Když jsem recenzovala set dvou CD a DVD "Divadlo snů" od Aleše Brichty & ABBandu, ohodnotila jsem ho celkem kladně a téměř nikdo tomu nevěřil. Dodnes si o něm myslím jen to nejlepší, a proto jsem na příchod Brichtovy novinky "Nech si to projít hlavou" byla velice zvědavá. Ačkoliv jsem zatvrzelý skeptik, co se týče českých rockových skupin, i teď jsem byla překvapena. Ale ne už tak drasticky a radikálně.

Nejsem si tak úplně jistá, jestli měla být první skladbou alba zvolena "Sukuba". Není špatná, ale deska disponuje rozhodně chytlavějšími kousky. A taky by se na úvod hodil o něco větší nářez. Výraznější změny posluchač dozná až při "Zůstaň se mnou", baladě a jedné z lepších písní. Od čtvrtého songu "Když po tobě jdou" se celková nálada krapet zvedá, i když trochu stagnuje na "Hrací kostce". Další "Džihád" může zpočátku odradit samplovaným začátkem, který mě osobně vůbec nevoní, vše se ale náhle obrátí k lepšímu.

Na posledních pár skladeb jsem čekala skoro celou půlhodinu. Přesně jako "Budeme rejdit" by mělo vypadat celé album. Je to snad nejtřeskutější píseň z menu čítajícího dvanáct chodů, a to po textové i po instrumentální stránce. Titulní "Nech si to projít hlavou" je podobného rázu, obzvlášť se mi líbí rozložení bicích. Jako poslední umístil Brichta "Cizince ve vlastní zemi" - nálada zase upadla, z devadesáti procent tak na sedmdesát.

Věřte, že tato recenze se mi opravdu nepsala lehce. Proto jsem s ní tak otálela. Málokterá česká skupina vyplodí opravdu kvalitní materiál, který by kypěl originalitou, spousta kapel si bere za vzor zahraniční modly. A pak tu máme hromadu kvartetů a kvintetů vzatých jako přes kopírák. Novodobý Aleš Brichta (který je vskutku archivním kouskem naší rockové scény) se svou skupinou je trochu jiný příklad. Dělá prostě český rock. Nijak složitý. Nijak nudný, ale ani nijak nápaditý. "Divadlo snů" bylo skvělé, vyprávělo. Ale "Nech si to projít hlavou", navíc prodávané s miniaturou náboje, dosahuje tak na šestou příčku a prosebně natahuje ruce na osmou, kde popíjí pivko jeho předchůdce. Sem tam se vyšvihne nožkou na sedmičku, ale pak to zas nějak sklouzne. Nemálo na celém dojmu ubírají klišovité texty, nejvtipnější z celé desky je asi hláška o Eminemovi. Je to zkrátka lehce nadprůměrné české rockové album.