Temnota obyčejnosti

Představte si, že jste úplnou náhodou sbalili úžasnou holku, do které jste se bezhlavě zamilovali. Pak ale musela na pár měsíců odjet a vrátila se s jinou barvou vlasů, s divným přízvukem a večer jste zjistili, že je i po plastické operaci. Přesně takhle na mě působí nové album Turin Brakes "Dark On Fire".

6/10

Turin Brakes - Dark On Fire

Vydáno: 17.09.2007
Celkový čas: 48:45

Skladby: Last Chance, Ghost, Something In My Eye, Stalker, Other Side, Dark On Fire, Real Life, For The Fire, Timewaster, Bye Pod, Here Comes The Moon, New Star

Vydavatel: Parlophone

Ohodnoť toto album

Jejich minulou řadovku "JackInABox" jsem si poslechl v podstatě náhodou, načež se pro mě stala jednou z nejoblíbenějších desek nejen roku 2005, ale vůbec. Jejich křehké písničkářství s moderním šmrncem, kde je ale na prvním místě vždy samotná písnička, mě uchvacuje dodnes. A chtěl jsem samozřejmě víc. Novinková kolekce ale mou touhu uspokojila jen z malé části.

Hudební vývoj je něco, s čímž se fandové kapel musejí smířit, i když mnohdy chtějí, aby skupina zněla stále stejně. Na "Dark On Fire" se Turin Brakes rozhodli zúročit zkušenosti ze živého hraní, kdy s nimi na pódiu vystupovala kapela, a právě takto - celokapelově - desku i nahráli. Pryč je intimní folková nálada, nějak se nedařilo ani při skládání. Hudební vývoj je hezká věc, ale když od unikátního a snadno rozpoznatelného zvuku směřuje ke snadné zaměnitelnosti s tisíci podobných kapel, není to úplně v pořádku. Je to spíše škoda.

Olly Knights a Gale Paridjanian (a nyní už i spol.) se přiblížili na jedné straně britpopovým formacím, na straně druhé si hodně berou i ze šedesátých let. Taková "Ghost" či "Real Life" jsou svou kvákající kytarou až otravné, ale mezi podobně znějícími kousky se naštěstí najde i několik, které upomenou na jejich nejlepší skladby. Titulní "Dark On Fire" je postavena na akustických kytarách a smyčcích a zbytek nahrávky převyšuje svou krásou až nechutně. Na jejich dřívější hity v rychlejším tempu pak odkazuje třeba otvírák "Last Chance" (se sólem na elektrickou kytaru). A vypíchnout bych chtěl i závěrečnou smuténku "New Star", při níž si můžete snadno představit, že ji kapela hraje jen se španělkama u vás v obýváku.

Novinka Turin Brakes patří mezi ta alba, která nejsou vlastně špatná, jen v porovnání se svými předchůdci je slyšet, jak moc jsou slabší.

• Dark On Fire (Matt, 03.01.2008 19:06) Reagovat

  Nové album mi nepřijde vůbec špatné, ani horší, než předchozí. První album se dá bez kapodasteru zahrát celé
  
  na akustiku, prostřídá se tam tak 10 akordů a variací na ně, druhé je na tom podobně. První dvě alba byla
  
  vůbec docela podobná, což mně osobně a určitě fanouškům Turin Brakes, kteří byli nadšení první deskou,
  
  vyhovovalo. Ano, první dvě desky byly dost folkové a akustické, sem tam se objevila elektrická nebo akustická
  
  kytara se sliderem, rhodesy, mellotron - místo pro elektroniku: 0. Přesto to byly výborné desky a kapela se
  
  ve správný moment rozhodla změnit směr, přešla na elektroniku a rozdílnější songy na Jackinabox, kde byly tři
  
  čtvrtiny desky výborné a zbytek trochu vata, kterou se snažili vytvořit oslí můstek zpět k Ether Song. A
  
  rozhodně si nemyslím, že je špatně, že deska aktuální má zas jiný, takový temný a reverbový koncept. Osobně
  
  mě na první poslech nezaujala, jednoduše proto, že to bylo něco jiného, než předtím, ale stačí deset poslechů
  
  a měníte názor. Měl jsem z toho podobný pocit jako u Travis - postupný odklon od ryzího písničkářství (když
  
  nebudu počítat první desku) k experimentu a trochu nevděčné kompoziční propracovanosti. Kapela není stále
  
  zaměnitelná s kupou dalších díky unikátním vokálům, typickým harmonickým přechodům a udusaným bicím, (s čímž
  
  začali hned na druhé desce). Osobně na několikátý poslech 8/9 bodů z 10.
  
  

• ... (Matt, 03.01.2008 19:07) Reagovat

  sorry za to zalamování. ;)
  
  

Naživo: Kakkmaddafakka ukazovali v MeetFactory hlavně odhalenou hruď Nebo jinak - ty hrudě byly dvě. A být v klubu tepleji, možná by se přidali i zbývající tři kolegové. Přitom by klidně stačilo, kdyby do programu zařadili některou ze svých originálnějších písní - známe je jako formaci, která... čtěte zde

Vydáno: 12.11.2024 17:00 v sekci Naživo

Rozhovory: Petr Janda (Olympic) - Hraní mám jako vášeň a na každý koncert se těším Se jménem Petra Jandy se pojí mnoho přívlastků. S mužem, který píše historii domácího bigbítu, jsme se sešli v šatně před třebíčským vystoupením. Tím jeho kapela Olympic pokračovala ve svém turné "Trilogie", mapujícím... čtěte zde

Vydáno: 12.11.2024 12:00 v sekci Publicistika | Rozhovory

Naživo: Sum 41 rozpálili Prahu explozivním rozlučkovým koncertem Nedělní vystoupení oldschoolových králů pop-punku Sum 41 bylo pro fanoušky hořkosladkým rozloučením. Šlo totiž o jeden z posledních koncertů jejich kariéry vůbec. Večer ve vysočanské O2 areně nás provedl nostalgickou cestou... čtěte zde

Vydáno: 11.11.2024 20:42 v sekci Naživo

Naživo: Do třetice všeho dobrého. The Last Dinner Party v Praze potvrdily svůj rostoucí věhlas Původně si mělo pět mladých žen doplněných o nájemného bubeníka zahrát v Roxy, to se ale vyprodalo a kapela se přesunula do SaSaZu. Proměnila se i předkapela - Katy J Pearson vystřídala Anna Vaverková. Tu hlavní hvězdy dokonce... čtěte zde

Vydáno: 11.11.2024 13:02 v sekci Naživo

Naživo: Kabát vzal fanoušky vyprodanými O2 arenami až k Satanovi. Na pódium lítaly i podprsenky Kabát završil oslavy pětatřiceti let na scéně ve stejném kapelním složení dvěma vyprodanými O2 arenami, speciálními vizuálními efekty, nabušeným playlistem a energickou rockovou třaskavostí. Největším tahákem byli... čtěte zde

Vydáno: 10.11.2024 18:53 v sekci Naživo