět staví na starších písních, tentokrát na koncertě. Přesto svůj smysl a přínos má.
6/10

Lenka Filipová - Live

Skladby: Částečné zatmění srdce, Quo vadis, Ať žije show, Málo mám, Green Sleeves, Dobrý bůh to ví, Carriekfergus, Oidche Mhath Leibh, Soukromí, Bacardi, Přátelé, Až budem to mít, Možná, Adaggio, Je l´aime á mourier (Zamilovaná), Mosty, La biographie, Tisíc způsobů jak zabít lásku, V pondělí ráno, Prší, Bravo pane Stres, Le train qui passe (Za všechno může čas), Věnování, V šálku čaje na Srí Lanku
Vydáno: 24.11.2008
Celkový čas: asi 82 minut
Vydavatel: Universal
Záznam koncertu Lenky Filipové "Live" musí dokonale uspokojit všechny zpěvaččiny příznivce. Nechybí zde žádná věc, kvůli které svou Lenku mají rádi (pomineme-li absenci velehitu "Prý se tomu říká láska"): kultivovaný zpěv, známé písničky, brilantní hra na akustickou kytaru. A všechno je podáno vkusně, jak to u Filipové bývá běžné.

Nejsilnější stránkou večera zaznamenaného v bratislavském divadle Aréna je komorní atmosféra a téměř toliko akustický ráz koncertu. Hlavní spoluhráč Filipové Mirek Linhart sice v závěru vytáhne na pár písniček elektrickou kytaru, ale jinak je vystoupení pojato skoro unplugged. To písním Filipové mimořádně sluší a hlavně to posouvá tisíckrát přehrané hity do nových rozměrů. Dalším krokem ke změně je použití francouzských textů tam, kde jsme doposud byli zvyklí jen na češtinu.

Pestrost koncertu dodávají jak očekávané náznaky kytarové klasiky, tak méně čekané výlety do "keltské" hudby. Navíc, irská harfa (Sean Barry) a violoncello (Štěpán Švestka) mění a obohacují aranže písní, kterým (ač se to nezdá) už je i více než dvacet pět let. I ve skromném nástrojovém obsazení se daří vytvořit správné napětí ("Bravo pane Stres") i přímo komorní drama ("Adaggio", "V pondělí ráno"). Sama zpěvačka vypadá a zní velmi jistě a mladistvě.

Střídmá, ale velmi pěkně nasvícená scéna je pravým místem pro tento druh hudby a nemnoho akustických nástrojů si říká o parádní mix v pětikanálovém domácím kině. Dolby Digital 5.1 na DVD je - není špatný, tedy dokud si nepustíte nějaké referenční DVD, kde se dá srovnávat, v tomto případě třeba s "Unplugged" The Corrs. A tady, když bereme v potaz i kvalitu obrazovou (protože koncert Filipové je nasnímán neobjevně "televizně"), je vidět, že se pořád dá něco zlepšovat. Navíc na DVD nenajdete žádné bonusy (pokud za něj nepočítáme audio CD, kde chybí pouze nová píseň "Možná") a za to se u nás v konečném hodnocení srážejí body.


DOPORUČENÉ ČLÁNKY

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY