Jak se vyjádřil ředitel divadla Ondřej Hrab, letošní podzim bude pro Archu jedním z nejnáročnějších období, a to především finančně a organizačně. V přípravě jsou dva velké projekty - Helsinky v Arše a Brusel v Arše, krom toho jako každoročně poskytne prostory listopadovému festivalu Alternativa 2000 a nevynechá ani pravidelná divadelní představení, diskusní večery a občasné domácí koncerty.

Z programu Helsinek v Arše bych krom třech nejznámějších finských kapel - tedy Leningrad Cowboys (27.září), Varttiny (22.října) a Apocalypticy (3.prosince) upozornil ještě na následující. Třicetičlenný mužský sbor Mieskuoro Huutajat (4.listopadu), který navzdory seriózní vizuální podobě (černé kalhoty, bílé košile, kravaty) vystupuje velmi netradičním způsobem, dirigentem zkoordinovaným řevem vytvářejí cover-verze známých světových ("La Marseillaise", sovětská hymna...) či méně známých finských lidových motivů, energie, kterou si diváci z koncertů odnášejí, je dle očitého svědka Ondřeje Hraba srovnatelná s energií z fotbalových zápasů. Tento sbor vystoupí na společném koncertě s akordeonistou Kimmo Pohjonenem - jedním z nejvyhledávanějších hudebníků ve Finsku, jeho první album bylo ve finském tisku vyhlášeno jako album roku. 5.října vystoupí kapela mísící drum and base, minimalismus, taneční rytmy a finské etno IMA-C (zatím sklízela velké úspěchy v Německu) s laponskou dívčí kapelou Angelit - Eskymačky, které zatím větší část života trávily v laponské vesničce na desítky kilometrů vzdálené od civilizace, zpívají tradiční laponské písně popřípadě vlastní v podobném duchu (i když... předpokládám, že pro nás nebude tento rozdíl určující), v současné době jsou známy v téměř celé západní Evropě.

Kapely učinkující na Bruselu v Arše jsou alespoň pro mne polem neznámým a neoraným a zdá se, že jejich opomíjením člověk přichází o spoustu zajímavého. 24. listopadu proběhne večer Couleur Café se dvěma černými kapelami, jednou tvořenými arabsko-andalusko-bruselskými muzikanty - Mousta Largo, jejichž spojením musí samo o sobě vzniknout něco neslýchaného, krom toho vyzařuje jejich hudba ohromou energií, čímž dávají základ svébytnému žánru "marock´n´rollu", druhou tvoří pět hudebníků vycházejících většinou z afrického státu Burkina Faso - pojmenovaných Foofango. Na ukázce, kterou jsem měl možnost vyslechnout, je příjemné propojování afrických rytmických motivů a tamějších zpěvů se skromnými dechovými a basovými vesměs jazzovými party (místy poměrně podobné u nás známější skupině Oregon). 26. listopadu se v Arše vyskytne jeden z údajně nejvýznamějších belgických hudebníků, představitel blues-rocku - Arno. Jeho barový zpěv cinknutý šansonem, blues a funky, zastřešený svéráznými autorskými texty je, i když to nikdo nevyslovuje rád, údajně srovnatelný s koncerty Toma Waitse. To je z hudby vše, příznivci pohybového divadla si jistě přijdou na své při vystoupeních souborů SC 35 c (29. a 30. listopadu) či Ultima Vez (20.-22. prosince).

Kromě těchto dvou velkých bloků přijde na řadu i letošní ročník festivalu Alternativa (začíná 27. listopadu), ze samostatných koncertů by jistě bylo chybou neupozornit na kultovní německou industriální kapelu Einsturzende Neubauten (7. září), koncert českých Tata Bojs (8. října), či samostatné vystoupení zakladatele Einsturzende Neubauten Blixy Bargelda s projektem "Rede". Podrobný program samozřejmě najdete na stránkách divadla Archa.

Rozhodně se máme na co těšit a přinejmenším nás musí hřát pocit, že se i k nám do republiky dostávají jména z méně prosazovaných koutů světa, které dnes kolikrát patří ke špičce světové etno scény. Koneckonců, máme jedinečnou šanci být přítomni něčemu novému a spoluobjevit tak kapely, které jednou budou přirozenou součástí i jiných míst a prostorů (vzpomeňme, jaký vývoj zažila Apocalyptica či Leningrad Cowboys).