O kytarové partě The Prostitutes se toho vzhledem ke skutečnosti, že kapela hraje zhruba rok a na svém kontě má zatím pouze demo, napsalo už docela dost. Skupině do popředí zájmu bezesporu pomohla pověst strhujících koncertů. Formace kolem kytaristy Martina Destroyera a anglického zpěváka Adriana Bella byla brzy pasována na české Joy Division, což je samo o sobě velký kompliment. Řadu hudebních fanoušků to pochopitelně navnadilo, řadu odradilo s tím, že počkají na hotovou desku, která teď konečně vychází. Byla pojmenovaná "Get Me Out Of Here". To, jak zní skladba po skladbě, si můžete přečíst v našem průvodci, kde se už třeba dozvíte, jak to je s The Prostitutes a zesnulým Ianem Curtisem. Vězte však, že máte před sebou vyspělou rockovou partu a ne nějaké epigony.

1. Get Me Out Of Here (1:57)

Debutovou desku pražských The Prostitutes otevírá skladba, podle které se jmenuje i celé album. Píseň "Get Me Out Of Here" přesně ukazuje, o čem The Prostitutes jsou, přičemž zde hrají klávesy snad největší roli na desce vůbec. Monotónní kytarová vypalovačka s jasným popěvkem "Get Me Out Of Here" parádně otevírá téměř hodinovou, chladně kytarovou smršť.

2. Distortion - Dancing - Destruction (3:31)

Po úvodním téměř punkovém otvíráku jsou The Prostitutes melodičtější a nápaditější. "I Wanna See You Dance / I Wanna Se You Move," zpívá zpěvák Adrian Bell v roztančené hitovce, která nemůže snad nikoho nechat chladným. U jiných kapel možný koncertní hit - The Prostitutes je mají naštěstí i jinde.

3. Sunshine (4:49)

Když už se bavíme o těch hitech, tak jasným hitem od prvního poslechu je albová trojka "Sunshine". Melodické kytary, ve spodku syntezátory. Klidný, rozumný, výrazný vokál. Vygradovaný refrén, Destroyerovy vyhrávky. Textu sice nerozumím, ale tahle skladba nemusí být o něčem. Písnička šlape od začátku do konce. Prostě jasný hit. A co na to rádia?

4. Eject (3:35)

Kytarové vybrnkávání, Adrianovo pozitivně nadějné "OK OK" a další výrazný riff. Pecka "Eject" je opět rychlejší, na kytarových riffech letí nezadržitelně dopředu. Adrianův výrazný vokál tentokrát střídá rychlé, maličko zlobivé funky polohy a zpěvnější melodičtější sekvence.

5. Blue Friday (5:06)

Tak, a už jsme u pátého tracku a jedné z nejlepších skladeb celé desky, která svůj potenciál naplní až v závěru placky ve skvělém remixu baskytaristy Sunshine Amaka, ale o tom později. "Keep On Movin'/ Set Me Free." A jasné, razantní kytary, když se láme druhá a třetí minuta prohnané přes boosterovací krabičky. Jasný hit a to nejlepší má teprve přijít.

6. Spider (4:29)

Druhá polovina základních písniček na desce začíná u veselého Mr. Spidera. Skladba je v první rychlejší polovině zajímavá hlavně pro několik kytarových výpadů. V druhé části se na moment zlomí do pomalé, melancholičtější polohy, aby se v závěru opět rozjela. Dobrá skladba, v rámci celého alba však asi nejslabší, a to i přes povedeně vygradovaný závěr.

7. She's A Prostitute (3:03)

Do teď jsme se spíše bavili. Teď tu máme první, tak trošku depresivní záležitost. Kluci už zase hrají punk. Na pozadí postpunkového riffování je navázán popěvek "She's A Prostitute, She's A Prostitute." A jak Adrian za nedlouho dodá: "It's Not Very Nice.". Skvělá píseň, která musí fungovat hlavně naživo uprostřed rozjetého kotle.

8. Don't Give A Damn (4:47)

Osmá skladba na desce je pro mě i největším hitem; nikoliv nejlepší písní, tu si stále šetřím. Ve srovnání s prvním singlem má výraznější, zpěvné a lehce zapamatovatelné plochy. Lehký rockový, ne však laciný zvuk ze skladby dělá jasnou, v žádném případě ale podbízivou hitovku.

9. She's Dead (7:32)

Úvodní projíždění strun jako intro. To je devátá skladba, která se rozjíždí snad nejpomaleji na celé desce. Adrian po minutě a půl začíná zpívat "She Was a Lovely Girl." Výrazné, ani ne tak zvolání, jako spíše konstatování skutečnosti "She's Dead!" jen dokresluje melancholickou, možná až depresivní náladu výtečné písně. "She Was A Friend Of Mine / She's Dead." Tomu říkám vyznání. Byla a není. Je mrtvá.

10. She's A Monster (2:24)

Aby to děvky s tou depkou v závěru nepřeháněly, tak i možná proto jako desátou píseň na albu zařadily vesele rozjuchanou, uvolněnou, přitom však nekompromisní pecku "She's A Monster". "She's A Fucking Monster," aby bylo jasno. Dvě a půl minuty a dost.

11. Look Into My Eyes (5:15)

Označení nejlepší věc na albu jsem si nechal až na poslední písničku (když pominu tři závěrečné remixy). Jako velký fanoušek (nejen) raných depresivních alb The Cure jsem si nemohl nezamilovat tuto jakoby sebedestruktivní, drsným rocknrollem načichlou, zhýralou skladbu.

Po základní albové jedenáctce, kterou jsme prošli skladbu po skladbě, fanoušci na desce najdou další tři písně - remixy, video ("Sunshine") a radio ("She's Dead") edity již probraných skladeb. Zvláště pak u remixu písně "Blue Friday" nazvaném "Dirty Bloody Friday" si s naprosto čistým svědomím dovoluji tvrdit, že remixovaný track je lepší než originál a jako závěr desky, jak již je patrné z celého průvodce, funguje výborně.

Za nedlouho na stránkách musicserveru naleznete i rozhovor s kapelou, report z křtu desky a pochopitelně i samotnou recenzi, která by měla vyjít v den vydaní desky (4. září). Za nějakou dobu by měla následovat i makrorecenze.