shop.musicserver.cz
Yellowcard, Story Of The Year, This Wild Life, Palladium, Kolín nad Rýnem, Německo, 24.11.2024

Yellowcard v Kolíně nad Rýnem už salta nemetali, přesto zůstávají nejoriginálnější pop-punkovou senzací

Vydáno: 01.12.2024 10:53 v sekci Naživo - Jan Trávníček | foto: Live Nation

Legendy se vracejí! Zatímco Sum 41 či You Me At Six se loučí, Yellowcard - nejspíš jediná kapela na světě, která do pop-punku vnesla housle - zažívají comeback z říše snů. U prvního evropského turné jsme nemohli chybět, tím spíš, když nejbližší zastávka po osmi letech znovu hlásila stanici Kolín nad Rýnem.

You Me At Six

místo: Palladium, Kolín nad Rýnem, Německo
datum: 24. listopadu 2024
support: This Wild Life, Story Of The Year
setlist: Way Away, Breathing, Lights And Sounds, Believe, Fighting, Rough Landing, Holly, Life Of A Salesman, One Year, Six Months, Empty Apartment, Keeper, Always Summer, Awakening, Back Home (s úryvkem "Until the Day I Die" od Story Of The Year), With You Around, Better Days, Only One, Ocean Avenue

Pop-punkový týden (třetí listopadový) nemohl skončit lépe. V úterý se v Praze ukázali Hot Milk, v pátek You Me At Six a v neděli se všechny žánrem okouzlené uši upínaly k Yellowcard. Akorát už se nejednalo o Prahu, nýbrž o Kolín nad Rýnem. Nejstarší a zároveň čtvrté největší německé velkoměsto s přibližně 1,09 miliony obyvatel, respektive přímo prostor Palladium (představte si trochu industriálněji pojaté Forum Karlín), hostilo skupinu z Jacksonville už když se tady skoro přesně nad den před osmi lety doslova rozpadala.

"Náš konec nebyl žádný marketingový trik. Vážně jsme se rozpadli a zdejší koncert, tehdy poslední z našeho rozlučkového turné, byl navzdory vám, skvělému publiku, naším nejčernějším dnem. Regulérně jsme se tady s každým loučili s vědomím toho, že už se asi nikdy v životě neuvidíme," vykládal hned ze startu frontman Ryan Key. Ten se po konci skupiny, v jejímž čele stojí už čtvrtstoletí, věnoval nepříliš úspěšné sólové kariéře pod občanským jménem William Ryan Key.

A ano, moc toho do světa za tu dobu nevyslal. Zbývající členové kdysi tak populární party, jež nejnověji přispěla svou coververzí titulní písně z Aladina do pop-punkové kolekce přepracovaných songů z disneyovek, se, co se hudebních aktivit, činili ještě méně. Ostatně jak při setkání s fanoušky před osmi lety kytarista Ryan Mendez prozradil, v plánu měli produkovat hudbu mladším umělcům, fotografovat nebo hrát golf.

Ještě než se ale dali všichni zase dohromady, aby oslavili dvacet, respektive nyní už jednadvacet let od vydání přelomové studiovky "Ocean Avenue" a nakopli svou kariéru k novým výšinám, vyprodaná hala pro čtyři tisíce fanoušků patřila This Wild Life. Pravda, program konající se v o polovinu menším prostoru E-Werk nacházejícím se doslova přes cestu nabízel větší lákadlo - Huddy, I See Stars a především Hot Milk tady ve stejnou dobu zahřívali pódium pro Palaye Royale.

Proti silnému trojlístku by This Wild Life asi nevyhráli - na to jsou moc měkcí. Dvojice hrající na ukulele, akustickou kytaru a kopák odstartovala večer zhruba o dvacet minut dříve, než avizoval časový harmonogram. Prý proto, aby evropskou šňůru zakončenou právě v Kolíně nad Rýnem nekorunovalo zmeškání letadla zpět do Ameriky. To patrně ovlivnilo i další vystupující rovněž startující zhruba o dvacet minut dříve, přičemž na setkání s fanoušky po koncertě jsme tentokrát čekali marně.

Nad rámec coververze "Tell All Your Friends" od emo-rockerů Taking Back Sunday a "Take Me Home, Country Road" Johna Denvera duo nepředvedlo nic pamětihodného, zasvěcení se ale mohli alespoň pousmát při pokynu zvednutí ukulele nahoru krkem vzhůru. "To abyste aktivovali Star Power jako v Guitar Hero!" žertoval zpěvák, který svého spoluhráče prý potkal před dvanácti lety v obchodě s kytarami v Kalifornii. "Je fajn, že už nejsme tak švorc a nemusíme hrát v pizzerii jako dřív," pochvaloval si. Ryan Key jejich účast později vysvětlil tak, že na skupinu narazil v roce 2018, když během svého sólového turné hrál spolu s nimi před kamarády z Mayday Parade - a okamžitě se spřátelili.

Téma kamarádství večerem rezonovalo ještě mnohokrát. "Kámo, znáš mě dvacet let, jak tě mohlo napadnout, že nabízet mi panáka whisky, když mám před sebou na odzpívání ještě celý koncert, je dobrý nápad?" čertil se na oko frontman. To když mu před "One Year, Six Months" začal, stejně jako ostatním spoluhráčům z Yellowcard, neplánovaně strkat na oslavu konce turné plný kelímek kytarista ze Story Of The Year.

S nimi se pop-punkeři z Jacksonville dlouho nesnášeli, přiznal Ryan. "Vydali své klíčové album 'Page Avenue' taky v roce 2003, takže jsme měli trochu iracionální souboj o to, čí Avenue je lepší. Změnilo se to až ve chvíli, kdy jsme se s nimi seznámili a od té doby jsme spolu opakovaně vyráželi na turné." Formace ze St. Louis svůj set odpálila v 19:52 a koncertu oproti předchůdcům dodala říz. Čistý, melodický zpěv frontmana Dana Marshalla v tričku s obrázkem Britney Spears se měnil v hřmotný scream a zase zpátky.

Story Of The Year se v Kolíně nad Rýnem ukázali po dlouhých patnácti letech a odehráli koncert, s jakým by se klidně mohli stát headlinery večera. Kytaristi pobíhali po stagei zleva doprava, lezli po ego riserech a zase z nich skákali dolů, házeli u toho patkami, a než se nadáli, v sále plavali první crowdsurfeři. Tři ukázky z loňské, už šesté desky "Tear Me To Pieces" ukázaly, že si kvarteto stále udržuje tvůrčí dovednosti na vysoké úrovni. Kdo si tuhle tvrdší variaci na Simple Plan dosud nenastudoval, měl by tak rychle učinit. Samotní Yellowcard jejich show sledovali zpovzdálí a při svém vlastním představení se pak vyjádřili, že se diví, že divákům ještě zbyla nějaká energie i na ně.

Jejich set začal klasicky - prvním mainstreamovým singlem "Way Away", na jehož úvod se oba Ryanové v sestavě postavili k sobě - a zatímco hráli úvodní riff, přikrčili se jak sprinteři čekající na výstřel. S rozjetým refrénem už ale vystartovali naplno. Od první písně napálili do lidí takové množství melodických refrénů, skočných hitů a emotivních textů, že vás chtě nechtě nostalgie praštila přes hlavu jak dělník, když se v nevhodnou chvíli otočí s traverzou v grotesce.

Našlapané kvarteto úvodních písní, po nichž přišel první z už ocitovaných proslovů, nemělo chybu. Krásně ukázalo, jak místo po fenomenálním Longineu W. Parsonsovi III patrně už definitivně převzal Jimmy Brukvist z někdejších předskokanů Like Torches. Stále je sice veden jako nájemný muzikant, a tedy neoficiální člen sestavy, nicméně škopky drtí už od roku 2016 - a jak ukázal v Kolíně, jeho hra na ně se výrazně zlepšila. Nesmírně náročné pasáže a komplikované přechody například ve svižné rozbušce "Lights And Sounds" s nečekaným ztišením před posledním refrénem tak stíhal a zvládal bez problémů.

Yellowcard sestavili program šalamounsky. Jak se sami vyjádřili, svůj život už dělí na ten před vydáním "Ocean Avenue" a ten po něm. Z třináctiskladbové sbírky nakonec vybrali jen devět věcí a zbytek tvořily více či méně známé kousky z alb, které přišly až po ní. Nesmírně potěšilo zařazení fanoušky zbožňovaného dua "Breathing" a "Believe". A to nejen proto, že v nich vždy nádherně vynikne hra na housle Seana Macklina, ale také proto, že ve druhé zmíněné se ukazuje její nadčasovost. Zatímco původně vznikla jako skladba věnovaná všem záchranářům a přeživším z 11. září 2001, v průběhu let se její význam proměňoval a ukazoval, že její klíčová pasáž "Be strong - Believe", kterou kapela vytiskla i na trička dostupná v hale, může lidem pomáhat v těžkých chvílích napříč jejich životem.

Jelikož se jednalo o poslední evropský koncert na současném turné, a navíc šlo opět o vystoupení nejbližší východní části Evropy, do haly se sjeli fanoušci snad ze všech myslitelných zemí. A že se zde potkalo skutečně hardcore jádro, ukázala kupříkladu píseň "Empty Apartment", jedna z jejich pomalejších. Nikdy nevyšla jako singl, naopak by bylo možné zařadit tento jedenadvacet let starý kousek spíše mezi rarity, a přesto - příznivci skupiny zpívali každé slovo jako jeden muž.

Podobně bychom mohli mluvit i o "Back Home", písni o strachu z kariérního risku a následného neúspěchu, která legendární sbírku uzavírá. Krásně se na tom ukázalo, že jako je svým způsobem nerd sám Ryan Key, který si vždy pamatoval, v jakém roce a na jakém turné který konkrétní song hráli a proč, zůstávají yellowcardovskými nerdy i samotní fanoušci. Alespoň zde to platilo. Na rozdíl například od dávných koncertů formace v Česku to proto nebylo jen o čekání na největší dva hity hrané v závěru - tady se každý song stal hitem.

Hezky jste na tom mohli vidět, jak i další nehitové songy typu "Keeper" nebo "With You Around", které skupina běžně nehraje, náhle rozkvetly. "Když jsme nahráli desku 'Paper Walls', upřímně jsme si mysleli, že máme v ruce nejlepší rockové album našich životů. Namísto toho nás vydavatelství vykoplo a z toho alba se stal náš největší propadák," přiznal čtyřiačtyřicetiletý protagonista.

Potetovaní fanoušci s copánky a tričky či mikinami například od Amity Affliction, Trivium, ale třeba i z Glastonbury, aktuálního turné Linkin Park nebo senzace posledních let, amerického emo-rockového festivalu When We Were Young, ovšem neúspěšné nahrávky neřešili. Skákali, vytvářeli circle pity a plavali na rukou nadšeného davu. Nebo dokonce hned dvakrát koncert zastavili tím, že s chutí skandovali jméno svých oblíbenců. Frontman je k tomu přitom vůbec nemusel pobízet. Všichni měli tak obrovskou radost z opětovného shledání, které navíc zpěvák podpořil upřímnými proslovy bez tradičních koncertních klišé, že jste mohli zcela zapomenout na okolní svět a jen žít daným momentem naplno. Bezstarostné chvíle jsou přitom s přibývajícím věkem stále vzácnější.

Že zestárli i samotní Yellowcard, byste přitom ani nepoznali. Jediným zábleskem přibývajících křížků na krku zůstalo chybějící salto Seana Macklina, který se do něj nepustil ani v Kolíně a - jak nám prozradila šéfka českého fanklubu - ani o pár dní dříve v Londýně. Ostatně u pětačtyřicátníka to asi už lze pochopit. Všichni členové však hráli s nesmírnou radostí, elánem a neutuchajícím zápalem. Fakt jste neměli pocit, že by to pro ně byla jen práce, tím spíš, do jak výjimečných prostor se vrátili. Na krátkou anketu, kdo všechno se na místě ukázal už před osmi lety, zvedla ruku dobrá padesátka diváků.

Že příběh někdejší kapely z garáže bude pokračovat, naznačil dosud nevydaný singl "Better Days", v němž můžete slyšet ozvěny jejích začátků. Nejedná se o úplnou novinku, na společném turné se svými hrdiny z Third Eye Blind ho Yellowcard hráli už v roce 2010 a od té doby pak už nikdy - nicméně jak zpěvák naznačil, skupina usilovně maká na novém albu.

"Můžeme vám slíbit, že tentokrát vám z životů hned tak nezmizíme. Cítíme, že naše cesta tímto koncertem ještě neskončila," přiznal hlavní kreativní mozek sestavy před euforickým finále s největšími hity. Naznačil tak, že k prozatím potvrzeným letních koncertům v Evropě (nejblíž nám budou německé festivaly Southside a Hurricane) patrně muzikanti brzy přidají další města. Lépe už to dopadnout nemohlo.

DOPORUČENÉ ČLÁNKY
Ringo Starr - Look Up 8/10
Recenze: Z countryového alba "Look Up" Ringo Starra sálá vděk a pohoda Dvacáté první sólové album Ringo Starra "Look Up" se nese ve stylu country. Legendárnímu bubeníkovi The Beatles nebyl tento žánr nikdy cizí. Novinku lze proto chápat jako jasnou srdeční záležitost s pomocí skvělých muzikantů a... čtěte zde
Vydáno: 14.01.2025 08:00 v sekci Recenze
Ethel Cain - Perverts 9/10
Recenze: Ethel Cain se v ambientním projektu "Perverts" noří do temných zákoutí lidské psychiky Ethel Cain není v hudebním světě žádným nováčkem. Americká umělkyně prokázala svůj talent a jedinečné charisma už na svém kritikou oceňovaném albu "Preacher's Daughter". Jak si ale éterická zpěvačka vede na aktuální řadovce... čtěte zde
Vydáno: 13.01.2025 00:00 v sekci Recenze
Manic Street Preachers - People Ruin Paintings 8/10
Video: Manic Street Preachers se ve vizualizéru k "People Ruin Paintings" ponořili do odstínů šedé Manic Street Preachers se v loňském roce sice vydali na šňůru s kolegy z kapely Suede, i přesto ale zůstali velice produktivní také ve studiu. Nejčerstvějším počinem britské formace je singl "People Ruin Paintings", který definuje... čtěte zde
Vydáno: 12.01.2025 11:17 v sekci Audio / Video | Video
Helena Vondráčková - Best of The Best (2LP) 8/10
Recenze: Formát dvou vinylů je pro výběr "Best Of The Best" Heleny Vondráčkové málo Helena Vondráčková se chystá na svůj další koncert v O2 areně. Zavítá tam v únoru a lístky stále seženete. I konec loňského roku však měla dost hektický, mimo jiné vydala několik nosičů, včetně 2LP "Best Of The Best", které... čtěte zde
Vydáno: 11.01.2025 08:00 v sekci Recenze
Kryštof Michal (Portless) - V padesáti už člověk nemá vnitřní touhy stát se mistrem světa ve všem
Rozhovory: Kryštof Michal (Portless) - V padesáti už člověk nemá vnitřní touhy stát se mistrem světa ve všem Kapela Portless vydala v závěru loňského roku po sedmi letech svou třetí řadovku. Na desce "Recharged" najdeme sedm písní. O tom, jak trnitá cesta k nim vedla, jsme si pohovořili s frontmanem Kryštofem Michalem. Zabrousili jsme i do... čtěte zde
Vydáno: 10.01.2025 08:00 v sekci Publicistika | Rozhovory
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY
- Lady Gaga a Bruno Mars slaví vítězný vstup do roku 2025. S "Die With A Smile" vedou žebříček v Česku i USA (09.01.2025 08:00)
- Nejhranější českou písní ve vánočním týdnu se třetí rok po sobě pyšní Ewa Farna (26.12.2024 08:00)
- Makrorecenze: Makrorecenze "From Zero" Linkin Park (23.12.2024 12:00)
- Vedoucím Linkin Park v rádiích šlapou na paty Lady Gaga a Bruno Mars, Calin v albech nesesadil Sheena (19.12.2024 08:00)
- Do českých žebříčků promlouvají Vánoce. Lucie Bílá boduje se "Vzkazem pro Ježíška", Ewa Farna s "Vánocemi na míru" (12.12.2024 08:00)
- Vítězné Linkin Park stíhají v českém rádiovém éteru Coldplay a Marek Ztracený (05.12.2024 08:00)
- Linkin Park dobyli český rádiový éter, v albech ale na Viktora Sheena nevyzráli (28.11.2024 08:00)
- Naživo: You Me At Six se s kariérou rozloučili se ctí (23.11.2024 17:00)
- Fotogalerie: You Me At Six zahráli (prý) naposledy v Česku (23.11.2024 14:58)
- Naživo: Geniální Hot Milk musejí vyhodit svého zvukaře. Okamžitě! (20.11.2024 17:00)

ALBUM TÝDNE 02/2025

Ethel Cain
Perverts

Ethel Cain není v hudebním světě žádným nováčkem. Americká umělkyně prokázala svůj talent a jedinečné charisma už na svém kritikou oceňovaném albu "Preacher's Daughter". Jak si ale éterická zpěvačka vede na aktuální řadovce "Perverts"? A dá se vůbec novinka s debutem srovnávat?

9/10

NEJČTENĚJŠÍ ČLÁNKY (za poslední týden)

FILMSERVER.CZ PÍŠE

FULLMOONZINE.CZ PÍŠE

SPARK PÍŠE

CO, KDY, KDE   (doporučujeme)

Čt 16.01.
Silent Stream of Godless Elegy (CZ) (Rock Café, Praha)
Pá 17.01.
Silent Stream of Godless Elegy (CZ) (Pod lampou, Plzeň)
Ne 19.01.
The Music of the Wall in Concert (Kongresové centrum, Praha)
Ne 26.01.
G-Eazy (US) (Forum Karlín, Praha)
Pá 31.01.
Lisa Gerrard & Jules Maxwell (US) (Kongresové centrum, Praha)
So 01.02.
Pantera (US) (Ostravar Arena, Ostrava)
Út 04.02.
Royal Republic (SWE) (SaSaZu, Praha)
So 08.02.
Silent Planet (US) (Rock Café, Praha)
Čt 13.02.
Alessandra ( (Roxy, Praha)
Pá 14.02.
Marilyn Manson (US) (Starez Aréna Vodova, Brno)

» zobrazit všechny akce «

OBLÍBENÍ INTERPRETI (za poslední týden)

Vladimír Mišík Prince Justin Bieber The Prodigy Lady Gaga Linkin Park Lucie Vondráčková Madonna Coldplay Beyoncé Pink Floyd Vypsaná fiXa Kabát Viktor Sheen Mirai Queen Ed Sheeran Karel Gott Ewa Farna Lucie
filmserver.cz na Facebooku filmserver.cz na Twitteru filmserver.cz na LinkedIn filmserver.cz na YouTube
musicserver.cz - hudba od začátku do konce
©2010-2025 IMEG s.r.o. | Vyrobil Prolidi.cz
Kontaktní informace | Informace o inzerci | Redakce | Volná místa | Zásady ochrany o.ú. | Mobilní verze | ISSN 1803-6309
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu IMEG s.r.o. zakázáno.
Tento server byl v roce 2024 podpořen Ministerstvem kultury České republiky.
smile music: spark | fakker | czech blade | musicserver | full moon | xplaylist | day after | filmserver | webglobe