Jo jo, občas se skutečně vyplácí přijít na koncert včas. Důkazem budiž středeční vystoupení skupiny Stereolab. Předskakující projekt Electronicat muzikanta a producenta Freda Bigota jsem trestuhodně prošvihnul. Z reakcí těch, kteří přišli dříve, však vyplynulo, že Fred svým kytarových psycho-elektrem fanoušky Stereolab tak trochu nudil a naopak ty, kteří byli rozpačití z hlavní hvězdy večera, údajně příjemně potěšil. Ale pojďme raději od toho...

Koncert Stereolab lze v našich končinách považovat stále za svého druhu událost. Přestože je nad slunce jasné, že svá nejlepší léta má tahle uhlazená britsko-francouzská partička už dávno za sebou. Je pravda, že jejich aktuální singlová kolekce "Fab four suture" nabízí opět kupu sofistikovaného, přitom příjemně švihlého retro popu, prodchnutého atmosférou slunečné francouzské Riviéry. Ale stejně tak platí, že se Stereolab stále točí v kruhu. A aby si zachovali svou tvář, budou se v něm zákonitě točit i nadále, dokud to bude je a jejich věrné fanoušky aspoň trochu bavit. Tenhle koncert nebyl tudíž ničím víc než příjemným vzpomínkovým večírkem pro dnešní čerstvé třicátníky. Těžko ale říct, jak by to v Akropoli vypadalo, nebýt hojné účasti třicátníků přespolních (v sále bylo možné zaslechnout angličtinu, francouzštinu, slovenštinu, ale třeba i polštinu). Takhle bylo příjemně plno.

Už ve chvíli, kdy jsem se tím kosmopolitním davem prodíral, jsem věděl, že kelímkové pivo, které mačkám v ruce, pro tenhle večer asi není úplně to pravé. Chtělo to spíš citronádu s ledem a barevným brčkem. A to nejen proto, že bylo v sále klasicky pěkně dusno, pivo se prostě k delikatesní produkci Stereolab nehodí. To si pamatujte pro příště. Jejich skladby patří ke starým francouzským komediím, k nekonečným plážím, rozhodně však ne do české hospody. Mimochodem - vsadím boty, že právě jejich desky vyhrávaly mimozemským létajícím talířem při přistání u Saint Tropez.

Kapela nastoupila v rozšířené sedmičlenné sestavě. Na pódiu si rozmístila čtyři baterie syntezátorů, jejichž melodické linky se společně s filmovými dechy proplétaly do charakteristických zašmodrchaných, ale měkounkých hudebních klubíček, jimiž si ze strany na stranu pinkala funky-jazzová kytara s basou. Nad tím vším se nesl jistý vokál Laetitie Sadier, která svým zpěvem nechává vzpomenout na legendární Nico, Jane Birkin či Astrud Gilberto.

Nejprve se spíš pozorně poslouchalo, než pařilo. Ač k tomu živé, výrazně energičtější verze studiových nahrávek (viz skladby "Vodiak", "Excursions Into Oh, A-Oh" nebo "Eye Of The Volcano") sváděly. Přeci jenom Stereolab vždycky byli spíš libůstkou pro rozvážné hudební intelektuály navlečené v košili a svetříku do véčka s pastelovými, kosočtvercovými vzory než pro bezhlavé kaliče. S postupujícím časem se však publikum přeci jenom víc a víc osmělovalo a z decentního pohupování se někteří jedinci rozvášnili až k regulérnímu tanci. V druhé polovině koncertu už o sobě mnozí dávali vědět pěkně nahlas. Potlesk a křik sílil s každou další, výborně vygradovanou skladbou.

Kapela se soustředila především na materiál z posledních dvou desek "Fab four suture" a "Margerine Eclipse", ale sem tam k radosti všech přítomných zabrouzdala i hlouběji do historie ("Miss Modular", "I Feel The Air"). Koncert pak vrcholil krásnou hitovkou "Cybele's Reverie" ze zřejmě nejlepšího alba Stereolab "Emperor Tomato Ketchup". Po sérii tří přídavků možná kapela v zákulisí už pakovala kufry, ale nadšené publikum se svých miláčků ještě nechtělo vzdát, a kapelu přesvědčilo k jednomu návratu. Roztomilá punkárna "The Noise Of Carpet" pak byla ideální tečkou.

Stereolab nic neošidili, odehráli délkou i nasazením poctivý koncert, i když se u nich radost z hudby navenek příliš neprojevovala. Zachytit aspoň letmý úsměv na tváři zpěvačky bylo možné skutečně jen párkrát za celé vystoupení. Přesto musela být kapela a stejně tak i většina publika spokojená. Jeden zkoprnělý chlapík, který po koncertě dlouho nehybně stál na místě, nakonec dokonce prohlásil: "Tohle je prostě nejlepší kapela na světě!". A věřte, že to v tu chvíli myslel smrtelně vážně.

Stereolab, Electronicat, Palác Akropolis, Praha, 17.5.2006