Přede dvěma lety překvapila Anna K své fanoušky rockovou deskou "Noc na zemi", stejně tak originálním obalem v limitované edici. Letos na to jde podobně - na "Večernici" opět hrají prim kytary a obal alba je opět nevšední. Další dobrou zprávou je, že nahrávka je stejně kvalitní jako její předchůdkyně.
© facebook interpreta Kdybych věřil v nějakého boha, pravděpodobně bych se při každém vydání nové desky
Anny K pomodlil za den, kdy se na sebe mrkli s Tomášem Varteckým a dali se dohromady jak partnersky, tak hudebně. Hlavně tedy hudebně. Zatímco Varteckého zpěvačka přitáhla trošku do popu, on jí naopak ukázal, jakže se má hrábnout do strun. Společně přivedli na svět kromě jiného i výtečnou minulou desku
"Noc na zemi", která poprvé pořádně definovala nový rockový zvuk Anny K. Nové album "Večernice" pak vzniklo podobně, navazuje na minulou řadovku nejen názvem, ale také zvukem. Možná jsou obě nahrávky tak trochu stejné, bezpochyby jsou však obě stejně dobré.
Vše definuje už první skladba "Spojený království smutku a radostí", oděná do jemného přediva kytar, v pozadí malinko bublá elektronika a nad tím vším se tyčí zpěv Anny K, který dává písničce směr. Ona zpívá pro kapelu a kapela hraje pro ni, ideální symbióza. A přitom by neměl být problém, aby zrovna tuto, titulní "Večernici" nebo "Snad" pořádně zkousli i rádioví dramaturgové. Některé skladby jsou však znatelně tvrdší (a kdo ví, zda na koncertě to nebude ještě větší nářez?), taková "Šestsetšedesátsedm" se sekaným kytarovým riffem a zdeformovaným zpěvem musí dávné příznivce popové éry zpěvačky možná i postrašit.
Stejně jako "Noc na zemi" i "Večernice" je spíše koncepční nahrávkou, která funguje od začátku do konce, aniž by z ní příliš vyčnívaly jednotlivé položky. Není pak problém si při opakovaných posleších vychutnat vrstvené kytary, aranžmá a jakoby odtažitý zpěv Anny K, bez nutnosti používat tlačítko
skip. Mohlo by se zdát, že i opětovná pseudofinská image (kapela je zase Tivotannikää) má za následek jakousi chladnost celé nahrávky, je to však jen prvotní dojem. Emocí jsou v písničkách mraky, jen nejsou vystaveny světu na odiv, ale skrývají se pod povrchem.
Dojem něčeho v Česku neobyčejného pomáhá utvářet i opět speciální obal u limitované edice alba, který vydavatelství nazývá
lentikulárním, což ve výsledku vytváří dojem trojrozměrnosti. Stejně jako je jedinečný přebal desky, je jedinečná i "Večernice". Poctivá rocková deska, která se nebojí silných melodií.
-
Pro mě je to 10/10 (Alta, 13.11.2006 01:31) Reagovat
Super deska, nechápu šetrnost v hodnocení pana redaktora.Pro mě je to nekompromisně 10/10 !
-
Anna K. umí !! (natal, 13.11.2006 08:56) Reagovat
Jsem nadšena, dá se říci , že kromě projektů Romana Holého jde o jediný tým , který dělá koncepční a skvělou práci a stoupá svou úrovní výš a výš!!
Bomba , díky
-
Hodně slabé (sendin, 13.11.2006 13:56) Reagovat
Při vší úctě - ta deska mi připadá dost slabá.
-
Dobré album (Marekzprahy, 13.11.2006 14:24) Reagovat
CDčko jsem koupil v den vydání, hudebně se mi líbí hodně, textově tentokrát trošku slabší. Na můj vkus je tam moc hovorových výrazů, zní to trochu uměle drsně a někdy bohužel i přiblble. Leze to časem trochu na nervy, takže to rozhodně není dobré na neustálou rotaci. Přesto s hodnocením 8/10 souhlasím, kdyby to bylo anglicky, tak by mě výtky k textu asi ani na mysl nepřišly.
-
Anna je fajn.. (Ken, 13.11.2006 15:57) Reagovat
Anna je fajn, no comment. Ať se CD vesele prodává. KM Pardubice