Radio Beat přichystalo pro své posluchače už sedmý Beatfest, který má být důstojným pokračovatelem podobných festivalů z konce 60. let. Mimo jiné s kapelami Vladimíra Mišíka, Radima Hladíka i Michala Prokopa a v čele se slovenskými Collegium Musica. Návrat do starých časů se letos opravdu podařil.
© Jiří Kosnar/musicserver.cz "Je to tady jako za mlada," vystihl nostalgickou atmosféru Lucerny
Radim Hladík, kytarista kapely
Blue Effect. Okázalý sál se svojí honosnou zlatou výzdobou hostil elitu československého bigbítu stejně jako před čtyřiceti lety. Jen muzikantům i publiku přibylo množství životních zkušeností, několik vrásek a prošedivěly jim delší, žel často již řídnoucí vlasy. Touha zavzpomínat si a lačnost po poctivém bigbítu ze strun českých a slovenských hudebních legend vyprodaly celou Lucernu.
Poté, co v loňském roce
Beat vsadil na aktuálnější tuzemskou rockovou tvorbu
Kabátů či Tří sester, tentokrát sáhl po bigbítové klasice. Po muzikantech, kteří byli u toho, když se rock začal profilovat jako vládnoucí hudební žánr. Po muzikantech, kteří překonali lepší i horší období pro hudební tvorbu. Většina z nich využila zázračného elixíru, několik kapek mladistvé krve; pečlivě si mezi současnými hudebníky vybrali ty nejzajímavější a vzkřísili tak svůj stárnoucí, přesto nesmrtelný bigbít.
© Jiří Kosnar/musicserver.cz Přestože se ještě velké množství lidí tlačilo s napjatými nervy před vchodem, přesně kolem šesté, jak avizoval program, odstartoval večer
Luboš Pospíšil se svojí formací
5P. Nadšení z chytlavého a skvěle šlapajícího rocku však tradičně narušovaly první nespokojené reakce na ne úplně vychlazené lahváčové pivo, které nám, sice zručně obouruč, číšníci povinně nalévali do plastových kelímků. Jak lépe však dokreslit ten kontrast vznešených prostor a dlouhých mániček, které alespoň duchem nehodlají opustit svá mladá léta.
Vladimír Mišík odehrál svůj set se skupinou
ETC. v sedě, zdravotní komplikace mu stále nedovolí se na jevišti víc rozparádit. Kromě novějších, většinou bluesových skladeb neopomněl zahrát ani takřka zlidovělý "Sluneční hrob". Ten byl ještě v anglické verzi "Sunny Grave" a jako vůbec první hit skupiny
Blue Effect v roce 1968 na druhém československém beatovém festivalu označen za skladbu sezóny. Není proto divu, že si písničku i přesně po čtyřech desítkách let s radostí zazpívala celá Lucerna.
Po skvělém vystoupení právě na festivalu v '68 se
Blue Effect stali objevem roku a
Radim Hladík se stal muzikantem sezóny. Nyní se nejsvéráznější český kytarista obklopil mladými hudebníky a vdechl tak
modrému rockovému efektu opět život. Přestože už delší dobu objíždějí republiku s takřka neměnným playlistem, pokaždé dokáží písničky něčím okořenit a jejich dynamičnost i energie dokážou strhnout celé publikum.
© Jiří Kosnar/musicserver.cz "Úžasní Collegium Musicum dělají velké pauzy, můžeme být proto velmi rádi, že teď právě hrají a přijeli zahrát i nám," uvedl na jeviště reprezentanty slovenského bigbítu moderátor večera i rádia Beat Pavel Malúš. Je ale pravda, že slovenští Emerson, Lake & Palmer se nyní dali dohromady víceméně hlavně kvůli příležitosti zahrát si na Beatfestu. Už první tóny kláves Mariána Vargy navodily naprosto odlišnou atmosféru, než měly předchozí vystoupení. Syrovější a přízemní rify tak vystřídaly na více než hodinu složitější, nadpozemské a klenuté melodie.
Mezi publikem a muzikanty celý večer probíhalo silné jiskření, které zasáhlo i
Michala Prokopa, který se na scéně překvapivě rozdováděl. S nadšeným výrazem nejprve pokřtil šestidiskový soubor "Pořád to platí" všech dosavadních alb jeho kapely
Framus Five (kmotrem a sudičkou zároveň se stal novinář Jiří Černý). Pak poskakoval kolem mikrofonu a jeho poblikávající aura naplnila sál dobrou náladou.
© Jiří Kosnar/musicserver.cz Celé bigbítové divadlo, takový falšovaný stroj času, pak zakončila brněnská artrocková formace
Progres a nás čekaly již druhé křtiny. Výběrové CD a DVD polil šampaňským a oficiálně pustil do světa
Radim Hladík. Poměrně čerstvý čtyřicátník
Progres navázal na vzletnější melodie slovenských kolegů a bohužel značně prořídlému obecenstvu připomněl svoje mrazivé projekty "Třetí kniha džunglí" nebo "Dialog s vesmírem". Ti, kteří však zůstali a nechali si dobrovolně ujet poslední metro, byli za svoji obětavost dostatečně odměněni. Inu, Rádiu Beat se povedlo dotáhnout do zdárného konce prvotní myšlenku a nezbývá, než se těšit na únorový tuplák téhle sympatické nostalgické akce.
Obsáhlou fotogalerii si můžete
prohlédnout zde.
Beatfest 2008, Praha, Lucerna, 9.11.2008