Zvláštní člověk tenhleten Brian Warner. Když už jsem mu skoro uvěřil, že to s tou vírou v tři šestky myslí vážně, začne se na své poslední desce "The Golden Age Of Grotesque" prezentovat jako pohrobek výmarského kabaretu. Nic proti tomu. Docela se mi tahle obskurní proměna zamlouvala. Někde vzadu v hlavě muselo být ale nám všem jasné, že ani u ní nevydrží Marilyn Manson coby Warnerovo alterego dlouho.

Otázka, která zřejmě zazněla ještě před samotným natáčením, byla: "Co může být ještě úchylnější než chlap masturbující na posteli před baletkou, která je shodou okolností taky chlap?" Kdo viděl klip k "(s)AINT" právě z "grotesky", musí mi dát za pravdu, že máloco. Něco podobného pak zřejmě prolétlo hlavou i umělci samotnému. Na nové desce je tak Marilyn Manson především... ehm... Marilynem Mansonem. A nezbývá mi než dodat - bohužel.

První setkání s "Eat Me, Drink Me" proběhlo ještě v poměrně nekonfliktní atmosféře. Už u první stopy "If I Was Your Vampire" si člověk všimne té změny. Do sluchadel mu totiž nikdo neřve, neječí, ale opravdu zpívá. Docela potěšující fakt, i když je pravda, že ve zpěvákově diskografii jsme na něj už mohli narazit. Zejména pak album "Mechanical Animals" bylo podobnou formou písničkářství doslova prošpekované. Škoda jen, že na tomto místě jsme s výčtem plusů u konce.

Holt, když se rocker rozhodne vyzpovídat ze svého trpkého údělu, nic ho nezastaví. Ba co víc, většinou mu to kňourání projde a jeho civilní já se pak v audio podobě prodává po milionech. Marilyn Manson takové štěstí mít nebude. Pro celou jeho novinku je charakteristický jistý intimní étos, táhnoucí se dílkem od začátku do konce, jež ale v kontextu minulé tvorby působí značně nepřirozeně, či chcete-li uzívaně. Jinak řečeno: Je snad něco trapnějšího než ublížený antikrist? Nejde říct, že na novince nejsou místa nebo spíš zákoutí, která vás dokážou upoutat i na čas delší, než je cesta do práce. Taková "Heart-Shaped Glasses" kupříkladu s přehledem vyhrává soutěž o nejčastější stisk tlačítka "repeat". Jinak ale, dámy a pánové, třikrát nudě zdar. Rád bych napsal něco o ostatních kouscích, jenže si zkrátka nevzpomenu ani na jednu melodii, popěvek nebo jen kraťoučký kytarový riff. Všechno bylo použito již v dobách předávných. Studna nápadů vyschla.

"Eat Me, Drink Me" je zbytečná deska. Marilyn Manson se svou kapelou se na ní autorsky zadrhli a to přesto, že měli na její přípravu bezmála čtyři roky. Když vezmu v potaz, kolik fanoušků považuje Mansona pomalu za samo ztělesněné zlo, nedokážu si představit, jak se budou cítit, až zjistí, že Manson-občan je vlastně docela nudný patron. Chlápek jako ty nebo já se všemi chybami, které k tomu náleží.