Dnes už legendární osmičlenná ska parta z Bratislavy oslavila dvacáté narozeniny vydáním svého prvního výběru. Na albu najdete hitovky jako "Rudie", "Ona je taká" a "Škandál", ale i bonus v podobě nové pomalejší skladby "Viera".

Deska bohužel kromě "Viery" nenabízí nic nového, ale přináší fanouškům solidně poskládanou sestavu nejslavnějších hitů Polemic mezi lety 1988 a 2008 a několik skladeb, které kapela považuje za svoje srdcovky ("Conengría"). Pro ty, kteří se ještě s bratislavskými borci nesetkali, je poslech letošního best of ideální příležitost k seznámení; pro ty, kteří už Polemic znají a mají je rádi, zas příjemný způsob ranního naladění se do pohody.

Jako první vás do nálady celého alba vtáhne trochu nostalgická "DoSka" z roku 1997. Následuje stoprocentně skáčkové singlové "Mesto", i když hnidopiši by se mohli úspěšně rýpat v poněkud nejapném textu. Profláknutá "Baba-Ryba" vás v případě, že se udržíte na nohou i bez pomoci hole nebo kamarádů, nenechá klidně sedět na židli. V opačném případě se jen těžko nenachytáte, jak se po chvíli začnete alespoň vsedě pohupovat do rytmu. Pohupovat se nepřestanete jen tak, protože skladby nenásledují v právě nejdůmyslnějším pořadí a navazují tu na sebe songy, jejichž vzájemná analogie je nepopiratelná a uvede vás do jakéhosi nic neříkajícího unylého ska-transu. Sled skladeb proto považuji za nejslabší článek alba.

Autistické kývání vám vydrží nejméně do písně "Gangster-ska", kdy se pod vlivem našlapané dechové sekce někde na hranici mezi jazzem a swingem zapomenete hýbat, protože právě tady je přerušen řetězec ne navzájem si nepodobných skladeb. Hostující Lenka Nová s hlasem, který má do něžnosti daleko (ale přesto je velmi příjemný na poslech), skladbě dodá jedinečný rozměr, který vám evokuje chicagská třicátá léta, samopaly ve futrálech od houslí a poetiku doutníky zakouřených klubů.

Podobných vytržení z letargie s důrazem na druhou dobu se na albu bohužel mnoho nenajde. Tedy až na výjimky. Jednou z nich jsou "Mládenci" - důkaz, že invence v žánru ska a reggae ještě není vyčerpaná - spojení jamajských rytmů a slovenskou cimbálovkou sice hraničí s parodií, ale má něco do sebe. Polemici zde dokazují, že nepostrádají originalitu a jednu v hudebním průmyslu docela vzácnou schopnost - udělat si legraci ze sebe sama.

Pokud chcete poznat skutečnou tvář těchto slovenských muzikantů, nejlepší volba je dát si je naživo. K návštěvě některého z koncertů (které jsou jedním z toho nejživějšího, co československá ska scéna může nabídnout) by vás dobře mohla navnadit právě narozeninová výběrová deska. Řečeno ve zkratce: "Best Of 1998 - 2008" je špatný způsob, jak si udržet postoj skalního nadšence mládenců se slabostí pro ska, ale ideální příležitost začít si s jejich hudbou.