Honza Muchow je se jménem The Ecstasy Of Saint Theresa svázán více než pevně, vždyť s Kateřinou Winterovou jsou takřka neoddělitelnou dvojící. musicserver za ním vyrazil do studia, kde nám v poklidu, se zapáleným cigárem v ruce a s maximálním zápalem pro věc vyprávěl o vzniku nové desky "Watching Black". Už na úvod lze říct, že se Muchow za ta léta se vůbec nezměnil, je stále tím velkým hledačem nových zvukových rovin. Ostatně přes léto jste je i vy mohli zastihnout na několika festivalech, na kterých EOST hráli v novém složení a představili zcela upravený materiál, a to nejen ten vonící novotou. Reakce na koncerty byly různorodé, občas se mluvilo o velké nudě, možná i jakémsi nepochopení. Jenže Honza právě toto vyhledává, vždy chce představit skladby v jiném kabátě, než jsou k slyšení na řadových albech. "Baví mě si pohrát se zvukem našich písniček, které mohou na deskách znít úplně jinak. Hráli jsme i starší věci v novém provedení, ale až zpětně jsme si uvědomili, že jsme nezahráli žádný náš singl," vysvětluje. Ve vzduchu tedy bylo mnoho nevyřknutých otázek, vydání alba se blíží, a tak jsme uskutečnili tuto malou kontrolní misi, abychom ověřili aktuální stav finálních prací.

Když vstupujete do útrob baráku v centru Prahy, v němž Honza Muchow kuchtí nové věci, dýchne na vás podivné sevření. Podobně působí i jeho samotné okolí včetně nepříliš udržovaného dvorku. Právě tato potemnělá kulisa se podepsala při psaní jednotlivých skladeb a na jejich tématickém ladění (můžete to sami posoudit na první ochutnávce "Wathing Black White Looking"). Nahrávací studio Balance je umístěno v prostorech bývalých kanceláří a na první pohled ani není patrné, že by tu něco takového mohlo vůbec vzniknout. Hlavní místnost je nezvyklá se svými zaoblenými stropy, které jí dodávají důstojnou atmosféru. Jejich plnou krásu jim však berou zvukové úpravy, aby v tomto třeba i bývalém obýváku (odhadem zhruba 20 metrů čtverečních) nedocházelo k nevhodných odrazům a byla dobrá akustika, třeba při natáčení vokálů. Nelze přehlédnout kupy nástrojů a rozličných hýblátek, které zabírají skoro celý prostor proti oknům, středobodem je však velká pracovní deska s počítačem, mixážním pultem a nechybí tu ani efektní popelník, který Honzovi věnoval Šmity z Roe-Deer.

S Klemensem na tahu
Základní kámen "Watching Black" byl položen na přelomu let 2003 a 2004, kdy Extáze dokoncertovala k minulé desce "Slowthinking" a do obchodů se dostalo DVD "Fastmoving / Slowthinking". Oproti dřívějšku si však Honza začal uchovávat nepoužité věci, dříve je rovnou vyhazoval do koše. Nyní má prý důmyslný systém, kdy část má uloženou v hlavním počítači, ke kterému jsou přifařeny další dva starší stroje plnící funkci skladu. Ten je rozdělen zhruba na dvě poloviny, na novější odpad a na ten letitější. "Nikdy netuším, k čemu se to do budoucna může hodit. Dřív jsem to rovnou mazal," komentuje svou praxi Muchow. Natáčení novinky probíhalo kromě domovského studia i v prostorech Českého národního symfonického orchestru, tam se snímala většina smyčcových partů. Orchestr dirigoval Adam Klemens, syn slavného Mária Klemense, jenž byl podepsán pod filmovou a seriálovou hudbou dávných let. "Nemám rád, když akustické věci jsou zahrané synteticky a s pomocí umělých prostředků. Pokud mají být na desce smyčce, chci aby zněly skutečně, žádný synťák!" tak se vysvětluje účast symfoniků na nahrávce.

Než jsme začali poslouchat nový materiál, jen krátce jsem zauvažoval, kam se posadím. A potom hurá na to. Jako první zazněla "Barbwire", jejíž spoluautorkou je Bertine Zetlitz, která působí v Norsku. Skladba je o pocitech při polykání ostnatého drátu. "O.K. (Even It Doesn't Sounds Like)" vypráví o chlápkovi, který se cítí skvěle, je v pohodě a nemyslí si, že je blázen, jak mu to vnucuje jeho blízké okolí. "Immortality" je Honzova velká favoritka, ve které se autorsky podepsal Karel Drašnar (klávesák z aktuální live podoby EOST). Pro "Guns And The Stars" napsal text Ondřej Formánek (editor přílohy EX časopisu Reflex) a vypráví o holce, která si oblékla čepici, kabát a vyrazila do tmavé noci skoncovat se svou minulostí. "Wrong Time, Wrong Place" je jasně průzračný hit, který se na "Watching Black" bude vyjímat a existuje už k němu i video koncept. Teremin zní v rukou Ivana Trojana a kromě Katky zde zpívá i Vašek Havelka ze Selfbrush. Duet je imaginací dvou příběhů, dvou různých lidí, které se odehrávají na stejném místě a ve stejný čas.

Do konceptu alba by měly zapadnout i dva spíše instrumentální kousky. Jedním z nich je "To Work On My Sleep Schedule", v tom Honza improvizuje na téma své nespavosti, kdy potřebuje naprostý klid, aby vůbec usnul. Tématicky navazuje (a asi i na cédéčku bude následovat) "Trash About", ta řeší závislost na internetu a bloudění v současném fenoménu jménem MySpace. Kromě smyčců v této kompozici zpívá i dětský sbor (děti kamarádů kapely), tak trochu fórek na legendární "Another Brick In The Wall (part 2)" od Pink Floyd. "Watching Black White Looking" je plná rozličných ruchů, při jejím míchání se Honza dost vyřádil. Sama o sobě je znázorněním temnoty a nejlépe zapadá k ústřednímu tématu samotné desky, proto byla vybrána coby singl. Vše se točí okolo vám povědomých věcí, které si ve tmě jen vybavujete a myslíte si, že jsou na dosah, ale ve skutečnosti před vámi nejsou (každý si může najít svůj vlastní význam). Nebude chybět ani známá "V.R.!", ve stejné verzi jako je na épéčku "It". K tomu Honza dodává: "Nechali jsme ji tak, protože kdybychom ji přetočili, tak by všichni říkali, že si za ní nestojíme."

Poetika plastové lahve
V rámci poslechu jsem dostal i názornou instruktáž, jak se dají z nicotně se jevících nápadů vytěžit nápadité zvukové smyčky. K tomuto účelu skvěle posloužila "Guns And The Stars", která je na fíglech asi nejvíce postavena. Zároveň bylo fascinující sledovat, s jakou pečlivostí si Honza vyhrává, než nalezne ten pravý zvuk, který se mu do výsledné skládačky hodí. Třeba rozlaďování španělky, šramot se zapalovačem nebo krabičkou od cigaret na pracovní desce, to vše patřičně upravené skrz různé filtry má překvapující výsledky. Dupák v této skladbě vznikl podobným postupem, jen hlavní úlohu hrají plastové láhve. Honza s nimi patřičně tloukl o sebe a měnil velikost jejich obsahu, protože jinak zní plná láhev a prázdná taktéž zaduní jiným zvukem. Krátká jam session ukázala, že to je mnohdy nekončící piplačka, která vyžaduje velké soustředění, dostatek invence na různorodé obměny a cit pro detail ve finálním stádiu, když již dolaďujete jen drobné ruchové odchylky.

Hudebně je "Watching Black" tedy hodně pestrou záležitostí, která nemusí chytnout na první poslech. Potkává se tu několik nálad a pestrost místy prapodivných ruchů. V "Immortality" zazní i malá harfa, často je k slyšení vokodérem prohnaný Honzův hlas nebo stylophone (taková skoro dětská hračka loudící divné zvuky). Samotné natáčení se blíží do svého finiše a ještě se například budou přetáčet vokály u dvou skladeb. Výsledný mix už je v procesu a má jej na starost Ondřej Ježek ve studiu jáMor. Až bude hotov, přijde na pořad dne určení pořadí všech tracků, na albu by měl být lichý počet skladeb (pravděpodobně jich bude jedenáct). My jsme měli možnost zaslechnout devět z nich, dvě tedy zůstaly utajeny. Pak teprve přijde mastering, který bude proveden za velkou louží. Toto vše by se mělo stihnout do pátku 17. listopadu, kdy se jeví jako hodně pravděpodobné, že "Watching Black" vyjde. Honza to celé uzavřel slovy: "Když už nám to tak dlouho trvalo a babrali jsme se s tím, tak chceme, aby výsledek stál za to!"

Ještě chvilku probíráme různé věci a pomalu se loučíme. Ty dvě hodinky u Honzy ve studiu neskutečně rychle utekly. Po rozloučení vyrážíme s fotografem do ulic, které již lemují rozsvícené lampy, reklamní poutače a v mé hlavě se rozjíždí další kolo otázek, jak to vše ve finále vlastně bude znít. Jednotlivé skladby byly totiž přehrávány v náhodném pořadí a u většiny byla ke slyšení skoro finální podoba. U některých z nich však nebylo možné pustit všechny zvukové stopy, to je tak trochu neduh, když natáčíte na vícero místech a nebo jste limitováni možnostmi vašeho softwaru. Odpovědi by měla dát recenze, kterou vám musicserver nabídne po vydání alba a můžete se těšit i na makrorecenzi, kdy se důkladně podívá na svět "Watching Black" další desítka našich redaktorů. Okolo vydání desky bude i několik koncertů, například v pondělí 20. listopadu se můžete těšit na akci v pražském Paláci Akropolis.

Fotogalerie: