Skotský Glasgow byl jednou ze štací, na níž předloni New Order hráli po posledním albu "Waiting For The Siren's Call". Vzniklo zde šesté koncertní DVD pojmenované "Live In Glasgow". A navíc dostanete ještě jeden disk, díky němuž se můžete podívat na vzácné archivní záběry už od roku 1981.
7/10
New Order - Live In Glasgow
Vydáno: 02.06.2008
Celkový čas: asi 213 minut
Skladby: Disk 1 - Crystal, Turn, True Faith, Regret, Ceremony, Who's Joe, These Days, Krafty, Waiting For The Siren's Call, Your Silent Face, Guilt Is A Useless Emotion, Bizarre Love Triangle, Temptation, Perfect Kiss, Blue Monday, Transmission, Shadowplay, Love Will Tear Us Apart
Disk 2 - CELEBRATION 1981: Ceremony, I.C.B, Chosen Time, GLASTONBURY 1981: Senses, Procession, The Him, ROME 1982: Ultraviolence, Hurt, CORK 1983: Leave Me Alone, Everything's Gone Green, ROTTERDAM 1985: Sunrise, As It Is When It Was, The Village, This Time Of Night, TORONTO 1985: We All Stand, Age Of Consent Temptation, SHORELINE 1989: Dream Attack, 1963, HYDE PARK WIRELESS: Run Wild, She's Lost Control
Vydavatel: Warner Music
Najdete stovky lepších muzikantů než
New Order a tisíce lepších zpěváků než
Bernard Sumner. A je to vidět i na novém DVD "Live In Glasgow". Přesto je tato kapela naprosto nepostradatelným symbolem sbližování rockové a taneční hudby a přísahají na ni armády fanoušků. Měla své kouzlo, zvuk, něco nehmatatelně přitažlivého, jinak si nelze vysvětlit, že se díváte více než hodinu a půl na tři obstarožní chlapy (nový kytarista a klávesák Phil Cunningham zas tak obstarožní není), jak zpocení drhnou své nástroje a hlasivky.
Další paradox tohoto DVD: není to špičková technická kvalita, jen takový
dobrý zvuk (osobně jsem tentokrát preferoval Dolby Digital před DTS) a ucházející kamera, na pódiu se to rozhodně nehemží speciálními efekty nebo projekcemi. Pak vám to při sledování dojde - je to koncert nacpaný samými hity, jedna pecka za druhou. Diváci reagují perfektně na novější věci ze dvou výborných posledních desek i na prastaré připomínky
Joy Division.
Spád koncertu trochu narušují rozhovory se členy kapely a fanoušky vložené mezi písně. Mimochodem i když je to suchý britský humor, je z jemných náznaků patrné, jak se odlišují názory hudebníků na hudbu a fungování skupiny. S vědomím následujícího rozchodu (ať už definitivního nebo dočasného, kdoví na kolik let) ta slova získávají na významu. Ze koncertu je cítit, jak důležitá pro zvuk
New Order byla Hookova basa a jeho samotná přítomnost vůbec.
Druhý disk, koncertní záznamy z osmdesátých let (a pro srovnání současné obrázky z Hyde Parku, které jsou snad jediné koukatelné bez úšklebků), berme jako jeden velký bonus určený opravdu skalním fandům na život a na smrt. Je to rozsáhlý archiv, na který se nebudete dívat každý den, pokud vás samozřejmě nepřitahuje pohled na Hookyho vlasový ohon nebo na Barneyho v trenýrkách, když byl asi o dvacet kilo lehčí.