Šumperáci O5 & Radeček mi vždycky byli poměrně sympatičtí. Jejich hit "Praha" jsem sice po čase nenáviděl, ale jejich dvě dosud vydané desky obsahovaly kromě nucených rádiových hitů (co se hity většinou stejně nestaly) i utajené perly. Z albové dvojky "Mainstream" stále ulítávám na vrcholném kousku "Obrázky" a závěrečné dvouminutovce "Koperník".

Novinkovou nahrávku, již produkoval Juraj Kupec, uvedl singl "O půl pátý", k němuž kapela pořídila i jednoduchý, ale velmi originální videoklip. Chytlavá kytarovka britpopového střihu s výtečnými kytarovými vyhrávkami slibovala, že tentokrát se to zlomí a "Slast minute" bude opravdu zralá deska, plná skvělých skladeb. Bohužel je ale singlovka na albu bezkonkurenčně nejlepší a jen málokterá písnička se jí přiblíží alespoň na dohled. Důvodů je sice několik, ale jeden z nich výrazně přebíjí všechny ostatní.

Dojem ze "Slast minute" (což je mimochodem opravdu povedený název) totiž výrazně sráží zpěv Tomina Poláka. Nikdy nebyl zrovna excelentní vokalista, ale některé skladby zní, nejen jako by je nazpíval falešně, ale také hodně nachlazený a s ucpaným nosem. Taková "Beethoven" je téměř neuposlouchatelná. Katastrofou pak je kombinace jeho místy téměř kotlíkařského projevu se smyčcovým aranžmá a hlavně osmdesátihlavým sborem Alfa Gospel Praises. Je opravdu škoda, že tuto ambiciózní skladbu srazil na kolena (ne)zpěv frontmana.

Intonační problémy se lépe maskují v rychlejších skladbách, tudíž jako vítězové z desky vycházejí hitovky, které ji otevírají - "Pod vodou" a "Mexický rána". Radečkové vždycky uměli lépe pomalé věci, ale věrní posluchači jsou na novince odměněni pouze ve skladbě "Pták". Tu sice zpívá ten druhý Polák, ale intimní nálada písničky jde jeho obyčejnému projevu (který doplňuje podobně naivně znějící zpěv Zuzany Lípové z Dying Passion) vyloženě k duhu.

O5 & Radeček jsou fajn kluci, kteří umí skládat pěkné písničky. Na koncertě bych si je určitě užil, ale jejich nové album se nedá poslouchat vcelku. Neobsahuje totiž průměrné nahrávky, ale pouze ty nad- a podprůměrné. Juraj Kupec je možná ostřílený profík, ale pro příště by to asi chtělo producenta, který dokáže jejich problematické pasáže vyladit k prospěchu věci, ne je naopak dát do popředí.