Dvacet let rave kultury
30. dubna 1988 stanula na čele britského singlového žebříčku skladba "Theme From S'Express" od projektu S'Express. První acid houseový track v rotacích velkých rádií upoutal na rodící se scénu pozornost a časopisy Face a i-D věnovaly fenoménu své červnová vydání. Ve stejném měsíci Nicky Holloway zahájil klubový večer The Trip ve východolondýnské Astorii, první víkendovou akci věnovanou acid houseu. Začalo léto, které do dějin populární hudby vstoupilo jako "druhé léto lásky" - zrodila se rave kultura.

Všechno ale začalo už předchozí léto na Ibize. Kvarteto londýnských DJů Danny Rampling, Paul Oakenfold, Nicky Holloway a Johnny Walker na prosluněných plážích španělského letoviska zažilo v klubu Amnesia magický zážitek s drogou extáze a technem a rozhodli se atmosféru letních parties přenést do Londýna. Tam v klubech vládl dřevní funk rare groove a hip hop a acid houseové večírky se musely spokojit s neatraktivními všedními dny nebo se přestěhovat do ilegálních prostor. Léto 1988 bylo ve znamení masivního výbuchu acid houseu, a to nejen v Londýně, ale i v Manchesteru, kde si nová kultura našla domov v klubu Hacienda.

Druhé léto lásky zahájilo v Evropě taneční horečku, která trvá dodnes. Když si odmyslíme vlivy na současnou módu nu-rave, nelze si například nevšimnout zvýšeného zájmu o balearic houseovou scénu, která v posledních měsících zažívá nefalšovaný revival. Předchůdce rave, který se poslouchal v polovině 80. let na Ibize, se vyznačoval velkou svobodou v míchání nejrůznějších žánrů (soft rock byl jedním z nich) a pro dnešní producenty může sloužit jako příklad cesty z omezujících škatulek a podžánrů. Jeho poklidně ambientní a neagresivní styl se hodí k obdobně se navrátivšímu kosmickému discu (Lindstrom, Chromatics). Pokud chcete zkusit, jak zní aktuální podoba balearic house, pusťte si třeba výtečné album "West Coast" od švédských The Studio nebo loňské počiny A Mountain Of One ("Collected Works"), Fujiya & Miyagi ("Transparent Things"), Strategy ("Future Rock") nebo třeba Kathy Diamond ("Miss Diamond To You").

Bratislavský Wilsonic hlásí nabitý line-up
Pomalu se blíží léto a s ním i obří taneční festivaly. Tahouni většiny z nich ještě nejsou zveřejněni, nicméně se dá očekávat, že budou ve znamení "středního proudu" pro tanečníky a osvědčených jmen. Pokud si chcete užít čerstvých trendů na scéně, pak vám jedinečnou šanci dává bratislavský Wilsonic. Letos se uskuteční 6. a 7. června a právě zveřejněný line-up je mimořádně slibný. Figurují v něm hvězdná jména alternativní hudby jako Skream, Apparat, Fennesz nebo Deadbeat, osvědčení Clark, Nôze nebo Bonobo, ale také hudebníci, kteří v posledních měsících výrazně čeří vlny současné klubové hudby na okraji - Flying Lotus, Neil Landstrumm, Kelley Polar, 2562 nebo Various Production. Heslo Reflecting Future, pod nímž organizátoři festivalu schovali svoji filosofii, je pravdivé.

Ghostly International rozdává
Michiganský Ghostly International je mezi americkými labely specializujícími se na současnou klubovou hudbu stabilně značkou vysoké kvality. Logo s duchem se na vinylech objevuje od roku 1999 a vydávají pod ním třeba Mathew Dear, Dabrye nebo Mobius Band. Sestava Ghostly se nedávno spojila s šílenci z televizní stanice Adult Swim (dospělý bratříček Cartoon Network) a po vzoru podobných kompilací Chocolate Industries, Def Jux nebo Stones Throw sestavili výběr Ghostly Swim. Kromě výše zmíněných rezidentů do něj přispěli třeba také Osborne, Milosh, Cepia nebo Dark Party (Eliot Lipp + Leo 123). Devatenáct nových tracků ve slušné kvalitě 256 kbps si můžete stáhnout zde a nebo můžete poslouchat přímo on-line.

Massive Attack mají vlastní festival
Členové Massive Attack dostali šanci uspořádat si festival podle vlastních představ - stali se z nich kurátoři londýnského festivalu Meltdown, který proběhne v londýnském Southbank Centre v červnu. Jejich výběr se rozpíná až do dávné minulosti taneční hudby - chybět nebudou japonští pionýři electro popu Yellow Magic Orchestra, post-punkoví klasici Gang Of Four, zpěvačka Grace Jones nebo funková legenda George Clinton. Lahůdkou bude třeba Vangelisův soundtrack k filmu "Blade Runner" v provedení The Herritage Orchestra hrajících pod taktovkou Massive Attack osobně. Massive Attack se zařadí po bok předchozích kurátorů, kterými byli Morrissey, David Bowie nebo vloni Jarvis Cocker.

Připomenutí Liquid Liquid
Jedna ze zásadních newyorských punk-funkových kapel přelomu 70. a 80. let Liquid Liquid se dočká reprezentativní kompilace nazvané "Slip In And Out Of Phenomenom". Kvarteto muzikantů vydalo za svoji existenci jen tři EPčka, ale jejich vliv je dodnes patrný na současné newyorské scéně, hlavně u projektů kolem labelu The DFA. Zapsali se i do dějin hip hopu, jejich skladba "Cavern" sloužila jako instrumentální podklad pro jeden z nejslavnějších hiphopových tracků všech dob "White Lines (Don't Do It)" od Grandmastera Flashe. Sebrané vydání jejich singlů vyšlo na CD nosiči poprvé před jedenácti lety společnými silami Mo Wax a Grand Royal. Letošní reedice vychází na agilním labelu Domino v polovině května a díky obsáhlému bookletu staví kapelu do podobného světla jako jiného ztraceného génia té doby - Arthura Russella. Navíc skvěle zapadne do časů vzpomínkových kompilací "Disco (Not Disco)", "NY Noise" či knihy "New York Noise: Art And Music From The New York Underground, 1978 - 1988", která scénu, z níž Liquid Liquid vzešli, oživuje.

Remixér měsíce - A1 Bassline
Díky žebříčkovým hitům ("Heartbroken" a "What's It Gonna Be") se už fenomén bassline vyplížil z klubového podzemí. Pořád je ještě ve stavu, kdy je po něm taková poptávka, že labely chrlí bootlegy a white labely s pirátskými bassline remixy aktuálních hitů, přesně jako to bylo v raných časech jungle nebo dubstepu. Znamená to mimo jiné i to, že se objevují první profesionální remixéři, kteří dostávají regulérní zakázky od nahrávacích firem. Uvítejte na scéně chlapíka, který si říká A1 Bassline. Jeho jméno řekne všechno, ať už si vezme do parády kohokoliv, výsledkem je vždy 4x4 masáž s basovou linkou velikosti paneláku. Král bassline Dexplicit možná dělá hudebněji zajímavé remixy, A1 ho ale jednoznačně poráží v účinnosti. Jeho asi největším zářezem je překopávka kanadského electro-rappera Cadence Weapon - "House Music". Obrovský je také jeho pirátský remix klasiky Daft Punk "Harder Better Faster Stronger". Pokud ještě pochybujete, zkuste jeho společný mix s Christianem Shankem zde. Ještě dodám, že u bassline, stejně jako u dubstepu, platí jedno zásadní pravidlo - čím je to víc nahlas, tím je to lepší.

Doporučené šlehy:
Damaged Goods - Yo Righteous (A1 Bassline Big Mix)
Christian Shank - Play Around (A1 Bassline Edit)
Cadence Weapon - House Music (A1 Bassline Remix)

Top alba měsíce

Scuba - Mutual Antipathy (Hotflush Recordings)
Paul Rose alias Scuba je jedním z architektů suboceánského dubstepového soundu, a jeho debut "Mutual Antipathy" tak všichni budou měřit aktuálními počiny Bengy nebo Buriala. Jenomže Scuba se vydává vlastní cestou a znovu zpochybňuje, jestli vlastně vůbec něco jako dubstep existuje. Scuba se nedávno z Londýna přestěhoval do Berlína a na albu je to znát. Ať už se jedná o dub-techno ("Hard Boiled", "Poppies"), 4x4 electro ("Disorder") nebo duch minimalismu, je slyšet, že Scuba v německé metropoli nabral zcela nový směr. Několik starších tracků ještě odkazuje na jeho podobnost s hardstepem Vex'd, jsou to ale zmíněné nové výlety, které z desky dělají povedený počin.

Nôze - Songs On The Rocks (Get Physical Music)
Pro svoji MySpace.com stránku se francouzská partička Nôze přejmenovala na Nôzecirkus, což krásně vystihuje nové album. Je to totiž stejným dílem house a elektronika, jako to je šanson, kabaret nebo šraml. Ostatně loňský rozjuchaný hit "Remember Love" nás měl varovat, že se k tomu schyluje. Na druhou stranu to francouzským šprýmařům znovu dodává originalitu, které není nikdy dost. Baví se na náš účet, nebo chtějí, abychom se bavili s nimi? Po prvotní nedůvěře volím druhou odpověď. (KV)

AGF - Words Are Missing (AGF Production)
Do doby, než vyjde nové společné dílko AGF a Vladislava Delaye (v plánu na podzim), si prozatím můžete vylámat zuby na jejím druhém albu "Words Are Missing". Čtyři roky po "Westernization Completed" tato dáma přichází s náročným minimalismem a avantgardou, kde jsou texty skutečnou přítěží. Její hlas se stal dalším prvkem laboratorních testů a slovní fragmenty vytvářejí protiváhu k elektronickému podkladu a samplingu. Po několika posleších si zde ale najdete vytříbené kousky, ke kterým se budete rádi vracet. "Words Are Missing" musíte nechat dozrát důkladným nastudováním a pokud nejste trpělivými studenty, asi to pro vás nebude nic zajímavého.

Brisker & Magitman - Just Another Day (Tribal Vision)
Roman Brisker a Igal Magitman je nadějná dvojka, která propadla progresivnějšímu pojetí trancu. "Just Another Day" je na tomto jasném odkazu postaveno do posledního puntíku a táhlé melodické prvky jim snadno protékají mezi prsty. Brisker & Magitman nabízí deset kompozic, z nichž každá může zapadnout do spáru dýdžejů, kteří tento styl zbožňují. "Braniac", "On Hills", "Whispering" nebo titulní "Just Another Day" jsou aspiranty na velké rotace. Trance má své stálice a nemalý počet odnoží, pokud jste zastánci progressive variace, tak "Just Another Day" je dobrá volba, která kvalitativně nabízí nadstandard.

The Grid - Doppelgänger (Some Bizzare)
O návratu The Grid jsme již psali, "Doppelgänger" se však ve finále dost zpozdilo. Deska tuto dvojici vrací po velké odmlce od úspěchu alba "Evolver". Pokud čekáte, že natočili variaci na "Swamp Thing", jste vedle. "Doppelgänger" je dospělejší exkurz do nitra taneční muziky a na úspěch může být zaděláno s peckou "Put Your Hands Together". Dočkáte se však i skladeb spadajících téměř do ambientního popu ("Closer"). O téhle placce se moc mluvit nebude, je spíše natočená pro radost. Ale pokud patříte mezi ty, kteří mají rádi návraty starých pardálů, litovat nebudete, protože "Slinker" nebo "Pure Statik" to jen potvrzují. (DH)