Člověk by čekal, že Mary J Blige si dá alespoň na chvilku pohov, ale oproti očekávání se ještě koncem loňského roku představila s novou deskou, která přichází dva roky po předchozí "The Breakthrough" a jenom rok po její kolekci největších hitů "Reflections (A Retrospective)". Ze spolupracovníků se objevuje osvědčený Bryan Michael Cox, který má na svědomí jeden z Maryiných největších hitů "Be Without You", dále Tricky Stewart a Jazze Pha, kteří se podíleli na prvním singlu "Just Fine", tým Stargate, jenž posouvá Mary do popovějších vod, a v neposlední řadě také The Neptunes, Ne-Yo nebo Sean Garrett.

Možná Mary udělala chybu, že si přece jen nedala na chvilku pauzu, protože "Growing Pains" navzdory prodejním úspěchům ve Spojených státech hudebně něco chybí. Pozitivní změna je citelná v některých skladbách, které zpěvačku posouvají do poloh, ve kterých se zatím moc nepohybovala. Stále se drží na rozmezí hip hopu, r'n'b a soulu, tentokrát možná s trochou popu jde-li o skladby jako "Fade Away" nebo výtečnou "Come To Me (Peace)". Ať už jde ale o píseň slabší nebo silnější, pořád jde o povedené kousky, jejichž texty jsou (pro Mary typických) sdělení.

Na jednu stranu deska nabízí opravdové lahůdky, na druhou je znát, že se Mary trošku zasekla a v podstatě kopíruje osvědčený systém. Na rozdíl od "The Breakthrough", kde zazněly úžasné soulové skladby, "Growing Pains" drží především hiphopové a tanečnější věci. Tak jako tak, její pěvecký projev je stále bezkonkurenční a v rámci současných r'n'b zpěvaček se "Growing Pains" řadí k tomu nejlepšímu.

Jak už jsem napsal, Mary J Blige asi nedokáže natočit špatnou desku a vždycky se bude řadit k tomu nejlepšímu v černé hudbě. Musím ale říct, že oproti předchozí "The Breakthrough" přece jenom "Growing Pains" zůstává krůček pozadu.