Co tě nezabije, to tě posílí, může si jistě říkat James Morrison, který ve dvou letech málem zemřel na černý kašel. Zákeřná nemoc zanechala stopy na jeho hlase a dala mu zajímavou nakřáplost. Získal výhodu před zbytkem pelotonu poprockových písničkářů. Jinak je spíše dalším z novodobých nástupců Eltona Johna nebo Van Morrisona, kteří pop dochutili soulem. Debut se topil ve středních tempech, ani tentokrát není lépe. Hraje se na jistotu. Nejedna písnička má na víc, jen kdyby se nedržela tolik při zdi.

"Undiscovered" mělo oproti "Songs For You..." jeden track navíc. To je asi největší rozdíl, který lze mezi oběma nahrávkami najít, kromě toho, že hybnější kusy, jako úvodní "The Only Night" nebo následující "Save Yourself", osvěží více, než tomu bylo u jejich předchůdců. Škoda že volba prvního singlu padla na zoufale zaměnitelnou baladu "You Make It Real", která obsahuje snad všechna klišé od úvodní fráze "there's so much craziness surrounding me, there's so much going on, it gets hard to breathe," až po rozuzlení v refrénu s obrazem "and I'm running to you baby, you are the only one who saved me."

Podstatně lépe je na tom druhý vyslanec do rádií "Nothing Ever Hurt Like You". Konečně trocha soulu s typickým šedesátkovým r'n'b beatem, který propaguje třeba Duffy. Jenže aranže nenabídnou ani miligram překvapení a vedou k představě studiových rutinérů, kteří při nahrávání přemýšleli, co si dají k večeři, až dorazí domů. Podobně dopadl duet s Nelly Furtado "Broken Strings", kde se skromně zapojila elektronika. Basa tepe nad lehce tanečním beatem a posluchač se dozví, jak je těžké hrát na přetržené struny a že těžko můžete něco cítit, když vaše srdce nechce. Oba hlasy se přitom ztrácí ve velkolepém přeprodukovaném nic.

Pokud se vám líbila Morrisonova první deska, určitě nebudete zklamáni. Kdo čekal, že by se mohl pokusit byť o sebemenší krok do neznáma, stěžuje si na špatném oddělení. Tým pomocníků, který pracoval s Jessicou Simpson, Westlife či Lighthouse Family určitě nebyl přizván, aby na úspěšné formuli něco měnil. Britským posluchačům vyhovuje, když albu hned první týden patřilo v ostrovním prodejním žebříčku třetí místo. Morrisonův hlas by si ale zasloužil více písní jako "If You Don't Wanna Love Me". V ní ukazuje, že jeho chraplák má více poloh, než jen prázdnou hořkosladkou manýru.