Michal Motyčka aka NiceLand je poněkud překvapivý vítěz letošního ročníku Coca-Cola PopStar. Na stage měl tenkrát s sebou jenom židli a kytaru, byl sám. Do publika a poroty vpustil styl, jaký by si s tou soutěží spojil málokdo, natož aby ho čekal ve finálovém boji o smlouvu s labelem Sony BMG.
© Sony BMG S rozhovorem to nakonec bylo trochu komplikovanější, protože jsem uvíznul v dopravní zácpě, zatímco
NiceLand na mě čekal na předem domluveném místě. Potom odešel a muselo proběhnout nepopulární a nepříjemné nahánění pomocí mobilu, při němž je vám trapně i v místech, do nichž byste to nikdy neřekli. Vrátil se. Stylový mladý muzikant pohybující se na vlnách folku a britpopu ve stylovém prostoru restaurace Dynamo (ano,
Studio Najbrt). Tmavé barvy jako leitmotiv image naředěné několika vinnými střiky, debutová deska v nahrávacím procesu. Sympatický melancholik, co má rád fotky Radka Brousila. Mimochodem, něco se chystá, ale pssst. Byla by škoda, kdyby ho hudební business (jakkoli směšně tohle slovní spojení v kontextu České republiky zní) semlel, říkal jsem si cestou domů. V dalším motoristickém protlaku hlavního města.
Projekt NiceLand jsi zakládal se svým bráchou, který v současnosti v kapele nefiguruje. Má to nějaký důvod?Brácha je o deset let starší, už neměl tolik času, aby se mohl věnovat muzice, takže to nějak vyšumělo. A s tím slovem projekt... My jsme v životě nic neudělali, maximálně tak psali písničky dohromady a do šuplíku.
Nějaký věci ze šuplíku si někdy použil?Zatím ještě ne, ale chystám se. Já jsem z očividnýho důvodu nepoužíval skladby, který jsme napsali spolu, ale na album bych rád něco dal.
A nepřemýšlel si o změně názvu, když brácha vypadl ze hry?Za prvé teď už ani nemůžu, to by mi neprošlo. A za druhé se mi ten název pořád líbí.
Já jenom jestli to nemělo nějaký hlubší význam konkrétně pro vás dva.Ne, to ne. Krom toho, že to bylo inspirovaný názvem toho islandskýho filmu.
Tvoje skladby, co jsou ke stažení na internetu, produkoval Američan Brad Huff. Jak ses k němu dostal?Já jsem dělal před rokem provozního v jedný kavárně, několik měsíců, a tam Brad pravidelně hrával každý pátek. Všechny ty nahrávky vznikly v Bradově studiu.
Myslíš v Bradově studiu v kuchyni?V Bradově studiu v kuchyni, tak nějak.
Mě jenom zaráží, že tvoje hudba je spíš britská, sám k tomu i odkazuješ, a Brad vyrostl někde mezi Memphisem a Chicagem, což je úplně jinde.Taky ty songy takhle zní. Když jsme nahrávali demo, záměrně jsem vybíral věci, který jsou víc akustický a víc do folku než klasický. Proto to tak zní, proto se ze mě nakonec stal folkař, že jo.
NiceLand je všude prezentován jako kapela, ale při finále Coca-Cola PopStar ses na pódiu objevil úplně sám. Co to?Protože tam nikdo jiný nebyl. Kapela začala fungovat až teď, ale v ten moment jsem byl sám. Když jsem posílal demo do soutěže a měl jsem pak přijít na semifinále do Akropole, nebylo s kým. Nebyl čas zkoušet, ani nic jinýho. Prostě jsem tam šel a odehrál to.
Turné ale už pojedeš s kapelou, ne?To už bude s kapelou. Zatím tříčlennou, ale ještě uvažujeme o jednom nástroji.
© Sony BMG Uvažovalo se o tom, že by tvůj debut produkovali rovnou tři lidé - Honza Muchow, Martin Destroyer a Jarda Helešic. Dopadlo to nějak?O těhle věcech se jednalo. Jarda Helešic bylo první jméno, na němž jsme se společně se Sony dohodli, protože má přístup jak ke kytarám, tak k folku. Potom se mi přes kapelu povedlo získat kontakty na Destroyera a na Mouchu, trochu se v tom mohl interesovat i
Dušan Neuwerth, akorát že takováhle situace je neudržitelná. Takže to vypadá, že zůstaneme jenom u Jardy, protože by to s sebou neslo asi dost komplikací. Ale ta možnost tady byla.
Řekl bys, že máš volnou ruku, co se týče smlouvy se Sony?Samotnýho mě to překvapilo. Nikdo na mě netlačí, jsou hrozně otevřený, vstřícný vůči všemu a připadá mi, že mám hodně volný ruce. Zatím. Ale ještě jsme nezačali nahrávat, takže uvidíme. Koncem září jdeme do studia s prvníma věcma.
Takže deska by měla být venku začátkem příštího roku?V tuhle chvíli se mluví o únoru.
Všiml jsem si, že snad každá tvoje skladba je někomu věnovaná.To je v pořádku.
Je to tím, že se textem potřebuješ vždycky z něčeho vypsat?Většinou to tak je, že se z někoho vypisuju. Nebo z něčeho. Pak to dopadá tak, že to rovnou i věnuju. Ale někdy mě k tomu jenom někdo inspiruje.
Mě právě hodně pobavilo, když jsem u "Leave Me Out" našel velkými písmeny zvýrazněná slova, že "tohle je první skladba, která není nikomu věnovaná".Tu ale nakonec taky někomu věnuju. To je zrovna ten případ, jak jsem říkal, že to není o nikom konkrétním. Ale určitě najdu někoho, komu bych ji mohl věnovat.
V jednom rozhovoru jsi prohlásil, že angličtina snese mnohem víc než český jazyk. Mám tomu rozumět tak, že by sis svoje písničky netroufnul zpívat v češtině?Možná bych si je troufnul zpívat, ale netroufnul bych si je v češtině psát. Jsou lidi, kteří v češtině umí psát, ale já jsem to nikdy nedělal, ani moc nezkoušel. Je to těžší, o hodně těžší, a k určitý muzice se to podle mě taky nehodí. Já jsem se učil zpívat na anglických skladbách, což logicky vyústilo ve fakt, že píšu anglicky. Navíc pro mě je angličtina něco jako druhej přirozenej jazyk, žádná křeč. Přemýšlím v angličtině, zdají se mi sny v angličtině, z polospánku mluvím zásadně anglicky.
Nevadí ti potom odmítavý postoj většiny tuzemských rádií k českým interpretům zpívajícím anglicky?Já si myslím, že to je škoda, ale je to pochopitelný. Pokud vím, český rádia mají svět rozdělený na česky a anglicky. Když pak česká kapela zpívá anglicky, automaticky je zařazená do zahraniční skupiny, kde musí soupeřit se všemi ostatními. Svým způsobem je to výzva, ale jinak to nejde.
Promítá se hudba, na níž si vyrostl, hodně do tvojí tvorby?Jsou tam slyšet
Radiohead,
R.E.M.... I když já jsem spíš popovější. Na druhý straně
Radiohead dělali dřív taky popový věci. Kdysi dávno.
Ve spojení s tebou mě napadá jejich deska "The Bends"."The Bends" a "OK Computer" asi nejvíc. Ale jako "The Bends" bych si nějak představoval i to album.
Vadí ti srovnání s Jamesem Bluntem?Z toho pohledu, jak je to myšleno, ano. Ale hudebně ani ne. Vždyť
James Blunt nakonec taky není písničkář, ale kluk s kapelou. Takže to by mi nevadilo, spíš jak se na to tady lidi koukají.
Ale takový zobecnění ti může přeci jenom trochu pomoct, ne?Asi jo. Říká se, že negativní reklama... Ke všemu to vlastně ani není urážka. Já jsem nedávno přemýšlel nad tím, že kdyby se
James Blunt s kapelou jmenoval jenom Blunt, nikoho by nenapadlo, že je písničkář.
Jsi připravenej na to, že ti někteří lidi budou dávat sežrat image, kterou máš?To dělají pořád.
S kůží na trh ale půjdeš regulérně až ve chvíli, kdy vydáš desku.Pravda. Zásada číslo jedna: nečíst diskuzní fóra.
© Sony BMG Nezdá se ti, že lidi tu až příliš často oddělují hudbu od showbusinessu? Prostě hudba je špatná nebo dobrá, všechno ostatní kolem je podružný.Někdy to bohužel ani není tak, že je špatná nebo dobrá. Je fakt, že lidi si vždycky něco najdou, ale tohle mě netrápí. Já takhle v soukromí vypadám už docela dlouho a dělám mezi lidma pořád. Ke všemu se stylizuje každej, už třeba jenom kvůli hudbě, kterou poslouchá. Typickýho českýho folkaře taky hned poznáš. Patří to k sobě.
Máš čas na něco jinýho než práci v knihkupectví a skládání hudby? Koukal jsem, že občas probíhá i nějaký djing?Já jsem dělal DJe jednou dvakrát do týdne, ale teď už na to taky není čas. Ono to teda bylo naprosto ubíjející, ale hrozně mě to bavilo. Jenže když hraješ pozdě do noci a máš to skloubit s prací, to je problém.
A posloucháš hudbu jako dřív nebo...Já už teď muziku skoro vůbec neposlouchám. Nejvíc asi v práci a během cestování po městě. Ale na nějaký soustředěný a hluboký poslech už nemám čas ani energii. Dřív jsem to dělal - kvalitní sluchátka, nahlas, usadil jsem se a poslouchal. Ale jak říkám, teď...
Jsi už přehlcenej.Tak. Přejedenej. Ale nemám strach, že bych se někdy dostal do bodu, kdy mě to otráví a přestane bavit.
Akorát se posouváš z role posluchače do role tvůrce.Ta mě v poslední době baví víc. Konečně.
Byly okamžiky, kdy tě to nebavilo?Byly okamžiky, že jsem psal písničku a odložil ji v momentě, kdy byla hotová. A potom ji nehrál. Prostě jsem něco vytvořil a dal to bokem. Postupem času se ty skladby začaly mně samotnýmu líbit natolik, že jsem si je sám hrál. Což je takovej pěknej posun.
Takže doma v šuplíku máš materiál na tři desky?Teoreticky jo. Ale poskládat by se z toho daly tak dvě, bych řekl. Některý věci bych asi nepoužil.
V tuhle chvíli už máš na debut vybraný skladby, nebo na selekci dojde až během natáčení?Mám vybráno pár, zhruba půlku alba.
Předpokládám, že se asi dostane na všechny skladby, co se dají sehnat na internetu...Pravděpodobně se tam objeví všechny. I když záleží na tom, jak vyjdou ve studiu. Ony jsou ty skladby nahraný hodně jednoduše, což znamená, že potom ve studiu nemusí ani tak vyznít. A naopak.
Co vznikající videoklip, o němž jsi mluvil těsně po vítězství v Coca-Cola PopStar?Po pravdě řečeno, vůbec netuším, jestli to video někdo někdy uvidí. Ztratil jsem kontakt s režisérem, o kterým nikdo neví, kde je. V momentě, kdy zmizel, byl videoklip asi z poloviny sestřihaný. Je to škoda. Dělali na tom studenti filmový školy a vypadalo to fakt hezky.
Před deskou asi bude singl, takže budeš natáčet nový videoklip?Se singlem taky počítám, ale teď ještě nevíme, jestli bude už během letoška nebo až těsně před vydáním alba.
Odehraješ do konce roku ještě nějaký koncerty, nebo to všechno sfoukneš až během turné po desce?Něco málo je v plánu ještě před deskou, kdy budeme vystupovat jako předkapela, ale na samotným tour k desce se zatím pracuje.