Faktem je, že Aleš Brichta si podobně laděný výběr opravdu zasluhuje. Někdo snad může namítnout, že spíše než za kvalitu své tvorby za vytrvalost, s jakou desítky let brázdí koncertní pódia, a za neúnavnost, s jakou pod jménem svým, co (vždy velmi výrazný) člen kapel či jako součást různých projektů vydává alba. Velkou přednostní tohoto více než dvě a půl hodiny dlouhého dvojcédéčkového výběru je, že žádnou část tvorby páně Brichtovy neopomíjí.

První disk obsahuje dvacítku písní vydaných na albech nesoucích v záhlaví samotné jméno Aleše Brichty, nebo jeho ABBandu, a to počínaje sólovou prvotinou "Růže pro Algernon" až po loňskou desku ABBandu "Nech si to projít hlavou". Nechybí ani naprostá novinka v podobě letos nahrané předělávky dávného šlágru "Hvězda na vrbě". Je tak představena Brichtova, řekl bych, rádiová tvář, písně známé širokému publiku, kterou však metaloví příznivci začasté zpěvákovi nemohou zapomenout coby úlitbu komerci (nechybí samozřejmě "Barák na vodstřel", "V uniformě lokaje" a asi nejvíc profláklá "Dívka s perlami ve vlasech").

Zmínění fanoušci tvrdšího žánru si naopak pochutnají na druhém disku, který mapuje Brichtovo působení v projektech Hattrick, Zemětřesení, Legendy a zejména v kapele, která z něj udělala nepřehlédnutelnou postavu české rockové scény, tedy v Arakainu. I přítel rozhlasových vln tu najde starou dobrou známou "Slečnu Závist", případně Jiřím Schelingerem zpopularizovanou párplovštinu "Šípková Růženka", nicméně hlavní hody má kolega metalista. Nutno přiznat, že kousky jako "Metalománie" nebo "Šeherezád" mají své kouzlo dodnes.

Přestože výběr je opravdu reprezentativní a vkusně poskládaný, vtírá se při jeho poslechu přece jen do hlavy myšlenka, čím že si to vlastně Brichta celé ty dlouhé roky udržuje přízeň svých fanoušků. Dvě a půl hodiny v kuse poslouchat jeho "Best Of" totiž zavání lehce nudou. Leč možná jen nejsem ta správná cílová skupina.