Jen dvě věci byly malou vadou na jinak báječném zážitku z koncertu Deep Purple v Ostravě a obě se týkaly redaktorské práce. Za prvé akreditovaní novináři byli vpuštěni do ČEZ Arény až po vystoupení předkapely (z čehož vyplývá absence hodnocení výkonu skupiny Votchi) a za druhé zvukaři nedali z rukou setlist. Jinak lze večer s Deep Purple hodnotit jako velmi vydařený po všech stránkách. Koncert měl vynikající atmosféru, kterou vytvořila spolupráce hudebníků s téměř plnou halou.

Takzvaným progresivnějším posluchačům může už samotné slovní spojení Deep Purple zavánět geriatrickým parkem, ale pozor, oni ti pánové v letech pořád umějí hrát a hlavně po těch letech vědí, co na lidi platí. Na pětici muzikantů bylo vidět, jak je hraní stále baví a také že neměli hvězdné manýry (i když jsou to bez diskuse legendy žánru). Velmi oceňuji, že show byla přesně adekvátní tomu, co jméno umělců slibovalo a co posluchači očekávali. Ian Gillan vypadal ve formě a spolu s výborným kytaristou Stevem Morsem (jenž je tím mladším a nadšeným, který do letitého organismu pumpuje energii) nešetřili úsměvy.

Morse si získal publikum vázankou slavných hardrockových riffů (The Who, Led Zeppelin, Lynyrd Skynyrd, Black Sabbath) a klávesák Don Airey neopomenul do svého sólového výstupu k Chopinovi, Smetanovi a "Blízkým setkáním třetího druhu" přidat i lokální hit "Okolo Frýdku cestička". A může mít někdo kapele za zlé to, jak staví své koncerty na legendárních hitech, kterých má požehnaně? Vždyť si lidé přišli poslechnout především ony milníky hardrocku a slyšet ty tisíce hrdel, jak sborově zpívají "Smoke On The Water" (mimochodem, právě v těchto dnech byla čtenáři Novinek tato skladba ověnčena titulem Nejlepší riff historie), byl velmi silný zážitek. A milovníci dlouhých instrumentálních pasáží si jistě přišli na své.

Deep Purple se tentokrát obešli bez obrazových projekcí. Po první skladbě, jež byla poněkud potichu, zvuk vykrystalizoval do kategorie de luxe. Mohli jsme ho nejvíce ocenit ve vrcholech večera, což byla titulní skladba poslední řadovky "The Rapture Of The Deep" (chytlavý orientální motiv), energická jízda "Highway Star" a přímo monumentální "Perfect Strangers". Dramaturgie neponechala nic náhodě a nadšené publikum přivedla k vrcholu blaženosti přídavkem v podobě dvojice nesmrtelných klasik "Hush" a "Black Night".

Bylo příjemné nechat se ovanout dechem historie a potvrdit si kvality kapely, která doslova psala dějiny. Byl to jenom hardrockový koncert, žádná progrese a moderna, ale pochybuji o tom, že by někdo z ostravské ČEZ Arény odcházel zklamán - na to hráli Deep Purple příliš dobře.

Deep Purple, Votchi, ČEZ Aréna, Ostrava, 8.10.2006