Již třetí koncertní návštěvou Prahy bylo včerejší vystoupení Lennyho Kravitze. K propagaci své nové desky "It Is Time For A Love Revolution" si navíc pozval slušnou předkapelu a v sázce tak byl příjemný večer.

OneRepublic a jejich zpěvák Ryan Tedder, který přiskákal se zlomenou nohou a usadil se za klavír, na pódium přišli krátce po osmé. Spustili svůj melodický poprock s důrazem na pestré klavírní linky a ozvláštněný smyčcovou basou. Jejich půlhodinka utekla jako voda a ač mají za sebou pouze debut "Dreaming Out Loud", působili vyhraně. Bílý kůň černého Timbalanda obstál s přehledem a publikum zaujal. Logicky se zvedla vlna rukou s mobily při singlové "Stop And Stare" a při celosvětovém hitu "Apologize" došlo dokonce na sborový zpěv. Zkrátka Lenny si přivezl kapelu, co je v kurzu. Ono se totiž nestává každý den, že by někdo, kdo všude boduje v hitparádách, přijel do Prahy v roli předskokana.

Samotný Lenny Kravitz se svou kapelou přispěchal na scénu za tónů "Bring It On" a odstartoval tím dvě a půl hodiny trvající show. Show, která sice byla prosta efektů a dokonce i promítacího plátna, což by se v takto obrovské hale rozhodně stávat nemělo, ale na to už jsme si tak nějak u Lennyho zvykli. Oválné vyvýšené pódium pro bicí dokola osvícené, bodové světlo, které hlavnímu aktérovi osvětluje jeho stříbrnou kytaru, a světla nad pódiem nijak zvlášť atraktivní. Milovník krátkých řezaných kytarových riffů, pomalého a pomalejšího tempa rozmáchlých úderů do bicích se s tím nemazlil. Už třetí písní byla "It Ain't Over Till It's Over" s neodolatelným poznávacím znakem v podobě smyčcového motivu. Poté proběhla další ochutnávka z novinkové desky, ale "Love, Love, Love" se v O2 Areně příliš nechytila. Dalo by se říct, že celá první půle byla ze strany obecenstva velmi chladná, jako by snad pod nimi na kluzišti byl ještě led. A přitom zpěvák s publikem neustále komunikoval, vyzíval ho ke zpěvu a burcoval. Nebylo to nic platné, stejně pořád vyvíjel nějakou aktivitu pouze kotlíček pod pódiem.

Zlomem byl megahit "Stillness Of Heart", který si v druhé a prodloužené akustické polovině skladby s chutí zazpívala velká část totálně natřískané haly. Z ničeho nic měl Lenny všechny tam, kde je mít chtěl. Dobře naladěné, s rukama nad hlavou a tančící. Sám na pódium předváděl své obvyklé pohyby, které se míchaly s macho gesty. V kožené bundě a černými brýlemi při této smršti hitů působil opravdu jako ten jediný a největší král rock'n'rollu, co si může dovolit všechno. Včetně někdy únavných sól, ale i geniálních, nicméně nacvičených, jamů s kapelou.

Když odhodil svou kytaru a zamířil ke klavíru, bylo hned jasné, že přišla řada na "I'll Be Waiting", další z písní, kterou zná i posluchač toho nejhoršího rádia v zemi. Polohy, kdy Lenny Kravitz bezchybně zpíval do tónů klavíru a rytmu bicích, byly vůbec těmi nejsilnějšími momenty. A především on sám v nich jednoznačně dokazoval, že má formu už celých osmnáct let na scéně a že ho do hlubin jen tak něco nesesadí. I když koncert první hodinu díky publiku působil unaveně, při této smršti už bylo vše jinak, vždyť posuďte sami: "Where Are We Running", "American Woman", "Fly Away" a "Let Love Rule" v jedné řadě. Při poslední jmenované se Lenny vydal projít celou Arenu a poplácat se s každým, kdo se k němu dostane. Ochotně se brodil mezi lidmi a když někde vykouknul na nějakém stupínku ozval se frenetický řev. Měl nás omotané kolem prstu všechny. Když se po čtvrt hodině vrátil na pódium stále za zvuků "Let Love Rule", krátce poděkoval, ještě jednou zazpíval refrén a odešel. Hala pak nadšeně aplaudovala necelých pět minut.

Nakonec se samozřejmě vrátil a zazpíval část písně "Love Revolution", která se překulila do "Are You Gonna Go My Way". Euforické užívání posledních minut velkolepé show, která se nemusí tvářit nablýskaně, trávila O2 Arena kompletně na nohou. Lenny Kravitz a jeho kapela byli vyskandováni a mohlo se jít domů. S pocitem, že jsme viděli neodfláknutý koncert, který v mnoha částech rezonoval svou výbušnou energií. Po několika písních, co zná i můj pes, a poplácávání od samotné americké star došlo i na omdlévání dívčin, a tak konečným obrázkem v hlavě zůstane správný rockový koncert. A to nedošlo ani na šlágry "Again", "I Belong To You", "Stand By My Woman" nebo "California". Jestli si někdo může říkat hitmaker, tak je to on. Navíc umí i naživo, takže what's up?!

Rozsáhlou fotogalerii z koncertu si můžete prohlédnout ZDE.

Lenny Kravitz, OneRepublic, O2 Arena, Praha, 23.6.2008