Natočili zbytečný cédéčko, mysleli, že je to známka punku

Sex Deviants jsou jedni z mnoha, co hrají ska-punk. A, světe, div se, vychází jim již čtvrté album. Ovšem nepřináší do těchto vod nic nového, při poslechu "Obrázků všedních zpráv" jsem se spíš nudil, než poskakoval. A tak v celkovém hodnocení dopadli bídně. Důvody hledejte v recenzi.

3/10

Sex Deviants - Obrázky všedních zpráv

Celkový čas: 36:57

Skladby: Tady jsem žil, Speedy life, Jeleni, Lásko neodcházej (žigul), Nejsou stejný, Třetí cesty, Nevidím, nevěřím, Dál, Vím, že nejsem, Anglická, O mase, Bonus

Vydavatel: Cecek Records

Jsou jich poslední roky zástupy. Ptáte se koho? Různých druholigových ska-punkových kapel, které nepobraly nic z originality ani z umění hrát a z textařského hlediska jsou rádobyvtipní. Ano, hádáte správně, do tohoto pytle patří i Sex Deviants. Už při pohledu na nevkusný a amatérsky provedený obal a booklet je vám nad slunce jasné, že tohle není skupina, co by jednou chtěla být známější, než je. Hrají si to svoje po těch vesnických lokálech, případně levných festivalech s bídnou aparaturou, a to jim stačí. V úzkém kruhu fanoušků jsou zbožnovaní, ale zbytek světa o nich nemá ani páru, protože jim ta hudba přijde primitivní. A mají z části pravdu. Nemají šanci se jakkoliv prosadit. Jsou jedni z davu.

Album "Obrázky všedních zpráv" mě nezaujalo prakticky ničím. Ano, mají ve svých řadách zpěvačku, která by mohla dát jejich hudbě trochu jiný rozměr, který by skupinu odlišil od ostatních. Nicméně nestává se tak. Olina Peštová má příjemný altík, ale neumí s ním patřičně pracovat. A nedostává se jí ani zaslouženého prostoru, preferoval bych její hlas častěji, klidně na úkor hlavního zpěváka. Beztak srší falzety. Ale vím, že to u tohoto žánru není tak důležité. Rozhodně ne v jejich případě. Chvílemi se dostávají do polohy takových Sto zvířat, zejména v čistě skáčkové skladbě "Jelen". To jim sluší. Jenže jim chybí nějaké dechy, to je opět sráží do vod průměrnosti až podprůměrnosti.

Abyste nebyli překvapeni, tak Sex Deviants jsou pořád více punk než ska. Rádi si hrají ty oblíbené tři akordy a zjevně jim to stačí. O hráčských kvalitách taktně pomlčím, ale ještě cítím potřebu zmínit textovou stránku věci. Devianti se snaží buď o protestsongy (jsou směšní), happy songy (jsou směšní), nebo životní příběhy (jsou směšní). Takže jestli chtějí posluchače pobavit, tak se jim to daří, otázkou je, jak moc podle jejich představ. Nesmím zapomenout pochválit zvuk, který je sice již samozřejmostí, ale víte, jak to u podobných kapel bývá. Na hostivařské studio moc dobrá práce.

Jo jo, "Obrázky všedních zpráv" jsou prostě pro jednu komunitu, které se budou jistě líbit. Já do ní nepatřím. Určitě si na to na koncertě skvěle zapaří a nebudou řešit detaily. Přejme jim to. Sex Deviants nezaujmou ničím novým ani originálním, prostě tomu chybí to něco, co by vás, obyčejné, pro tento žánr nezaujaté posluchače bavilo. Nedosahují ani nadhledu Tleskače, ani melodičnosti Jaksi Taksi, ani vtipnosti Visacího zámku. Je to jako když pijete zvětralé pivo. Vypijete ho, ale další už byste si nedali.

• zvláštní... (Petr, 18.04.2006 12:40) Reagovat

  mně vůbec v těch zástupech kapel SD nepřijdou jako nějak podřadní... Tahle deska se jim sice moc nepovedla, ale jinak třeba kdybych si měl vybrat mezi pózerskými jaksi taxi pro děti a SD, vyberu si radši je. A jestli mi na nich něco vadí, pak je to ta zpěvačka :-)
  
  

• A kdo je prosím tou pravou známkou punku? (PT, 18.04.2006 20:44) Reagovat

  Až zbytečně ostře napsaná kritika. Chápu, že tento server je prostě o hudbě jako takové a podle toho je i tak hodnocená bez ohledu na daný hudební styl. Avšak pouštět se dotoho až tak moc odvážně? Například srovnávat s Jaksi Taksi, Sto Zvířat, Tleskačem (který se ve vesnickejch kulturácí vyskytujou asi nejčastějc) nebo dokonce Visáčema? .. a propo – Sex Deviants jsou určitě víc známkou punku, než zmiňovaní Visáči. Pokud bych jim chtěl dát bližší škatulku podle kapel bych zmínil třeba Houbu, Peshatu, Totální nasazení ..pak už skutečně mohu porovnávat originalitu, zpěv, texty, atd.
  Pravda, toto CD nepatří k těm nejpovedenějšim, to už je věc názoru. Výše zmíněné kapely a tento styl jdou sice trochu mimo mne, přesto si nemyslím, že by toto CD patřilo k těm „zbytečnejm“
  
  Další věc nad kterou jsem se dost zarazil je zmínka o pochybnosti některých festů a kvality vybavení, potažmo aparatury. To už je fakt síla. Docela rád bych chtěl slyšet název nějakýho zmiňovaný festivalu „s nekvalitní aparaturou“. Připádá mi, že se zde autor téměř stavěl do role: „kdo je víc, já mam lepší výbavu“ ..možná to někdo skutečně může hodnotit i takto. Pokud jde o mne, kolikrát si užiju koncert lépe v malém prostoru (sqatu) s vynikající atmosférou než na ! „monstrfestu“
  
  

• Momentálně pan Tenkrát (3těpán, 19.04.2006 10:07) Reagovat

  Pane Tenkráte proč Vám přidělili na recenzi album punkové kapely, když Jste to ještě v životě neslyšel...http://musicserver.cz/ms/autori.php?kdo=tenkrat....zde je vidět co Jste zatím recenzoval.. přijde mi to trošku směšný :)
  
  
  
  

• sex deviants (anna, 19.04.2006 10:14) Reagovat

  příjde mi že by recenze měli psat lidi , kteří něco vědí o stylech. Nebo mu nedala večer šanci manželka aplikovat jeho podprůměrné ohambí?
  
  

• známka punku bude (murphy, 19.04.2006 14:10) Reagovat

  až členové kapely za tuhle recenzi rozkopou autorovi držku:)))a bude se říkat: Tenkrát udělal Tenkrát chybu...
  
  

9/10

Hudba v tisku: Když písňové texty mluví i bez hudby: "Nahlas 2" jako ryzí poezie Osamělých písničkářů Druhý díl antologie Osamělých písničkářů přináší další čtyři tematicky laděné celky s poezií, kterou můžete znát z tuzemských klubů nebo hudebních nosičů. Vzniká tak vzácný soubor současných osobitých písňových... čtěte zde

Vydáno: 02.01.2026 08:00 v sekci Recenze | Hudba v tisku

8/10

Recenze: První albové nadechnutí Petera Lipy "Neúprosné ráno" patří i po letech k zásadním počinům. Reedice mu sluší Peter Lipa dnes platí za výraznou tvář slovenské hudební scény. Zpěvák, přirozeně rozkročený mezi světy blues a jazzu, se svého profilového debutu paradoxně dočkal až po čtyřicítce. Deska vydaná v roce 1984 nesla název... čtěte zde

Vydáno: 01.01.2026 10:19 v sekci Recenze

9/10

Recenze: Noc a mlha v Jeseníkách a nově na vinylu. Na desce "Nebel" obalují Priessnitz posluchače příjemnou temnotou Vinylové ohlížení do minulosti kultovních Priessnitz pokračuje. Po loňském vydání dlouho nedostupného třetího alba "Hexe" a reedici naopak pozdějšího "Zero" přišel čas na "Nebel". Druhá studiovka formace nabízí jesenickou gotiku... čtěte zde

Vydáno: 31.12.2025 08:00 v sekci Recenze

Rozhovory: Martin Čupka - V MØNØDREAM nedělám umělecké kompromisy Martin Čupka, frontman jedné z nejvýraznějších česko-slovenských rockových kapel John Wolfhooker, přichází s novým autorským projektem MØNØDREAM. Otevírá tak zcela novou kapitolu své hudební cesty. S myšlenkou zkusit si vlastní... čtěte zde

Vydáno: 30.12.2025 08:00 v sekci Publicistika | Rozhovory

8/10

Recenze: Trny & Žiletky na desce "Je nutné zabít beránka" přidávají na zlověstnosti Nová studiovka Trnů & Žiletek "Je nutné zabít beránka" přináší hutnou, emotivní a temnou jízdu. Na posluchače nečeká žádný med, ale ten asi nikdo z fanoušků Desedovy práce ani neočekává. Lídr Dark Gamballe znovu posouvá... čtěte zde

Vydáno: 29.12.2025 13:00 v sekci Recenze