Dva muzikální mágové, pisálek, ta holka, fracek a rastatekkař. To je sestava pražské kapely Skyline pro třetí album s názvem "Virginplatonicpanic" (čti anglicky). Ta za přispění starého známého Ecsona Waldese konečně definuje zvuk sebe sama a i přes jistou tralalovitost se velmi dobře poslouchá.
"Pane kritiku, nejdřív zkuste něco složit, a pak můžete kritizovat." (podprůměrný čtenář musicserveru)
"Čím to je, že... kritik nenapíše pieseň." (podprůměrná slovenská kapela) Jako by nebyla známá věc, že (ač je citovaný argument nonsens) asi každý pátý hudební kritik je hudebně činný. Každý pátý hudební kritik má odškrtnuto, kolega Bureš nejvíc. Hraje ve
Skyline, víme? Zdánlivě banalita, ale hudební pražská scéna není sama. Taky je pražská scéna hudební kritiky. A to se pak dost možná těžko něco hodnotí. Na "Virginplatonicpanic" je tak na musicserveru do zbraně povolán náměšťsko-brněnský vojín, jehož potenciální kolegášství s výše jmenovaným zhatila smrt Ultramixu. A výsledek? Stejně je to dobrá deska.
Skyline se podařilo to, o co usiluje snad každá kapela - definovat vlastní zvuk. Každý může tvrdit, že mu jejich hudba něco připomíná, ale stačí někomu v dobré hudbě znalému, ale novinkou dosud neposkvrněnému pustit "Kick The Gig", "Zero Gravity" nebo "New Border" a stoprocentně se musí ozvat:
"To jsou noví Skyline, ne?" Syntetická basa, synteticko-živé bicí, klávesové plochy, rap, vokál a kytary. To jsou noví
Skyline. Vůbec, zvuk jako takový, to je prostě jednička (bravo, Waldes!). Jak už bylo napsáno v
reportu z koncertu, neparoduje-li Shaggyho, je nová posila MC Jacob poslouchatelným a příjemným oživením grupy. Dalším oživením jsou kytary. Boosterů bude za chvíli v každém hudebním stylu tolik, že tomu, kdo ten zvuk nemá rád, zbude už jen Haydn, ale
Skyline to každopádně dodalo na dravosti (jak by se v tomto hávu na novince vyjímala "Entertaining"!). A ke všemu se, juchajdá, vrací na pár skladeb i ságo! Zbytek? Klasika. Jitka posunula angličtinu do sfér, kdy už jí občas není rozumět (čili do sfér světovosti), "fracek" Nu.C taky válí dobře, fajn zpívá a dost mu to sekne ve dvojici s Jacobem (po flow-stránce).
Partička si to ve studiu evidentně užívala a na "Virginplatonicpanic" předvádí všechny své možné nálady. Je potrhle veselá a ironická ("Pretty Princess", "Ninja!", "What's Up?"), chladná ("Inner Riot"), patetická ("Ladies", "It's Up To You"), zasněná (balada "Terminated") i drsňácká ("Zero Gravity").
Skyline to budou mít dobré, až naplno propukne retro devadesátek. Tehdy taky na deskách černo-bílých dvojic musela být pomalá píseň a představit si takovou "It's Up To You" v dance-floorovém mixu nedá vůbec práci. Za zmínku stojí i texty.
Skyline se nebojí vyprávět příběh ("What's Up?") ani vystřihnout generační výpověď ("Ladies").
Z toho všeho vyplývá, že shrnout desku "Virginplatonicpanic" (mimochodem, členové čtou název anglicky, i slovo panic, jo?) není nic jednoduchého. Album je to pestré, střídají se v něm nálady, posluchač má možnost objevovat nové zvuky i na třetí poslech (třeba to heknutí v "Ninja!"). Vlastně na placce není vyloženě špatná píseň krom těch, které nesednou do aktuální posluchačovy nálady. Jenomže! Váhá-li člověk mezi dvěma známkami, měl by se přiklonit k té horší? Aby desku zbytečně nepřechválil? Snad proto, že chválou nešetří všude kolem (pražská scéna)? Snad proto, aby to kolegovi Burešovi trochu natřel? Proto hledá drobnosti, které album trochu srazí (Jitčina angličtina má přece jen ještě sem tam mušky, čte-li názvy skladeb, nevybaví si melodie ani po pátém poslechu, asijský motiv se nechtíc objeví ve dvou skladbách před "Ninja!", což mate, přes všechny zvukové a aranžérské klady jsou
Skyline takové tralala hopsasa...)? Těžko říct. Holt objektivita neexistuje, ani kdyby nás včera dle Toplistu navštívilo 11 564 lidí, jimž se zobrazilo 35 689 stránek. Stejně je to ale dobrá deska.
P. S.: Kecy v kleci? OK, bude makro, uvidíme.