Alba nevydaných nahrávek bývají většinou příjemným zpestřením řadových desek, ale smysl mívají pouze pro ty největší umělcovy fandy. Desky obvykle trpí špatným zvukem, chybí jim koncepce a navíc, v zájmu přinést posluchačům co nejvíce materiálu, bývají i nekonečně dlouhé. "Rewind" J.J. Calea ale žádnou z nemocí podobných kompilací netrpí. Má výborný zvuk, velmi příjemnou stopáž a skladby vedle sebe sedí tak, jako by byly nahrávány právě pro tuto příležitost.

Fakt, že se nejedná o řadové album, ale poznáte už při pouhém pohlédnutí na playlist. Pro Calea tu totiž nezvykle velký prostor dostaly převzaté skladby, jeho oblíbené písně, které sice nahrál s jednoduchostí a technickou precizností sobě vlastní, přesto se na žádné z vydaných alb nehodily. Ostatně právě Audie Asworth vždy upřednostňoval Caleovy autorské věci, a tak je logické, že jich většina doposud nikde nevyšla a zůstala pouze uložena v archivu.

Ať už je to Claptonova "Golden Ring" (z alba "Backless"), "Rollin'" od Randyho Newmana (album "Good Old Boys") nebo Caleova vlastní "Guess I Lose", vždy jsou interpretovány zcela přirozeně, jakoby mimochodem a s nebývalou lehkostí. A platí to vlastně pro všech čtrnáct písní. Jejich délka nepřekračuje tři a půl minuty, skladby vedle sebe existují a působí tak přirozeně, jako ty nejběžnější věci denní potřeby. A záleží jen na vašem naturelu, zda vám takto v podstatě obyčejná, nerušivá a technicky perfektně zahraná hudba, s texty, které nic zásadního neřeší, vyhovuje.

Více než cokoli jiného je "Rewind" vzpomínkou na 70. a 80. léta a Caleova dvorního producenta. Sedm let po jeho smrti zahřeje u srdce a připomene typický zvuk studia "Crazy Mamas".