Co se stane, když se ryze elektropopová skupina rozhodne vydat akustické album? Erasure se nadhozené otázky nezalekli, nadechli se a připravili velké překvapení. Deska "Union Street" je poklidným countryově podaným připomenutím starších skladeb tohoto dua. Výsledek zní prostě velmi dobře.
Chtěl bych být přítomen natáčení desky "Union Street" a chtěl bych sledovat velké obětování Vince Clarka. Tenhle chlapík bez jakékoliv elektronické hračičky neudělá ani ránu, a jeho dlouholetý parťák
Andy Bell ho ukecal na akustické album. Svůj absťák si aspoň léčil mačkáním knoflíků mixpultu, o které se dělil s producentem Stevem Walshem. "Union Street" není jen ledajaká deska bez proudu. Hudební putování
Erasure na koňském hřbetu dorazilo až do Nashvillu, i když se tedy natáčelo ve studiích v New Yorku. Duchem však tihle tajní kovbojové byli ve středobodu dění americké country. Škoda jen že "Union Street" se ve fonotéce
Mute Records válelo bez ladu a skladu dva roky, než bylo vydáno. Vznik tohoto dílka je datován do meziprostoru alb
"Other's People Songs" a
"Nightbird", na release párty k druhému zmíněnému již bylo představeno nadšeným vyvoleným fanouškům. Ale hlavní je, že si tahle krása prorazila cestu ven.
Andy je poslední dobou velmi plodný, na plný úvazek natáčí s Vincem, koncertuje a ještě stihl i sólovku "Electric Blue". Po všech zdravotních nesnázích se zdá, že nabral velmi vydatný druhý dech, to se musí smeknout. Na "Union Street" nehledejte skladby z posledních dvou studiových počinů a místo nevyšlo ani na desky "Wonderland" a "The Innocents". Mezi jedenácti pohodičkami nenaleznete jen hity, těch je poskromnu, spíše byly vyloveny oblíbené skladby, kterým nová kovbojská ústroj velmi sluší.
"Boy" je jen lehkým vkročením, které uvede do tématiky, ale mnohem vytříbenější kousky, které není nutné prokládat panáky kořalky, aby se zalíbily, teprve přijdou. Andymu to jde výtečně čistě jen za doprovodu jedné kytary - "Spiralling" a hlavně "How Many Times?" zdolají nečekané mety. "Piano Song" je nově čistokrevná country kráska. V "Tenderness Moments" se v jako jediné Vince chopí kytary a smyčcové aranže se rozeznějí při "Love Affair". Je zajímavé sledovat, jak každá skladba v této úpravě vlastně vyzní a ač je to nemožné, některým to hodně pomohlo. Třeba taková "Alien" z nepříliš povedené placky
"Loveboat" je jasně povedenější v tomto provedení. Pokud hledáte doporučení, čím začít na "Union Street", tak všemi deseti hlasuji za "Home" z výtečné desky "Chorus" nebo za zcela bezkonkurenční nádheru v podobě "Rock Me Gently", která má za akustického doprovodu až gospelový nádech.
Erasure se odhodlali k riskantnímu kroku, ale hmatatelně neudělali chybu. "Union Street" se výtečně poslouchá i bez těch pro Vince nepostradatelných elektronických hejblátek a je jasnovidná tutovka, že na další desce si to vynahradí do posledního puntíku. Je to neobvyklá alternativa, jak připomenout oblíbené písničky a udělat radost nejenom sobě, ale hlavně věrným fanouškům.