Už to tak vypadá, že definitivně nastal čas návratu legend. Není to tak dávno, co se k sobě vrátili Simon a Garfunkel, na turné vyjeli reinkarnovaní Queen, k životu se probudili The Police a na koncertní pódia se vrátili i Genesis. Praha měla to štěstí, že mohla jejich show vidět naživo. I když na parkovišti.
© www.genesis-fanclub.de Zpočátku to vypadalo, že se obnovení
Genesis České republice vyhnou obloukem, ale nejspíše dva koncerty Phila Collinse před rokem a půl spojené s logistikou celého turné znamenaly, že ostrouhala maďarská Budapešť a
Genesis ve své nejslavnější sestavě zavítali k nám. Z nejasných důvodů sice sešlo z původně plánovaného Rošického stadionu, ale koncertní agentura operativně našla náhradní, ač poněkud neobvyklé místo na parkovišti u Sazka Areny. Ke cti pořadatelů musím ale dodat, že to vůbec nevadilo a málokdo pociťoval nějaké nepohodlí. Snad jsem jen čekal, že scénu umístí v nejnižší části celé plochy, aby tak vznikl jakýsi improvizovaný amfiteátr a ne naopak, nicméně vzhledem k výšce pódia snad nebyl s viditelností problém.
© www.genesis-fanclub.de Jediné, co mohlo zkazit tento večer, byly meteorology hlášené přívalové deště, ale ty se naštěstí Vysočanům vyhnuly, a tak si mohlo publikum, v němž se mísily různé národnosti s tou českou, vychutnat Collinse a spol. nerušeně. Krátce po osmé hodině ještě za dosti jasné oblohy po intru s keltskými prvky vběhli tři členové
Genesis a dva letití kolegové na pódium a spustili show, na kterou se bude ještě dlouhou vzpomínat. Nutno napsat, že produkce byla opravdu monstrózní, ale zároveň i velmi originální. Za relativně malým pódiem rozbíhajícím se do stran byla umístěná obrovská zakřivená promítací stěna, kde v průběhu koncertu běžely různé animace včetně úvodního nápisu Prague, či se na ní občas objevovaly i záběry z pódia. Tahle stěna byla zakončená vejčitými obřími obrazovkami. Za tím vším se k nebi tyčilo sedm ocelových sloupů s baterií světel, mezi kterými byla napnuta do tvaru vln plachta. Celé to působilo jako takový zvláštní půltrychtýř nebo část květu.
© www.genesis-fanclub.de Genesis dopředu deklarovali, že nehodlají na tomto turné nikterak experimentovat. Lidi přišli na
Genesis a ty chtějí taky slyšet. Dalo by se říct, že toto své předsevzetí splnili do puntíku, žádné zvukové eskapády se nekonaly. Ovšem jestliže na koncert zavítal nefanoušek těchto z mrtvých vstalých dinosaurů, mohl být trošku zklamán. Během večera sice zazněly věci jako "Invisible Touch", "No Son Of Mine" nebo "I Can't Dance", nicméně na spoustu hitovek se zkrátka nedostalo. Návštěvníci neslyšeli třeba "Jesus He Knows Me", "That's All" nebo "In To Deep", zato se ale dostalo na řadu písniček ještě ze sedmdesátých let, tedy ještě z gabrielovské éry.
Phil Collins poměrně často sedal za bubny, takže zazněly i instrumentální "Behind The Lines" nebo "The Cinema Show".
© www.genesis-fanclub.de Zarostlý Collins byl v podstatě středobodem celého koncertu. Stejně jako na sólových turné řádně bavil publikum, kde tentokrát převládali lidi mezi dvaceti a padesáti lety. Jako obvykle pozdravil a poděkoval Praze česky, častokrát si na malou kameru natáčel publikum (kolikrát se vám podaří hrát před dvaceti tisíci lidmi na parkovišti, že?), zkoušel s publikem hlasová cvičení, což ho před "Ripples" rozhodilo natolik, že se začínalo nadvakrát. Před skvělým "Dominem" si dal s diváky i takovou malou pohybovou etudu, kdy si publikum rozdělil na čtyři části, které potom o sobě dávaly vědět, jak principál Collins pískal. Před "Home By The Sea" trošku strašil návštěvníky duchy a fantomy a při "I Know What I Like" si zahrál s tamburínou kozáčka. Na druhou stranu je ale pravdou, že dvouapůlhodinový koncert uzpíval a částečně ububnoval s naprostým přehledem bez menšího hlasového zaváhání.
© www.genesis-fanclub.de V jeho stínu zůstávali zbylí dva členové
Genesis, ale nevypadalo to, že by jim to nějak vadilo, spíše naopak. Tony Banks se v podstatě nehnul od kláves a Rutherford se akorát uvolil chvíli
netancovat po pódiu při charakteristické chůzi v "I Can't Dance". Jeho další větší pohyb byl pouze, když měnil kytary. Jinak byli oba soustředění na své mistrovské muzikantské počínání. Chyba by byla nezmínit i zbylé dva muzikanty. Bubeníka Chestera Thompsona není třeba dvakrát představovat. Ve chvílích, kdy byl Collins za mikrofonem, vedl rytmicky celé
Genesis. Jeho chvíle přišla, když se pustil s Collinsem do bubenického souboje či spíše duetu. Oba začínali bubnovat na stoličky a jakési kovové držáky, odkud se přesunuli za bubny. Zajímavé bylo, že to znělo úplně jinak, než jako to mají nacvičené z předchozích Collinsových turné. Co platí o Thompsonovi, lze vztáhnout i na Daryla Stuermera, jehož chvíle přišla ve "Firth Of Fifth". Během této písničky zářila jeho kytara hned dvakrát - jednak hudebně, a pak taky přes celou promítací stěnu.
© www.genesis-fanclub.de S
Genesis byla vždy spojená i velká show, což platí i u tohoto turné. Většinu písniček doprovázely skvělé animace od duchů v "Home By The Sea" přes klece v "In The Cage" až k výbornému finále s různobarevnými
chodícími postavičkami v "I Can't Dance". Pozdvižení nastalo, když se při "Throwing It All Away" na projekční stěně začali objevovat diváci samotní. Světelná show zpočátku, kdy ještě nebyla tma, nebyla příliš výrazná, ale s postupným stmíváním se stávala intenzivnější. Vše vyvrcholilo, když po pilířích vyjela další řada velmi výkonných světel, která udělala z noci den. Design světel byl dokonalý, a to i přesto, že jeden z největších reflektorů osazených na pilíři vypověděl během koncertu službu. Diváci se dočkali v "Invisible Touch" i menšího ohňostroje.
© www.genesis-fanclub.de Koncert
Genesis byl po všech stránkách skvělým zážitkem, i když publikum nebylo tak rozbouřené jako třeba na
Linkin Park, čemuž se ale nelze vhledem k věkovému průměru divit. Zkrátka - ať si kdo chce, co chce říká, ať si mamka slzy utírá, tihle rockoví dinosauři do starého železa opravdu nepatří (a to zdaleka neplatí jen o
Genesis). Sice nepřináší hudebně nic nového, ale troška historie obzvlášť v případě
Genesis rozhodně neškodí. Navíc je třeba ocenit, že ze sebe neudělali parodii a nevyjeli jen s těmi nejznámějšími písničkami, ale nebáli se sáhnout i trochu do historie. Na druhou stranu bych si klidně nechal líbit další turné, kde by mohli protočit zbývající hity a písničky. Vzhledem k tomu, jak rychle mizely lístky na jejich současné koncerty, by zcela jistě neměli s návštěvností problém.
Setlist koncertu:
Behind The Lines / Duke's End
Turn It On Again
No Son Of Mine
Land Of Confusion
In The Cage / The Cinema Show / Duke's Travels
Afterglow
Hold On My Heart
Home By The Sea / Second
Home By The Sea
Follow You Follow Me
Firth Of Fifth / I Know What I Like
Mama
Ripples
Throwing It All Away
Domino
Drum Duet
Los Endos
Tonight Tonight Tonight
Invisible
Touch
Přídavky
I Can't Dance
The Carpet Crawlers
Genesis, Parkoviště Vysočanská, Praha, 20.6.2007