Stále stejná, už nudná písnička

Kalifornští punkeři The Offspring vydali v červnu osmou studiovou nahrávku "Rise And Fall, Rage And Grace", která má otestovat, jak na tom kdysi slavná kapela vlastně je. Výsledek naznačuje, že krom letitých pecek už toho moc nezbylo, proč kytarové hitmakery ještě sledovat.

5/10

The Offspring - Rise And Fall, Rage And Grace

Vydáno: 16.06.2008

Skladby: Half-Truism, Trust In You, You're Gonna Go Far, Kid, Hammerhead, A Lot Like Me, Takes Me Nowhere, Kristy, Are You Doing Okay?, Nothingtown, Stuff Is Messed Up, Fix You, Let's Hear It For Rock Bottom, Rise And Fall

Vydavatel: Sony Music

Ohodnoť toto album

Na úvod je třeba si ujasnit jednu věc: berou ještě někoho The Offspring? Před nějakými deseti lety to byly hvězdy, o které se kdekdo zajímal, měli hity bortící žebříčky a všichni si tehdy ještě pamatovali hymny "Self Esteem" a "Come Out And Play". A v roce 2008? Od poslední desky "Splinter", jež moc velkou díru do světa neudělala, utekly víc než čtyři roky, po něž se rozhodně nedalo říct, že by veřejnost zmírala touhou po novém materiálu. Naopak - neustálé ujišťování Dextera Hollanda, že už fakt brzy vyjde další album, mělo spíš vytouženou mánii nastartovat. Nestalo se.

Kapela moc dobře ví, že svá nejlepší léta má za sebou a že pokud chce svou partii dohrát se ctí, musí přijít s albem, které bude věrohodné. Věrohodné v očích jejích fans. Možná proto na něm The Offspring pracovali tak dlouho, nebo to aspoň tvrdí. Možná proto je "Rise And Fall, Rage And Grace" nahrávka vesměs průměrná. Kdyby vyšla v době doznívajícího hajpu pár let nazad, snad by měla šanci, dnes o tom lze ale pochybovat. Do Česka ještě mohou přijet na velký festival jako stars - ostatně u nás všechno trvá déle -, ale na víc asi pomýšlet nemohou.

Co dělá The Offspring tím, čím jsou? Především hlas Dextera Hollanda, který vám může lézt krkem a můžete jej nenávidět, ale těžko můžete zpochybnit, že to je poznávací značka stejně dobrá jako olympijské kruhy. Potud je vše v pořádku, to se na rockerech nezměnilo. Zůstal také jejich skladatelský, resp. hitmakerský potenciál - zkrátka i nadále umí napsat chytlavý refrén. "Kristy, Are You Doing Okay?", "You're Gonna Go Far, Kid" nebo "Fix You" jsou mainstreamové pecky s nepochybně žebříčkovým výhledem.

Jenže, jako obvykle, lze namítnout "ale". The Offspring jsou na "Rise And Fall, Rage And Grace" předvídatelní až běda. Nahrávka je postavená jako podle kopíráku - pár rychlých vypalovaček, nějaký oplodňovák, trochu sranda songů á la "Why Don't You Get A Job?" a je vystaráno. Chvilku chtějí znít jako Simple Plan, jindy jako Hoobastank či Nickelback. A to bolí.

Od skupiny, která má vyděláno, ale současně bojuje se zapomněním (což jim hrozí), bych čekal víc odvahy - buď radikální změnu, nebo jasný návrat ke kořenům, v tomto případě dřevnímu skate-punku. Nestalo se, kapela se vydala nejjednodušší cestou, totiž opakováním toho, co už dělala a spoléháním se na to, že starý recept snad ještě bude fungovat. "Rise And Fall, Rage And Grace" je obyčejná placka, která honí několik zajíců, ale žádného výjimečného nedožene.

• čo už (JohnnyD, 24.06.2008 08:25) Reagovat

  Nedá sa nesúhlasiť. Proste im to nevyšlo, strašne priemerná doska. Najhoršie je, že z nej totálne vymizla zábava...
  
  

• nesouhlas (moik, 24.06.2008 13:34) Reagovat

  Jakožto naprosto nezaujatý a objektivní(ironie) fanoušek Offspring musím s "recenzí" zásadně nesouhlasit. Je mi jasné, že recenzent je taky jen člověk a recenze je jeho subjektivní názor. Nehodlám ani psát o tom, že by recenzi měl tvořit člověk, který daného interpreta zná a poslouchá tento typ hudby (tedy nejlépe fanatický fanoušek skupiny), neboť je to nesmysl. Rise and Fall, Rage and Grace už poslouchám asi dva týdny (ano, stáhnul jsem si to, ale následně sem si album i zakoupil) a dle mého subjektivního názoru je velmi dobré. Offspring sice vyměkli, již tam není tolik té zábavy jako dříve (po dlouhé době chybí i song typu when you´re in prison), Offspring se zkrátka snaží znít dospěleji (ostatně už na to mají věk). Že album zní stejně jako předešlá cédéčka se mi nezdá, je daleko rockovější(na úkor punkrocku). Album je opět plné skvělých (punk)rockových vypalovaček, které překvapivě jen tak nezevšední(pro mě), žádná skladba není vyloženě špatná nebo nudná. Pro mě je to vcelku příjemné překvapení, již sem nedoufal, že Offspring po Conspiracy of One a Splinteru přijdou s takhle příjemnou deskou. Mé hodnocení je 7až 8/10.
  PS: Neví někdo, jestli je skladba Rise and Fall kopírka American Idiota nebo parodií?
  
  

  • Re: nesouhlas (PressOFF, 24.06.2008 13:37) Reagovat

    Přesně tak recenze je mimo uplně ale to už tady neřeším protože punk-rock tu nikdy nedostal dobré hodnocení nebo aspoň ne věci které se zrovna mě líbili ... no taky bych dal těch 8z10 album je opravdu povedené a každý song je pecka když se tomu člověk dostane na chuť ... jinak s tím Rise and Fall no četl jsem že by to údajně měla být parodie na AI nebo na celý Green Day ale nevím jak to je chtělo by to vyjádření od Offspring ale i tak je to parádní song
    
    

    • Re: nesouhlas (shobull, 24.06.2008 20:30) Reagovat

      Naprosto souhlasím s předchozímy komenty. Recenzi sem Četl už dopoledne a nevěřil vlastním očím. Myslím, že nikdo od nového alba neočekával, že bude plné pecek typu Conspiracy of One. Naopak mě kapela velice překvapila, že se oprostila od typického punk rocku a zkouší různé styly. Moje očekávání nové album naopak překonalo. Moje hodnocení 8/10
      
      

  • Re: nesouhlas (smatlak, 24.06.2008 15:41) Reagovat

    Ja Offs znam, fandim jim, ale tahle deska je fakt pruser... A to jsem byl pred jejim poslechem vytoceny, ze tomu na NME dali trojku. Hovno. ach jo, zklamli mna.
    
    

8/10

Recenze: Cathedral In Flames pouštějí na desce "count to nine" do svého temného světa barvy Už pět let uplynulo od chvíle, kdy se začala psát albová historie Cathedral In Flames. Pražská parta tehdy svým debutovým EP vysoko pozvedla prapor ortodoxního gotického rocku. Následující plnohodnotná studiovka "Hang Me High & Bury... čtěte zde

Vydáno: 18.12.2024 08:00 v sekci Recenze

Rozhovory: Martin Kyšperský (Květy) - Kliky na pěstích bych holku oblbnout nezvládl Před pár týdny vyšla už desátá deska skupiny Květy, která se jmenuje "41 minut". Nejen o ní, ale třeba i o tom, jak funguje vesmír, o mlčení s Filipem Topolem nebo o tom, zda by chtěl zpívat v Lucii, jsme se bavili s jejím srdcem i... čtěte zde

Vydáno: 17.12.2024 14:30 v sekci Publicistika | Rozhovory

7/10

Recenze: Jiří Krhut a Štěpán Kozub se vracejí emocemi nabitou deskou "Přeježděný vztah" V době, kdy hvězda Štěpána Kozuba, především coby komika a herce, vystřelila strmě nahoru, mu ve spolupráci s hudebníkem Jiřím Krhutem vyšlo překvapivě civilní album "Prásknu bičem". Na tesknost a emotivní texty debutu druhá... čtěte zde

Vydáno: 17.12.2024 08:00 v sekci Recenze

Rozhovory: Tomáš Klus - V každodennosti vidím obrovský dar, ale nerezignoval jsem ani na hlubší témata Tomáš Klus vydal v listopadu svou osmou řadovku "Tady to máš", kterou se vrací ke svým písničkářským kořenům. Nově se chopil i producentské role. Šel po jednoduchosti, radosti a úctě k životu. Jak proces tvorby probíhal a komu... čtěte zde

Vydáno: 16.12.2024 13:00 v sekci Publicistika | Rozhovory

8/10

Recenze: Jedovatý, nabroušený, ukřivděný. Marilyn Manson se na "One Assassination Under God - Chapter 1" vrátil ze zapomnění O Marilynu Mansonovi se v posledních letech dalo dočíst spíše ve společenských rubrikách než na stránkách hudebních magazínů. Pravda, stal se - a možná ne neoprávněně - tučným soustem. I na konci roku 2024 soudní pře trvají,... čtěte zde

Vydáno: 16.12.2024 00:00 v sekci Recenze