Hudební průmysl poslední roky úspěšně profituje z obliby mobilních miláčků. A není to jen díky zájmu o vyzvánění. Z rostoucí obliby poslouchání hudby na mobilech by mohl vytěžit ještě více. Stačí se jen učit a nebát se nových technologických novinek.
© emarkaz.com Minulý pátek se dožil pětadvaceti let kompaktní disk - přesně před čtvrtstoletím vypadl z výrobní linky nedaleko německého Hanoveru historicky první sériově vyrobený kus. Bylo na něm album skupiny ABBA "The Visitors". Že jste si nevšimli žádných oslav? Ono taky není moc co slavit. Místo fanfár by totiž mohl klidně zní funébrmarš. Prodej kompaktů klesá a jeho kdysi dominantní postavení ohrožují z internetu stahované soubory. Ve věku miniaturizace už ten disk není tak kompaktní, jak býval, a díky internetu se stal vlastně zbytečný. Všichni už vědí, že CD nosičům odzvonilo a s nadějí vyhlíží jeho následovníka. Nebude to už médium, ale přehrávač. Mluvím o mobilním telefonu, který se už dávno stal lepším přítelem člověka než pes.
Zatímco starého psa novým kouskům nenaučíte, mobily se učí být přítulnější a vynalézavější měsíc od měsíce. A navíc pomalu, ale jistě požírají ostatní přístroje. Od chvíle, kdy začaly přehrávat hudbu z digitálních formátů, a to ve velmi slušné kvalitě, poslaly do historie i velmi populární mp3 přehrávače. Zdá se, že další postupný krok bude stahování hudby přímo do mobilů, což přesně ladí s vkusem dnešní náctileté generace, které se v žertu říká
chci to hned. Nejnovější technologický hit iPhone, který firma Apple vrhla na trh na začátku léta, to ještě neumí, hudbu si musíte na iTunes koupit přes počítač a pak do mobilu nahrát. V Americe si lze hudbu přes mobily zatím koupit u společností jako Sprint a Verizon Wireless, ale jen v jejich vlastních obchodech a ceny jsou navíc i dvojnásobně vyšší, než když si soubor koupíte přes počítač. Že to brzy bude bude lepší, o tom není vůbec pochyb.
© adamsmith.org "Hudba už existuje jen proto, aby se mohly prodávat mobilní vyzvánění," zpívají v písni "A Certain Romance" trochu cynicky
Arctic Monkeys. Mobily ale nejsou automaticky nepřítelem hudebního průmyslu. Nedávno mi jeden festivalový promotér říkal, že vstup mobilních operátorů do řad hlavních sponzorů je pro jejich byznys spásou. Nejsou to ale jen velké peníze, které pumpují nadnárodní společnosti do letních open-air mejdanů, nepříjemnostmi sužovaný hudební průmysl si od nich slibuje ještě mnohem více. Od prodeje vyzvánění až po využití mobilů na koncertech, možnosti jsou skoro nevyčerpatelné. Stačí je jen umět využít.
Ještě nedávno byly mobily postrachem všech pořadatelů koncertů i kapel. Fanoušci si s nimi nahrávali audio či videozáznam a po koncertě ho pověsili na internet. Začíná nový úsvit bootlegů, stěžovali si firmy. Kapely aby se bály hrát nové písně na koncertech, protože druhý den už je bude díky mp3 blogům poslouchat celý svět. Mobily se ale dají využít i pozitivně. Když jsou promotéři chytří, můžou být i slušným zdrojem příjmů. Například na letošní Lolapalooze se dalo zúčastnit soutěže s textovými zprávami a vylosovaný vítěz si pak mohl zahrát s nějakou hvězdou přímo na pódiu. Na posledním turné
Gwen Stefani šlo díky SMS zprávám získat nejlepší místa v hledišti a kapela
Korn nechala diváky přímo na stadionu hlasovat, kterou píseň mají zahrát na konec.
Pěkně to shrnul
Perry Farrell, zpěvák
Jane's Addiction a zakladatel Lolapaloozy, když v rozhovoru pro The New York Times řekl:
"Mobily jsou tady. Můžete nad tím protestovat, můžete je ignorovat a nebo si můžete říct: 'Jak použít tenhle skvělý vynález, aby můj festival a můj život byl lepší?'"