Audio/Video Jukebox

více...

Téma

Rock For People 2012

Hlas Česko Slovenska

Nové album Charlie Straight

Recenze CD

Americánská cesta třísky k rádiím

16.02.2004 05:00, Luboš Kreč

Američtí spotřební punkeři Offspring vydali po třech letech novou, už sedmou studiovou desku. Jmenuje se "Splinter", čili tříska. Pod kůži se zapíchne hlavně těm, kteří si oblíbili nekomplikovanou podobu Offspring z dob úspěšného alba "Americana". Více v naší recenzi.

7/10

The Offspring - Splinter

Celkový čas: 31:43

Skladby: Neocon, The Noose, Long Way Home, Hit That, Rage Against Myself, (Can't Get My) Head Around You, The Worst Hangover Ever, Never Gonna Find Me, Lightning Rod, Spare Me The Details, Da Hui, When You're In Prison

Autor je redaktorem iDNES.

Vydavatel: Sony Music / Bonton

Krátce po sobě vyšly na sklonku loňského roku nové desky průkopníků skatepunku či punkpopu, záleží, jak kdo styl chápe. Bezejmenná studiovka Blink-182 a "Splinter", sedmá řadovka Offspring. Srovnávat uvedená alba nemá cenu vzhledem k předchozímu se míjení souborů, stojí za to si však prohlédnout, k jak velké změně došlo u toho kterého souboru oproti letům minulým. Blink-182 platili vždy za skateboardové pohunky, věčné teenagery, rozpustilé rebely a mainstreamové provokatéry. Offspring, ač hudebně "spříznění", jaksi automaticky náleželi starším posluchačům, jestli měl konzumní punk své lídry, byli jimi právě Dexter Holland a spol. (ačkoli prodeje některých desek tomu nemusely odpovídat). Karta se však obrací a do pomyslného čela se probíjejí Blink-182, neboť zatímco oni prodělali relativně výraznou změnu, Offspring se odhodlali k posunu jen kosmetickému a vlastně zpátečnickému.

Napadá mě, že Offspring vystřízlivěli z komerční kocoviny, kterou jim uštědřila předposlední deska "Conspiracy Of One". Jistě se jí prodal celosvětově nějaký ten milion, v porovnání s megaúspěchem "Americana" ale musela zůstat daleko za očekáváními. Není se čemu divit, chyběl tutový hit typu "Pretty Fly (For A White Guy)", hudba to byla obecně tvrdší a přímější, skupina se na ní snažila alespoň v náznacích vrátit ke svým HC/punkovým počátkům. Inu finančně se to nepodařilo, a tak se Offspring obrátili na osvědčenou americkou cestu. "Splinter" je dokonalejší kopií "Americany". Kdyby té nebylo, snad by stálo za to i partičce složit poklonu, takhle se ale posluchač jen pousměje a buď nastolenou hru na pitomce přijme, nebo vypne přehrávač.

Já ho vypnout ani při nejlepší vůli nemohl. Při troše sebezapření - a to si přiznejme - ani není proč. Překvapivě odlišné je intro "Neocon", které dýchá atmosférou gladiátorských zápasů, dunivým dusotem bicích a nažhavených entertainerů. Pak už nastupuje dobře známé schéma rychlých vypalovaček prokládaných oddechovými popůvkami, které stejně jako na "Americana" hrají v podstatě prim (minimálně při volbě singlu). "The Noose", píseň číslo dvě, se přesně trefuje do skateového tempa odrazů nohou, Holland vykřikuje svým ječivým vokálem jednoduchou melodii a hostující bubeník Josh Freese spolehlivě dokazuje, proč patří mezi nejžádanější paličkové instrumentalisty poslední doby. Ve stejném hávu se třepe také následující "Long Way Home", čtvrtá "Hit That" nabízí zmíněnou přestávku. V rádiích už se tato veselá, ale poněkud triviální a schématická pecka začíná zabydlovat a já se skromně domnívám, že by z ní mohl být ještě větší hit než "Pretty Fly". Nejlepší píseň desky "Rage Against Myself" přichází poté a ukazuje Offspring v málo známé grungeové poloze (možná s náznakem nu-metalu) - zapomenuta je punková rytmika, melodie sice leze pod kůži, ale nikoli svou zkratkovitostí, nýbrž vypracovaným několikastupňovým nápadem. Slušně a svěže zní také navazující relativně tvrdá "(Can't Get My) Head Around You". V zápětí nastolenou povznášející atmosféru ale do kolen srazí reggae trivialita "The Worst Hangover Ever", v němž se Offspring zpovídají z opileckých dýchánků a končení s alkoholem. Už asi nemá cenu pokračovat, stejnou strukturou je vyplněna i zbývající polovina desky: "Never Gonna Find Me", "Lightning Rod" a především "Da Hui" jsou poctivé mlátičky, zatímco "Spare Me The Details" a závěrečná "When You're In Prison" více sázejí na humor a líbivost.

Štěstím Offspring je, že ačkoli plně patří do mainstreamu a mnozí by je nejraději šoupli rovnou k popu, těmi odvážnějšími kousky z každé desky se jakékoli generalizaci vzpírají. Ano, k punku mají daleko, stejně tak ale odmítají jednostranné opovržení, neboť jsou prostě dobří skladatelé a veselí muzikanti. O tom to také je. Offspring zůstali se "Splinter" lapeni v čase, vyšly vstříc těm, kteří si je zamilovali před šesti lety. Vykašlali se na nejisté experimenty a posuny kamsi do neznáma. Zůstali sami sebou a je na fanoušcích, zda taková cesta-necesta vede na Olymp nebo do strouhy.

Související články

Tom DeLonge se vrhá do světa filmu: pracuje na třech zároveň (Novinky)
Padesát nejlepších zahraničních alb roku 2011 (20-11) (Publicistika)
Blink-182 - Wishing Well (Video Jukebox)
Živě: Blink-182 (Honda Civic Tour, Las Vegas) (Video Jukebox)
"Jsme rozhodnuti natočit další album," křičí do světa Blink-182 (Novinky)
Makrorecenze "Neighborhoods" Blink-182 (Makrorecenze)
Pohled do hitparád Billboardu platných od 6. října (Americké hitparády)
Živě: Blink-182 - Up All Night (Jimmy Kimmel) (Video Jukebox)
Blink-182 - Heart's All Gone (Video Jukebox)
Blink-182 - Neighborhoods (Recenze CD)

Názory

jedině dobře (DexterBexter, 27.08.2004 00:44) Reagovat

já jsem rád, že Offsrping zůstali tací, jaké je znám. Líbí se mi jejich muzika a nechci, aby nějak měnili styl.
Nezklamali (Ewa, 14.10.2004 11:45) Reagovat

No jasně, je super, že jsou takový, jaký je znám - a přesto maj pořád co říct. Jen tak dál!

Album týdne 21/2012

The Mars Volta
Noctourniquet

minulá Alba týdne

Na okraj Lukáše Bendy

Bene, řekni prdel, máš na to?

Nadužívání slovního spojení česká malost považuju za největší českou malost. Jsme mistři světa v komentářích a diskuzích na netu, ale pro pochopení legrace abychom si zaletěli na jinou planetu. Rozhořčené reakce, které vyvolal Ben Cristovao se svým novým super(s)hitem "Prdel", budiž toho důkazem.

Termín česká malost je tentokrát na místě. Arbitři jediného správného vkusu nezastavili začátkem května v komentářích - ať již na musicserveru nebo kdekoliv jinde - pusu. Jaký je ten Ben Cristovao pozér! Vlastně vůbec nemá ...

celý článek »