Vánoční alba nemusím. A tenhle postoj nezmění ani vánoční deska mé oblíbené zpěvačky. Nemám to Sheryl Crow za zlé - určitě svá slova o tom, jak je z Vánoc s rodinou šťastná, myslí upřímně - ale její "Home For Christmas" je pořád toliko sezónní záležitost, kterou přízemní redaktor ze střední Evropy nedocení.

Když už to tedy Sheryl udělala, můžeme jí pogratulovat, že v rámci žánru se jí podařilo udržet vše velmi vkusné a na úrovni. Z povinných (a i u nás známých) zasněžených jízd jsou tu naštěstí jen "White Christmas" v milé swingové úpravě a "Blue Christmas" rozhýbaná dechy skoro až do tanečna. Jsou tu i dvě nové původní skladby z pera zpěvačky a jejího parťáka Billa Bottrella. A hlavně si to Sheryl umí dobře zazpívat bez ohledu na styl.

Pokud se z nabídky vánočních desek tato něčím vymyká, je to živostí a pohybem, který svátečním písním dodává nádech gospelu a swingu. Jinak řečeno, čím víc se Sheryl odlišuje od modelu "běžné" vánoční kolekce (zde reprezentovaných např. tradicionálem "O Holy Night"), tím lépe, viz třeba veselá skladba "Merry Christmas, Baby".

Odpověď na klíčovou otázku pro ty, co si vánoční cédéčka kupují (ano, i takoví jsou!), zda ano, či ne, je kladná. A další ano, album Sheryl je asi trilionkrát lepší než sváteční deska Jakuba Smolíka.