Jazmine Sullivan, buclatá svěřenkyně nonšalantní dámy amerického hip hopu Missy Elliot, vydala své debutové album "Fearless". Podobný pokus jí před několika lety nevyšel, a tak musí mít určitě radost. Po jeho poslechu se vám ale nijak zásadně život nezmění.
Vydáno: 22.09.2008
Celkový čas: 43:30
Skladby: Bust Your Windows, Need U Bad, My Foolish Heart, Lions, Tigers & Bears, Call Me Guilty, One Night Stand, After The Hurricane, Dream Big, Live A Lie, Fear, In Love With Another Man, Switch!
Vydavatel: Sony Music
omg (!!!!!, 13.12.2008 08:32) Reagovat
Co to psalo za husu?! V první řadě si laskavě uvědomte, že výrazy jako "nafoukaný Jazminin ksicht" nebo "buclatá svěřenkyně" jsou opravdu ubohé a nemají v recenzi na serveru, který se tváří seriozně, co dělat. Celkem mě pobavilo: "Po jeho poslechu se vám ale nijak zásadně život nezmění"- a kolik desek vám změní život? To by mě opravdu zajímalo. Pokud nemáte RnB ráda, tak si to nemáte brát na recenzi! "Lions, Tigers & Bears", "Fear", "In Love With Another Man", to jsou nejlepší skladby z alba, právě ty jsou originální a úžasně zazpívané!
Re: omg (Jonathan Strange, 14.12.2008 10:17) Reagovat
Klídek... argumenty typu "Pokud nemáte RnB ráda, tak si to nemáte brát na recenzi!" jsou k smíchu. Je vidět, že vy jste zapálený fanoušek, tudíž na věc opravdu jen těžko máte objektivní názor. Každá recenze v sobě nese kus autorova názoru na hudbu a je jasné, že se nemusí (a nebude) shodovat s názory všech ostatních... doh.
Jazmine je fajn...proč chtít víc? (krejzyber, 02.08.2009 17:07) Reagovat
Taky si říkám že moc nechápu, oč vlastně recenzentce jde. Mně se deska líbí, možná proto, že nic jiného než solidní zábavu, tady navíc se špetkou snesitelné osobní angažovanosti ani neočekávám. Nahrávka podle mne obsahuje více než jen pouhé řemeslný r´nb standard, což je na debut solidní. Barva hlasu je zajímavá,texty otevřené a styl poměrně proměnlivý. Desky nám opravdu život měnit nemají, nemůžeme se přece jen tak něčemu bez rozmyslu vydat, ale mohou nás inspirovat, samozřemě každá k něčemu jinému. Jazmine nabízí zajímavou směsici mladistvosti a jakési předčasné, nechtěné vyzrálosti, dokonce jsem v ní zaslechl určitou reoliku na ženská témata par excelence. Mimochodem, proč si nepustit Milese Davise nebo Stooges, případně něco málo ze Schuberta či Dvořáka, když se chcete nechat katapultovat i se židlí? Pomýlená kritéria, to je oč tu běží, zároveň ale nepopiratelné právo na názor. Osobně si tu desku pouštím už několik dní spolu s alby TLC a nálada se mi rozhodně nezhoršila. Na co bych si tedy chtěl jako posluchač stěžovat? :-)
Tweet