Těžko už budu vymýšlet něco objevného a nového ke zpěvu Hany Hegerové, výkonům jejího doprovodu z Orchestru sólistů, písním a atmosféře koncertu, když už to za mne udělal kolega Michal Koch v recenzi alba "Hana Hegerová". Mým úkolem (a zvláštním potěšením zároveň) je zhodnotit koncertní DVD, jež se rovněž nazývá jen jménem zpěvačky. A je to symbolické: jako by jen to jméno samo za sebe bylo visačkou, zárukou kvality. Nic víc netřeba.

Neskrývám, že jsem se bál, aby technické zpracování disku nepohřbilo jedinečný koncertní zážitek a všechno to, na čem stojí výjimečnost paní Hany, zejména to, jak si starostlivě vybírá repertoár a jak každý zvuk vydaný rukou muzikanta je před vypuštěním do éteru pečlivě zvážen. Ale výsledek je moc hezký (tak mne napadá, že slovo "hezký" nebývá zvykem používat v recenzích, což?).

Povedlo se, zvukově je všechno v pořádku, DTS hladí posluchačovo ucho a obraz je přesně v souladu s náladou koncertu. Dokonce je to tak dotaženo, že po celou dobu neuvidíte publikum (až v bonusech, což jsou z koncertu vystřižené delší promluvy), jen pódium s protagonisty, kteří se nenápadně vynořují do světel z tajemného přítmí. Hegerová je tu jako dáma v decentním osvětlení, nepotřebuje více, než pár židlí, květinu a čtyři skvělé hudebníky.

Ale stejně jsou všechny výše uvedené věci jen podružnosti, protože to podstatné z celého DVD je pocit, který z něj máte a to je především zásluha paní Zpěvačky, která lehounce proplouvá mezi šansonem (tedy "písní"), blues, jazzem a swingem a je jedno, zda česky, slovensky, francouzsky či anglicky. "Husí kůže" je už hodně neoriginální a zprofanované slovní spojení (stejně jako kdejaký nýmand je dnes "charismatický" a "kultovní"), ale tady to zkrátka sedí víc než cokoli jiného.