První album Jany Loty rozhodně nevznikalo lehce a rychle. Po letech příprav, kdy zpěvačka společně s Matějem Homolou z Wohnout skládala a nahrávala písničky, se deska měla v obchodech objevit na podzim minulého roku, ale byla odložena. Posléze to vypadalo na jaro roku tohoto, ale zpěvačka se rozhodla na nahraný materiál znovu podívat, a desku tak dostal pod palec producent Yarda Helešic, který ji zvukově obohatil, ale na druhé straně také změkčil. Proces od prvních informací do vydání počátkem léta nakonec trval tak dlouho, že pilotní singl "Lidi" je na albu v jiné verzi, než je ta, která se hraje v rádiích a prostřednictvím klipu v televizích.

Helešic z Loty také vytáhl více po pěvecké stránce (původní verze "Lidi" byla klasicky wohnoutovsky odšeptaná), ačkoli ta svůj zpěv nikam zvlášť netlačí, zůstává civilní a velmi, velmi hlasově příjemná. Je fajn někdy slyšet, že na to někdo pěvecky má, ale nepotřebuje zbytečně exhibovat, aby to všem za každou cenu dokázal.

Desítka skladeb desky uběhne za šestatřicet minut a díky krátké stopáži a Helešicovým aranžérským zkušenostem nemá šanci začít nudit. Celá nahrávka může připomínat Annu K před tím, než ji Tomáš Vartecký přesvědčil, aby se proměnila z popové zpěvačky v údernou rockerku. Právě kytary by na nahrávce mohly být drobet tvrdší, naštěstí to vynahrazuje opravdu bohatá záplava zvukových hrátek, na které je Helešic odborník.

Album obsahuje několik opravdu nádherných písniček, které mají navíc potenciál v živých verzích vyrůst a nabídnout svou vlastní tvář. V jiné realitě by "Najednou" bylo hitem tohoto léta, stejně jako NiceLandem napsaná "Panenkou" hitem podzimu.

S deskou "Lidi" získala česká scéna další zpěvačku, která má vlastní tvář a u níž se můžeme těšit, že s každou další nahrávkou nabídne lepší a lepší materiál. Potenciál v Janě Lotě je, na debutu se jej díky dlouhým přípravám podařilo výtečně využít, ale už se těším na příště.