Potřetí vám pod nosík podstrkujeme přílohu Podzem. Děkuji vám všem, kteří jste mě zahrnuli mailovými připomínkami – jen houšť a větší kapky, jak říkával můj děda. Tady je další porce informací z oblasti alternativní hudby a jiných menšinových žánrů.

Chodíme zase na hory?

Před čtrnácti dny jsem byl pozván na jeden koncert. Okolnosti byly takřka konspirativní. Jel jsem metrem, pak autobusem na samotnou periférii Prahy, odtud kus pěšky, protože autobus měl interval 50 minut, a pak cestou do příšerného kopce. Na něm byl sad, uprostřed sadu malá dřevěná bouda a dieselový agregát na výrobu elektřiny.

Hrálo se na plácku velikosti asi 3x2 metry, několik desítek lidí posedávalo či polehávalo na stráni sadu a popíjelo různé, povětšinou alkoholické nápoje a kouřilo, aniž by je za to někdo prudil. Vstup byl pochopitelně zdarma. Hrály skupiny 2 v 1 (čti dva v jednom), Periférie 42 a jako největší hvězda na závěr skupina Point, kterou před časem vydatně posílili bývalí členové svého času docela populárních Tom Is My Sugar. Generátor se několikrát přehřál a vystoupení muselo být přerušováno, dokud se nezchladil, časem došlo točené pivo, ozvučení bylo adekvátní improvizovaným podmínkám, ale ani na okamžik jsem neměl pocit, že by to komukoliv z návštěvníků vadilo. Všude panovala velmi přátelská atmosféra. A proč to všechno píšu?

Ve své "Zprávě o III. Hudebním obrození" psal v 70. letech Ivan Martin Jirous, řečený Magor, o fenoménu, který nazval "Chození na hory". Šlo o to, že pokud vás tehdy zajímaly nějaké nové, zajímavé a nekompromisní skupiny, které se odmítaly podřídit konvencím, rozhodně jste na ně nenarazili v nějakých oficiálních prostorách. Hrálo se po vesničkách mimo větší města, v pronajatých sálech, později vyloženě jen na soukromých akcích, konaných na soukromých pozemcích pod záminkami svateb a podobně. Čím dál více se mi stává, že nyní - 10 let po revoluci – narážím na podobné akce znovu. Samozřejmě už důvodem nejsou politické, ale komerční důvody. Ve většině rádií natož pak v televizi se objevují převážně opět jen ti, kteří nevyčnívají z řady (a pokud náhodou se objeví něco mimo, tak se jedná o nekřesťanské hodiny…). Většinu klubů opanovaly komerčně vděčné revivaly. Boom z počátku let devadesátých, kdy se chodilo prakticky na cokoliv, dávno opadl. Vstupné je čím dál více neúnosnější, pro mladé skupiny jsou známější prostory stále více tabu, lidé si důkladněji rozmýšlejí na co jít. S výjimkou Trutnova a Českého Brodu skoro všechny festivaly letos dopadly hůře než vloni, ale i těmto dvěma se o osmnáctitisícové návštěvě slovenského festivalu Pohoda může jen zdát. Zato přibylo malých festiválků, které jsou sice prakticky bez propagace a nehrají na nich žádné hvězdy, ale za to je na nich pohoda. Zkrátka abych citoval svůj oblíbený text od Už jsme doma: "Mám rád ty co začínaj rozlišovat – Jó – nebo nebo… . A co Vy ? Jak to vidíte? Klidně mi napište!

Už jsme doma budou slavit
Jedni ze zástupců domácí alternativní špičky, pětice Už jsme doma, se chystá odehrát svůj slavnostní tisící koncert. Kdo si koupil knihu "11+4", ví, že členové si své koncerty pečlivě evidují a že se opravdu jedná o toto jubilejní číslo. Koncert se uskuteční na domácí půdě – v pražském klubu Delta a to 25.10. Speciálním hostem večera bude již dávno neexistující a pro tento účel mimořádně vzkříšená dámská formace Dybbuk. Na začátku října jinak UJD vystoupili v Záhřebu a Budapešti, na konci listopadu pak odehrají pět koncertů v Tallinu a v Petrohradu.

Dust Inc. jedou…
Frýdecko-Místecká skupina Dust Inc., se kterou to nedávno vypadalo velmi špatně a jejíž členové přemýšleli i o rozpadu, jde najednou od úspěchu k úspěchu. Poté, co se vloni objevili na sampleru "Czech Rock Selection 99", natočili letos povedené demo "Energija, které zabodovalo téměř ve všech recenzních rubrikách nejrůznějších časopisů. Zúčastnili se také soutěžní série Rock Made in Gambrinus 2000, kde skončili druzí, a zahráli si i na druhém největším domácím festivalu Rock For People v Českém Brodě. Proměnili sestavu a určitě o nich bude ještě slyšet. Oficiální stránku kapely najdete tady.

Psí vojáci do Ameriky
Na přelomu září a října byl na CNN odvysílán v cyklu World Beat profil skupiny Psí vojáci. Ve čtvrtek 5.10. vystoupili v Hamburku a v současnosti skupina odjíždí do Spojených států, kde odehrají koncerty 14.11. ve Washingtonu a 17.11. v New Yorku, ve slavném klubu Knitting Factory. Filip Topol pak bude ještě vystupovat sám ve Virginii.

Tara Fuki - dvě violoncella
Všichni příznivci domácí alternativy si šuškají o novém objevu jako hrom. Skupina Tara Fuki je tvořená pouhým duem, ve kterém se sešly dvě cellistky – Andrea Konstankiewicz (jinak působí i ve skupinách Boo a mezinárodní formaci Rale, které právě vychází třetí album) a Dorota Blahutová (v minulosti členka dnes již neexistující brněnské skupiny Lippany, která skončila 2. mezi objevy na Malé Alternativě 1998). Nejenže spojení dvou violoncell je už tak dost zajímavé, aby toho nebylo málo, tak dámy zpívají v polštině.

Dřevěné pytlý... s novým albem
Skupině Dřevěné pytlí v jutových uhlích, která osciluje mezi milými a veselými popěvky a hlukovými experimenty, vyšlo třetí album "Klasika, která pohladí…". Krom vlastních skladeb, které jsou zčásti zhudebněnou poezií, deska obsahuje dvě coververze skupin Olympic a Deep Sweden. Album bude pokřtěno v sobotu 21.10. v klubu La France v Kolíně-Štítarech. Jako speciální hosté na něm vystoupí pražští OTK.

Timudej opět multimediálně
Ve středu 11.10. zahájí v pražském Rock Café novou sérii svých multimediálních večerů černošická crazy skupina Timudej Pořad bude navazovat na úspěšnou sérii Deltavarieté a jmenuje se "Zoulovo varieté". Dočkáte se v něm videoprojekcí, scének plných úchylného humoru a pochopitelně i živé muziky. Krom kapely Timudej vystoupí ještě funky skupina z Brd Hroší Farma a po skončení bude své desky roztáčet DJ Martin Tankwey.

Debut Gi Gie B end
Pražská undergroundová skupina Gi Gie B end pokřtila v sobotu 7.10. své debutové CD "Z Viktorky až do Propasti" a to právě v žižkovském klubu Propast. Jako kmotr přišel básník Ondřej Prokopius.