© Eva Vermandel V sobotu 10. června bude pódium pražského Lucerna Music Baru patřit fantastickému, šílenému, báječnému a jednoduše nezařaditelnému Britovi jménem
Matthew Herbert.
Neúnavný novátor, kterému se dostalo klasického klavírního vzdělání a přitom kouzlí se samply a spolupracuje s nejpopulárnějšími osobnostmi, patří k nejvšestrannějším a současně nejplodnějším postavám elektronické scény. Svá alba vydává pod vlastním jménem, ale také jako Doktor Rockit,
Wishmountain nebo
Radio Boy. Produkoval nebo remixoval nahrávky tak rozličných hudebníků jako jsou
Björk, REM,
John Cale,
Roisin Murphy z
Moloko,
Yoko Ono nebo
Serge Gainsbourg. Prostřednictvím svých stále více konceptuálně laděných a politicky orientovaných nahrávek se
Herbert dostal do povědomí jako výjimečná postava současné hudby, něco jako
Radiohead o jednom muži nebo
Brian Eno pro jedenadvacáté století.
Album "Bodily Functions" je ze značné části tvořeno zhudebněnými zvuky vylouděnými lidskou kůží, vlasy a kostmi i náhodně vybranými předměty z kabelky dlouholeté spolupracovnice
Dani Siciliano. Na svém prozatím nejméně tradičním nosiči "Plat Du Jur" figurují zvuky vydávané jídlem a obaly na jídlo. Poslední Herbertovo CD "Scale" z dubna 2006 náleží k jeho posluchačsky nejstravitelnějším a popu nejbližším nahrávkám. Pod nablýskanou slupkou jazzu, disca a erotických housových rytmů se však skrývají vážné obavy spojené se smrtí, utrpením světa a koncem ropného věku. Mezi sedmi sty dvaceti třemi samply použitými na desce se setkáme například s rakvemi, ropnými věžemi, meteority, bombardérem RAF Tornádo a tím, jak kdosi zvrací před hospodou během věhlasného zbrojního veletrhu v Londýně.