V posledních týdnech žil celý hiphopový svět soubojem Kanyeho Westa s 50 Centem, třeba server Amazon umístil na své stránky počítadlo, komu z nich se vede lépe v prodejnosti. A Kanye West zničil 50 Centa na celé čáře, což možná (pokud lze brát Fiddyho slova vážně) způsobí odchod gangsta rappera do důchodu. Po recenzi Karla Veselého, který udělil Westovi devadesátiprocentní hodnocení, si vzalo album "Graduation" na paškál dalších deset redaktorů. A výsledek? Ne všichni byli nadšení. Přes třiašedesát procent se Kanye nevyšplhal.

---

Pokud vás přepadne chuť ostře reagovat na příspěvky v makrorecenzi v názorech, přečtěte si nejdříve článek K čemu jsou makrorecenze aneb hledání obecné pravdy. Třeba tím předejdete reakci vyvolané nepochopením, proč makrorecenze existují.

---

Honza Sedláček - Party, jak se sluší a patří (8/10)

Kanye West mě v kontextu velkohubosti Snoop Dogga a hudební prostoduchosti 50 Centa přišel vždy jako taková zlatá střední cesta americké rapové scény. Cesta, na níž se ale nemusíte vydat a zřejmě taky nevydáte, pokud nejste fanda téhle specifické formy sebevyjádření. Nicméně předposlední album "Late Registration" znamenalo pro Kanyeho kariéru důležitý mezník, alespoň co se prodejních čísel týče. Svou jasnou vizi nám tenhle chytrý raper předhodil už na debutu. Novinka "Graduation" je tedy hlavně o kontinuitě, o udržení dříve dobytých pozic a jejich vzorné správě. Hiphopový "Nevermind" se nekoná (opravdu tady někdo čekal, že se konat bude?) a dobře tomu tak. Fakt je, že nějaká výrazná změna v Kaneyho projevu a experimentování ve studiu by mohly už tak zajímavým konturám "Graduation" jen uškodit. Autor si ale dostatečně vyhrál i tak a jeho rapová promoce se po úvodním intru "Good Morning" strhává v grandiózní hudební party, na kterou nepouští jen ty dost bohaté, promiskuitní, ozbrojené, černé a drsné, ale všechny, co se prostě jen dokáží bavit. Po odchodu z ní vám zůstane pocit noční jízdy vychutnané do posledního panáku. A až se někdy po poledni probudíte, zjistíte, že chcete zas.

Luboš Kreč - Hip hop pro lidi, ne pro ego (8/10)

Zrovna nedávno jsem v autobuse potkal dva pubescenty. Na hlavě bejsbolky s kšiltem jako hradní terasa, trochu nakřivo samozřejmě, dlouhá, leč nažehlená trička, strašlivě, ale úplně totálně plandavé kalhoty a na nohou něco, co se hodně podobalo závažím, v nichž se na Měsíci v devětašedesátém proháněl Neil Armstrong. Takoví čeští 50 Centi, pomyslel jsem si. Paradoxně jsem měl v přehrávači zrovna "Graduation": Kanye West je prý rapper-intelektuál a Fiddy rapper-gangsta. Něco na tom bude. Westova novinka je každopádně jeho nejlepší nahrávkou, protože - aspoň se mi to zdá - nejméně lpí na hip hopu coby výchozím elementu. West se nechává inspirovat retro vlnou, jakožto nikterak výtečný rapper netlačí na pilu a přirozeně deklamuje své verše, produkční a aranžerské fígle přísně podřizuje žádanému, v podstatě popovému výsledku. Pozitivní věc je, což souvisí s tou jeho údajnou intošinou, že si nehoní zbytečně triko. Ctí posluchače, jde mu vstříc; zkrátka dělá "Graduation" kvůli lidem, ne pro své ego.

Lukáš Franz - Učebnice moderního popu (8/10)

Neznám předchozí desky, Kanye West se mi před "Graduation" zaryl do paměti hlavně svým vystoupením na, myslím, MTV Music Video Awards, kde se nedokázal smířit s tím, že jeho velkolepé video "Touch The Sky" neuspělo proti hříčce k "We Are Your Friends" Justice vs. Simian. Horká hlava, to bejvá. Vítáme vás na soutěži "Zaškrtněte správnou odpověď podle vašeho nejlepšího vědomí a nejčistšího svědomí". Kterou aktuální desku z poslední doby byste označili jako učebnici moderního popu? "Graduation". Nevím, jestli to je tím, že z nějakýho neznámýho důvodu v posledních dvou letech přikládám význam první skladbě alba, ale když se "Good Morning" ve sluchátkách poprvé překulilo v "Champion", měl jsem jasno, že tuhle desku budu mít rád. Baví mě Kanyeho spodky (haha, tady nejsme u Buriánků), jeho doslova mash-upová kolaborace s Daft Punk ve "Stronger" a cukrem přelitá "Homecoming" s Chrisem Martinem, což je jeden z těch tracků, který vám vlepí facku, po níž vám na tváři zůstane úsměv. Jenom škoda, že Kanye třeba jako bonus nezařadil libůstku, kde rapuje přes letní "Young Folks" od Peter, Bjorn & John. Pokud vás to zajímá, válí se po internetu ripnutá z, tuším, Westovy mixtape vydané jako promo před "Graduation". Upřímně řečeno, co psát v makru potom, co všechno důležité napsal Karel Veselý ve svých článcích?

Jana Chovaňáková - Skoro naplněné očekávání (7/10)

Když jsem si jednou večer pustila pomalou, utahanou a přeslazenou písničku, aby se mi dobře usínalo, zeptal se mě přítel: "To je ten Kanye West?", což mě neuvěřitelně udivilo, pobavilo a zároveň rozmrzelo. Myslela jsem, že Kanye je už přece jen známý a uznávaný producent a umělec a tudíž by ho měl znát i neznalec. Možná proto jsem taky očekávala od "Graduation" určitou dávku zkušeností, neotřelosti a originálnosti. Toho jsem se sice dočkala, ale už mě moc nenadchla jednotvárnost skoro všech songů. Myslím, že Kanye si moc nerozumí s utahanějšími melodiemi a přijde mi, že jich na albu je, v jeho neprospěch, poměrně dost. Co se ale musí pochválit, je flow, hodně upustil od přehnaných "tvrdých témat", které všechny stejně jen pobuřují a nikoho moc nezajímají, a stal se tak trochu příznivcem normálních lidí. Povídá a prozpěvuje si jako obyčejný člověk doma při úklidu, prostě normálně, vtipně a nezatíženě. Našla jsem tu spoustu oblíbených songů, mezi něž patří například "Good Life" s T-Painem a Timbalandem, kterou tvoří příjemně se pohupující melodie. "Graduation" považuji za podařenou desku, ale nevyzdvihovala bych ji do takových výšin, do jakých je vynášena.

David Věžník - Čím pompéznější, tím lepší (7/10)

"Říká ti něco pojem rovnoprávnost?" - "Ne, hip hop neposlouchám." Tahle hláška ze "South Parku" mi jako Pavlovův reflex vyskočí vždycky, když poslouchám nějakou hiphopovou desku. Ale "Graduation" není "nějaká hiphopová deska". Při jejím poslechu se mi chce na tu hlášku odpovědět: "Čéče, vyprdni se na předsudky, Kanye je dobrej!" Kanye West totiž myslí na to, co dělá. "Graduation", to je sbírka do detailů promyšlených kompozic (sic!) majících svůj vývoj a flow, co se hodně dobře poslouchá. Čím pompéznější, tím lepší. Smysl pro detail, vybroušený zvuk a čitelný rukopis. To je Kanye West na albu "Graduation". Na albu, které se sice někdy těžko poslouchá na jeden zátah (čti - mohlo být kratší), ale které - i s tím příběhem, který poskládal z názvů všech dosavadních Westových desek kolega Veselý v hlavní recenzi - jen dokládá to, co bylo řečeno na začátku: Kanye kurva dobře ví, co dělá.

Dan Hájek - Která tvář je ta pravá? (7/10)

Na "Graduation" se mi líbí nápaditost a s jakou vervou se do toho Kanye West vrhl. Nejsem žádným zastáncem tun zlata, obřího oblečení a natřásajících se slečen, i když pohled to je občas nadmíru příjemný. A když mě má něco v tomto oboru zaujmout a získat na svou stranu, nesmí to být žádná tuctovka. Westovi se to povedlo, našel jsem tady důvtip se samply ("Stronger"), silné songy (namátkou "I Wonder") a celkovou vyrovnanost. Je jasné, že se nevyhnul klasickým klišé, ale v rámci krátké známosti jsem se rozhodl mu to prominout. Taková přátelská milost, "Graduation" rozhodně neurazí a stalo se nedílnou součástí těchto bláznivých dnů. Babí léto desce přeje, slunce přes den zvedá náladu a není potřeba žádných chemických lektvarů, aby člověk ze sebe vyloudil upřímný úsměv. Znáte to, občas musíte hodit nějakou přetvářku, aby nebyl oheň na střeše. Toto si Kanye možná taky přesně spočítal, když si vybíral hosty a střádal melodické nápady. Možná nemám ten přesný odhad, abych řekl, že tohle je ta nejlepší a zároveň nejpravější tvář tohoto tvrďáka, ale deska splnila, co měla, a baví mě.

Tomáš Parkan - Samply lepší než vlastní myšlenka? Ano i ne (6/10)

Procházím se po rozličných recenzích "Graduation" a přepadá mě pocit, že dát téhle desce jinou známku než 9/10 je chybou. V podstatě tyhle kritiky chápu, album se dobře poslouchá, má určitý nápad, výborné produkční vedení samotného Westa, zajímavou spolupráci s Chrisem Martinem či skvěle přepracované "P.Y.T." Michaela Jacksona, ale na druhou stranu si musím položit otázku, jestli hudba založená v největší míře na cizí muzice je opravdu tak kvalitní a jestli se Kanye West nechlubí cizím peřím. Má být oslavována hudba, pro niž vystřihnu kousek cizí skladby, tak, jak je, ho párkrát promíchám, zopakuji a následně na to naperu trošku recitace, pár beatů a mám hotovo? (Mimochodem, nedělal něco podobného Leoš Mareš?) Na rovinu přiznávám, že nejsem schopen tuto otázku sám v sobě rozštípnout a podobně rozporuplné je tedy i moje hodnocení, kde nejsem tyto pochybnosti s to oddělit od dobrého celkového dojmu z desky.

Ondřej Michal - Mávnutí ruky není na místě (6/10)

Prý jedno z nejlepších hiphopových alb vůbec. Co k tomu říct, když z hip hopu mě baví snad jenom ten ninjovský a zakuklenci s meči si, jak známo, na silácká gesta nikdy příliš nepotrpěli. Z toho tudíž vyplývá, že mě kluci se zlatými řetězy z prime timu MTV zajímají asi tak jako nakoupené akcie pana Grosse. Jenže co naplat, pan West překvapil a já musím konstatovat, že docela mile. Jednak svým rapem, což je chvílemi spíš takové vyprávění. Jednak použitými zvuky. Ať vokálními nebo smyčcovými samply, tak téměř tranceovými synťáky. Do těch pak svůj rap zabalil, svázal a utáhl. Dokonce se nebál, ne právě stylově, vyrabovat Frantíky Daft Punk. Skladba "Stronger" je ostatně jednou z nejsilnějších na desce. Tím se vám snažím říct, že "Graduation" docela dává smysl a že naduté mávnutí ruky tady není úplně na místě.

Honza Průša - Nechápu a nestačím se divit (3/10)

Kanye West je špičkou ve svém oboru a "Graduation" se mu náramně povedlo. To alespoň tvrdí kolega Veselý a já nemám důvod mu nevěřit. Jenže k hip hopu nemám žádný vztah, neposlouchám ho a rapování mne vždy spíš obtěžovalo. Moje škoda. Přesto jsem dal šanci dle zasvěcených prvotřídnímu albu k tomu, abych pochopil, o co tady jde a našel si k hip hopu cestu. První pokus ale nedopadl dobře, desku vypínám už při druhé "Champion". Další den a druhý pokus. Tentokrát se albu věnuji dlouhých a nezábavných 3085 vteřin a nikam to nevede. Pořád nechápu a nestačím se divit, respektuji, ale stejně nerozumím. S Westem to pak zkusím ještě dvakrát. Je pravda, že tu vnímám spoustu nápadů a nelze zpochybnit jeho kreativitu i talent (jenže ty se bohužel pro nás oba s mým vkusem nekříží). Při čtvrtém (a asi navždy posledním) poslechu této desky si umím vybrat tracky, které mne ruší nejméně. K "Drunk And Hot Girls" bych se klidně v budoucnu vrátil, ta mě doopravdy baví. A "Homecoming" a "Can't Tell Me Nothing" mají příjemný refrén. Toť vše. "Graduation" potvrdilo to, co jsem předpokládal. A tak mé hodnocení berte jen jako subjektivní pohled nepoznamenaného laika.

Martin Dobiáš - Nebavil, nebaví a bavit nebude (3/10)

Kanye West je pro mne jedním z mnoha. Jedním z mnoha afroamerických bratrů, kteří se svými rychlými jazyky dokázali zbourat bank a ukázat, že lowridery a zástupy macatých slečen nejsou nedosažitelným cílem. Pojem "hip hop" jsem míjel obloukem a všechny ty tuny šperků a zbytečností vidím jen jako stupidnost a mrhání penězi, které mohly nakrmit africkou vesnici. Několik týdnů jsem však měl možnost nechat si hlavu vyplachovat italskou MTV, která se postarala o to, aby se mi do hlavy zapsal chlapík se srandovními brýlemi a oblibou v Japoncích. Kanye byl často hranou položkou a já se mu jednoduše nemohl ubránit. Singl "Stronger" je fakt pecka. Bohužel jedna z mála. Většinu času stráveného poslechem "Graduation" jsem vyplnil nevysvětlitelnými vrtěním v křesle, ohlodávání všeho, co bylo po ruce, a nekonečným čekáním na ticho. Kromě zmíněné "Stronger" se najde pár světlých bodů. Roztleskaná "Champion" nebo "Can't Tell Me Nothing" jako ušní červ posloužily dobře. Avšak hrůzy, jako jsou "Barry Bonds" a "Good Morning", už si nejspíš nikdy nepustím. Zkrátka a jednoduše, hip hop mě nebaví a ani masami milovaný Kanye to nedokáže zlomit. Chtěl jsem, snažil jsem se, ovšem ne každý den je posvícení...

---

Album: Kanye West - Graduation
Průměrné hodnocení: 6,3/10
Celkový čas: 51:18
Skladby: Good Morning, Champion, Stronger, I Wonder, Good Life, Can't Tell Me Nothing, Barry Bonds, Drunk & Hot Girls, Flashing Lights, Everything I Am, The Glory, Homecoming, Big Brother