Jeseník je v údolí mezi kopci schované město a když se zde mraky zadrhnou mezi vrcholky, nastává pravidelně období dešťů nebo sněžení. S železnou pravidelností je zdejší zima odhodlána dokonale semknout celé okolí a udělat jej zcela nepřístupným, naštěstí letos již zima dala sbohem. Na sobotu 29. dubna si jaro nechalo v záloze chladný závan a vydatné dešťové kapky pošmurnily celý den. Nad zdejším autobusovým nádražím se v kopci tyčí "monolit", kterému místí říkají Pentagon (dříve to bylo Podnikové ředitelství rudných dolů). Toto uskupení tří krychlových budov, tak trochu chlouba komunistického stavitelství, v sobě ukrývá na svou dobu dobře postavený a akusticky vypilovaný společenský sál, který našel své místo i na obalu nové desky Priessnitz "Stereo". Hlavní hrdinka je tedy známa, "Stereo" se toho večera křtilo a nejen to, celý večer se snímal na chystané koncertní DVD. Speciálním hostem byli Selfbrush a věrní fanoušci kapely odcházeli nadmíru spokojení.

Sál je však přivítal velmi studeným čumákem, to se však s příchodem Priessnitz zcela změnilo, nepředbíhejme ale časovou linii. Začátek večera patřil Vaškovi Havelkovi, tedy projektu Selfbrush, který osamocen na pódiu s kytarou spustil svůj písničkářský blok. Strohé osvětlení pár světly dodávalo jeho písničkám zadumanou atmosféru, ta se nesla prostorem a publikum se kolébalo na této vlně. Křehká "Ring In Suitcase" měla decentní předehru, než Vašek naplno ukázal svůj hlasový potenciál. Postupně gradující výkony si přikláněly na svou stranu přízeň publika, prvním velkým vrcholem byla "Sweet Sea". Po ní se na scénu potichu vkradl bubeník Hynek Kovář (z kapely LU), aby společně s Vaškem ukázali dokonalou sounáležitost v sehranosti. "Secret Smoke" byla pro Hynka vyhrávání si s různými údery do činelů a bicích, neudával tempo, spíše dotvářel kulisu k podmanivé hře kytary. V "Memory Capacity" už byl i rytmus a publikum se probudilo k z krátkého spánku. Během "If If" si Hynek stihl zapálit cigárko, jeho kopák pak rozhýbal závěrečnou instrumentální dohru. Společně ještě vystřihli "Something New", po které natěšené publikum už dávalo pomalu najevo, že chtějí své milované Priessnitz. Na konec vystoupení Selfbrush odezněla "Píseň", která čerpala z textů Williama Blakea, a tečkou byl cover "Blood Red Bird" kapely Smog.

Priessnitz jsou kapelou, která má své oddané fandy, kteří je zbožňují, najdou se však i tací, kteří jejich tvorbu nechápou a nemůžou jí přijít na chuť. V Pentagonu se v hojné míře sešla ta první skupina lidí, slušně zaplněný sál dychtivě očekával první takty. "Stereo" díky zpoždění lisování cédéček nestihlo v pátek dle termínu dorazit do obchodů. Prvně tak bylo možno novou placku Priessnitz zakoupit v předsálí, kde krom občerstvení byl i obchůdek s fanouškovskými artikly. Po půl desáté sál setměl a parta okolo Jaromíra Švejdíka za obrovského aplausu nastoupila na scénu. Skupina prošla i malou změnou, na bubenický post přišel Zdeněk Jurčík, který nahradil Ladislava Kolompára. Základní sestavu obohatili dva hosté. Na desce je i dost kláves a nejenom na tomto koncertě byla možnost potkat Jirku Hradila (Tata Bojs, Umakart). K radosti fandů nechyběla ani doprovodná zpěvačka Eleni Akritidu. O zvuk se postaral zvukový maestro Dušan Neuwerth, který taktéž dohlížel nad natáčením "Sterea". Světelnému parku vévodily nádechy modrých odstínů a ladily tak k melancholickým Jaromírovým textům, ale došlo i na světlejší momenty.

Je to trochu risk, domácímu publiku odehrát vesměs celou desku, kterou ještě neslyšelo. Hned úvodní trojblok na rozehřátí přinesl samé novinky. "V parku" a "Jan" myšlenkami vyhnaly na procházku do sousedících Smetanových sadů a při "Střepech" se první nadšenci chytli zpěvem, tahle skladba byla jedinou známou ze "Sterea". K velké radosti se pak Priessnitz vydali do historie, tuto výpravu přerušilo jen titulní "Stereo". "Havran", "Kdo ví", "Království" nebo "Jeremiáš" dokonale rozpálily publikum, ale i kapelu k velkým výkonům. Před samotnými křtinami ještě odezněla dvojice "Jezero" a "Larisa". Na pódium byl pozván Jaroslav Rudiš, který s Jaromírem pracuje na komiksech "Alois Nebel" a již několikrát křtil. Jarda přednesl krátký proslov, neopomenul v něm zmínit jeho chápání smyslu "Sterea" - tedy že v životě musejí být dva, aby mohli společně vytvářet pevné, smysluplné vazby. CD bylo pokřtěno podle známého rituálu se šampaňským, které potom rotovalo z ruky do ruky na pódiu a posléze v publiku, kde přistálo i vhozené cédéčko.

To byl konec formalit, od tohoto momentu to v Pentagonu žilo na minimálně sto padesát procent a atmosféra gradovala každou odehranou písničkou. "Cesta" a "Anděl" byly jen přípravou na vekou oslavu oblíbených pecek. K tanci určená "Tanečnice" zabodovala, tak jako hrající si "Malej chlapec". V závěru "Nebel" se podle zvyku Jaromír na chvilku vzdálil z pódia, aby se posléze vrátil a se svou vrozenou skromností a úsměvem na rtech poděkoval zaplněnému sálu. "Dotkni se mě" odbouralo zábrany všech, kotel správně vřel a při "Nebolí" poprvé naplno všichni pěli a skoro překvapený Jaromír si to rozhodně užíval. "Ráno" a "Drahá" ukončily hlavní blok, který čítal úctyhodných dvaadvacet položek. To však nebylo vše a fandové si své mazlíčky rychle vyvolali zpět. Každý z bloků přídavků začínal novou záležitostí. "Mimosezóna" o chladné zimě byla vystřídána publikem na maximum vyzpívaným "Jarem" a ani "Sny" nikterak nezahálely. Nadupaná "Out" rozjela druhou várku, při které se publikum užívalo neohraničené extáze. "Děláže" a "Hlava" podtrhly skvělý večer, kdy se za bouřlivých ovací Priessnitz rozloučili a vzdálili z pódia. To mnozí pochopili jako konec, ale to byla chyba lávky. Po notně prodloužené pauze se kapela vrátila a prořídlému publiku ještě dopřála atypický bonbónek v tvorbě skupiny v podobě skladby "Bál". Ta byla původně vložena do hlavního bloku, ale na poslední chvíli změnila svou pozici, protože podle Jaromírových slov je to takový "uzemňovák".

Priessnitzův Pentagon ukázal stereo sounáležitost mezi kapelou a jejími fandy, kteří si tento slavnostní večer užili a uchovají si ho jako vzpomínku mezi pravidelnými vánočními koncerty Priessnitz v Jeseníku. Atmosféra byla nakažlivě příjemná a doufejme, že se ukáže i na nasnímaném DVD, které by mohlo být povedeným vánočním dárkem. Mezitím však tuhle partu můžete potkat na letních festivalech a na podzimním turné. Kdo se nemohl dostavit do Jeseníku prohloupil, ale záplatou bude ono DVD. Priessnitz velkým krokem vstoupili do nové etapy svého života, nejenom díky personální změně v kapele, ale i tím, co na podnosu "Stereo" dokázali. Rozhodně to byl nejdůležitější koncert v historii skupiny, jak se hlásalo v pozvánce, vše tak bylo splněno do posledního puntíku.

V následujících týdnech bude na musicserveru okolo Priessnitz hodně rušno, kromě recenze na "Stereo" vznikne i její hromadný následovník. To však stále nebude vše, v procesu je již rozsáhlý materiál "Na cestách", ten přiblíží celý třídenní maratón jesenického víkendu s Priessnitz. Velkou tečkou za tímto vším pak bude specielní exkurze po Jeseníku, kdy nám byl průvodcem Jaromír Švejdík a kromě fotografií z místa činu se dozvíte mnoho zajímavého okolo Priessnitz.

Setlist Selfbrush: Ring In Suitcase, Natural Part, Sweet Sea, Secret Smoke, Memory Capacity, If If, Something New, Sympathy For The Raspberry, Píseň, Blood Red Bird

Setlist Priessnitz: V parku, Jan, Střepy, Havran, Kdo ví, Hvězda, Stereo, Království, Rybičky, Jeremiáš, Jezero, Larisa, Cesta, Anděl, Tanečnice, Malej chlapec, Kotě, Nebel, Dotkni se mě, Nebolí, Ráno, Drahá; přídavky (1): Mimosezóna, Jaro, Sny; přídavky (2): Out, Děláže, Hlava; přídavek (3): Bál

Priessnitz, Selfbrush, Pentagon, Jeseník, 29.4.2006

Fotogalerie: