Týden číslo 21 roku 2006 je za námi a s ním nečekaný pád Boba Sinclara z medailových pozic. Návrat na vrchol naopak zaznamenal Divokej Bill a do hitparád nám nahlédlo i několik nesmrtelně mrtvých jako Jakub Smolík či Katapult. Oficiální prodejní a rádiová hitparáda tak, jak je sestavila česká pobočka IFPI a okomentoval ten, který už si na nic nehraje.

Rádia - Když jsem dnes zalistoval na stránky IFPI, málem jsem vyprskl pomerančový džus, který do té doby nerušeně absolvoval své každodenní turné zažívacím traktem. Z první pětky nám po nekonečných týdnech, či spíše letech, vypadl Bob Sinclar! První jsou stále Ready Kirken, jejichž "1+1" už zná spolehlivě nazpaměť i podprůměrný posluchač zvláštní školy, ale na druhém místě teď dlí D.H.T. s "Listen To Your Heart". Tento neinvenční remix je typickou ukázkou toho, co táhne v tuzemském éteru. Podobně totiž zní i řadová danceová smažba "Every Single Day" od kreativního týmu Benassi Bros. DJ Dhany, jež okupuje čtyřku. Před ni se vklínil ještě Shinoda aka Fort Minor s vděčným středoproudovým singlem "Where'd You Go", za ni další ze spousty coververzí, které tvoří folklór tuzemských rozhlasových playlistů, Black Eyed Peas a "Pump It". Solidně našlápnuto mají Red Hot Chili Peppers. Každý týden poctivě o několik fochů vystoupají, teď je jejich song "Dani California" sedmý a tipuji, že příště půjde ještě výš. Naopak náš starý známý Bob Sinclar bez Sinclaira se se svým životním flákem "Love Generation" politováníhodně propadl až na devítku. Nemusí však dlouho smutnit, pořádek a zákon do klubu IFPI VyVolených pomalu přináší jeho druhý masterpiece, skladba "World Hold On", která opět postoupila. Už je čtyřiadvacátá a od příček nejvyšších ji dělí jen týdny. Dva či tři? Ještě rychlejší však možná budou Keane, kteří to vzali pěkně z gruntu a z pětaosmdesáté pozice poskočili o víc než padesát míst, rovnou na jedenatřicítku. Podobný kousek, ale opačným směrem se povedl české r'n'b hvězdičce Victorii, jejíž "Hotel California" z osmatřicítky spadl až na samý chvost, číslo 98.

S novinkami je to tradičně obtížné, tím spíš když IFPI kalí vodu a za novinky - snad aby eufemisticky zakryla drbání v nosech rádiových dramaturgů - označuje i věci, které zjevně novinkami nejsou. Tak třeba Tatu na dvacítce s "Friend Or Foe" tady rozhodně nejsou poprvé, už minule byly holky slovanské dvanácté, předtím jedenácté a tak by se dalo pokračovat. Prvním čistokrevným debutantem je tak až singl "Sin Sin Sin" Robbieho Williamse. Tahle popina zní jako průměrný osmdesátkový track, a tak z osmadvacítky může jít výš snad jen proto, že ji zpívá Robbie, což je pořád vedle všech těch cover průtokových věcí docela silný kalibr. A podobné to máte i s další novinkou. Pětačtyřicátá "Get Together" je v podstatě nezajímavá píseň. Ale je pod ní podepsána Madonna. A to stačí. Doslova. Teď se totiž ještě tradičně podíváme, jak to vypadá s prodejností.

Prodejnost - Krok se světem vydržel tuzemský konzument držet přesně týden. Tak dlouho dovolil Divokej Bill kolegům z Red Hot Chili Peppers být první. Teď už opět Úvaly přeskočily USA a vedou ony. Na dalších pozicích se toho až tak moc neděje, nepovažujete-li za nějak zásadní, že Tokio Hotel přepustili bronzový plac minule čtvrtým Ready Kirken, aby sami spadli "až" na pětku, protože před ně putoval ještě další z IFPI inventářů, Lucka Vondráčková s "Boomerangem". Osobně nechápu, jak může tato absolutně nezajímavá deska tak dlouho pobývat na místech nejvyšších. Zatímco v případě osmého Petra Koláře lze chápat za jádro problému adorace kýče novácký hype kombinovaný s veřejnoprávním potvrzením "kvality" v anketě Anděl, na Lucce je zajímavé snad jen to, že je Vondráčková. Kdyby byla třeba Svobodová, mohla by si svým boomerangem házet tak maximálně mezi paneláky na parkovišti a přitom v přiléhavém trikotu vykřikovat "Kdo neskáče, není Čech". Tato kompilace (jen bez té čárky mezi slovesy, která se tam korektorovi zjevně nevešla) minule vpálila do první patnáctky jako zpráva o tom, že Tomáš Rosický už není hráčem Borussie Dortmund. A teď nejen Top 15, ale i Top 10, a za chvíli možná Top 5... Šesté místo.

Co novinky? Tak především, výraz "novinka" by měl nějak souviset s tím, že daná věc je nová. Nemám sice po ruce žádný etymologický slovník, ovšem i kdyby, jistě by mi netvrdil, že novinka naopak vznikla od něčeho exhumovaného, smrdutého, prošlého. Tímto se de facto okénko s novinkami stává non sensem, protože devátý Jakub Smolík s kolekcí vykopávek poeticky nazvanou "36 nejkrásnějších balad" má do novosti asi tak daleko jako Miroslav Macek k ideálu Gutha-Jarkovského. A podobné bohužel platí i o mém jinak vcelku oblíbenci Karlu Krylovi, jenž na desce "Live!" sice předvádí několik ze svých nesmrtelných veršů, ale zas v tom moc nového není. Zatím místo šestnácté. Karel však už aktivity svého vydavatele nijak neovlivní. Jiní ano. Veškerý soucit jde proto stranou o dvacet příček níž u třetí novinky týdne, další z nespočtu kompilací zombie formace Katapult. Už dědci ani neví, jak to nazvat, důkazem budiž titul "Grand Greatest Hits". Co nás čeká příště? "Mega Greatest Hits", "Grand Grand Greatest Hits" či "Daddy's Dead Dead Hits"? Tak jako tak, upřímnou soustrast.

Úplnou rádiovou i prodejní hitparádu pro 21. týden najdete na stránkách IFPI zde.