Yellowcard nikdy nebyli nějaká senzační kapela, ale spíš jen jedni z davu. Nikdy jsem je neposlouchal, jen jsem věděl, že existují a hrají pop-punk šmrnclý rockem. A také že mají ve svých řadách houslistu. Úplně stejně chladný jsem k nim zůstal i po poslechu nového alba "Lights And Sounds". Yellowcard jsou za oceánem slušně populární, úspěchu se jim dostává třeba i v Německu, ale i u nás mají jistě tihle relativně mladí kluci fanouškovskou základnu, která mi to dole všechno spočítá. Nicméně jsou pořád přijatelnější, než třeba Simple Plan. Kladou přece jen větší důraz na rock'n'roll a nehrajou si na in kapelku pro tvrdý holky.

Potenciálními hity je "Lights And Sounds" nabité. Ať už to jsou nezakomlexovanými rádii provařené "Lights And Sounds", nebo "Two Weeks From Twenty" - sympatická to skladba, která neskrývá podobnost s pomalejšími věcmi od Stereophonics. Dozajista patří k tomu nejlepšímu co se téhle pětici doposud povedlo. Ale i třeba rozbíjející "Waiting Game" s housličkamy za zády není špatná. Na rádobyvtipně (nebo vtipně a já jsem suchar) otextované písničce "Martin Sheen Or JFK" jde dobře demonstrovat tvorbu Yellowcard. Mohutný a slibný začátek s důrazným vokálem Ryana Kaye pomalu přechází v klišovitou skladbu s předpokládaným refrénem, který vás nemá čím zaujmout. Poté kapela zastaví a opět začne hrát tu půvabnou část jako na začátku, abyste se chvíli nato opět nudili refrénem.

Nemají co nového nabídnout, čím zaujmout. Občas se tak stane, že vás chytne nějaká pasáž, či spíš houslová smyčka opatřena kytarovým závojem, ale jsou to jen chvilkové záchvěvy. Jinak je to jako přeplácaná reklama, tolik informací a tolik vjemů, že si z toho nakonec neodnesete nic a podstata se mine účinkem. Housle občas dotvářejí iluzi toho, že se jedná o něco velkolepého. Jako hudba z velkofilmu, což mi začalo po nějaké době lézt na nervy. Hlas frontmana Ryana Kaye vás nezaujme, ale ani neurazí. Je pro daný žánr adekvátní a naprosto dostačující. Kapele to šlape, ale říkám, někdy té pompy a bezkonfliktnosti je až moc. Co vám, Yellowcard, neodpustím, je vykradená úvodní melodie ("Three Flights Up"), která lehce zazní i v závěrečné skladbě "Holly Wood Died". A od koho že si melodii vypůjčili? Jestli se nemýlím, tak z velkého hitu zpěvačky Emilie "Big Big World". Suma sumárum, Yellowcard natočili tuctovou desku, která je tu a tam okořeněna momentem, co vás zaujme.

PS: Jo a kvůli tomu, abych toto CD mohl poslouchat v mp3 přehrávači, jsem si musel stáhnout nějaký pololegální software. Tyhle ochrany...