Dirty Airlines. Co si pod tímto heslem představit? Něco rychlého, svižného, špinavého, syrového a možná i drsného. Tak to alespoň vidím já. Pokud chce být v současnosti kapela v kurzu, tak se to s onou drsností nesmí přehánět. Holky - rozumějte groupies, mejdany, nějaký drugs a rock'n'roll. Tak nějak by asi mohla vypadat backstage pražské partičky, co si říká Dirty Airlines. Ale možná se pletu. Emo-rock v současnosti letí. Nebo je to emo-pop? Je to jedno, všechno je přece pop - popmusic. Jedna naše taková parta už slušně prorazila. Co by si jeden z bossů Globusu mohl více přát než si zahrát před Green Day, být oceněn na nejznámější hudební stanici MTV jako kapela týdne a kupu nadržených holek na každém prstu k tomu? Zvlášť když ta muzika, co dělá, není nic extra? Zapomněl jsem, už má vlastně mimo jiné dva Anděly od uznávané Akademie. V kruzích hudebních fanoušků a publicistů se proslýchá, že co nevidět bude zpátky fenomén zrozený začátkem 90. let v jednom zaprášeném americkém městě. Nasraní, rozervaní kluci hrající drsnou, špinavou melodickou muziku. Nosili flanelové košile, děravý jeansy a tenisky od Converse. Je to tak, přátelé, grunge se řítí zpět. Jednu kapelu, co se pokouší hrát grunge, už na scéně nějakou dobu máme. Jsou mladí, říkají si Imodium a nedělají nic jiného, než že bez sebemenšího ostychu vykrádají Nirvanu a podobné kapely. Na tom by nebylo ještě nic tak úplně špatného, ale Imodium to na rozdíl od jiných dělají špatně, šíleně nevkusně a okatě.

Dirty Airlines jsou jiní - lepší. Nepřinášejí sice nic nového a bůhvíjak objevného, ale na svém debutu "Your Time For Revolution" kompilují to nejlepší z grungeové vlny, místy lze zaslechnout mimo Seattle i něco jakoby z New York City. Není moc těžké to poznat, vždyť takhle vybrnkávají jenom The Strokes. Drajv, melodičnost a spád Nirvany a la "Nevermind", drsnost a neúprosnost Alice In Chains, v minimální míře pak ponurost a temná atmosféra cornellových Soundgarden a romantické pocity Smashing Pumpkins. A k tomu všemu i něco vlastního. Celá nahrávka se svým pojetím velice blíží modelu, který hodně úspěšně praktikují Foo Fighters.

Na prvky grungeové muziky se navazuje klasicky přitažlivě vřískající emo-vokál, chytlavé melodie, zpěvné refrény, které ti větší nadšenci umějí nazpaměť už po druhém poslechu. My ostatní až o chvilku později. Ty písničky prostě do hlavy zalezou, ať chcete, nebo ne. Krom svižných post-grunge-emo-(pop-)rockových vypalovaček (za všechny singlovka "Inside Of Me") se Dirty Airlines nebojí ani křehké balady. Ta nejlepší "Baby Like Shit" okamžitě zaujme nápaditými vyhrávkami a výrazným kytarovým riffem, přecházejícím do jednoduchého, přesto však strhujícího kytarového sóla. Většina skladeb na albu nepostrádá výrazný motiv či prvek, díky kterému by si posluchač skladbu nezapamatoval. Jedním ze záporů alba je mimo pár zbytečných písní hlavně ne úplně kvalitní zvuk - je vidět, že kapela prostě neměla dostatek peněz a času, kolik by k nahrání potřebovala.

Na trh se dostává velice povedené album další klubové kapely, která má v sobě skryt značný potenciál a zajisté ještě neřekla poslední slovo. Otázkou zůstává, kam se dále Dirty Airlines vydají. Pokud to bude blíže k mainstreamu, tak by to nemuselo dopadnout nejlépe. Ale v současnosti je album "Your Time For Revolution" pro milovníky syrové kytarové muziky jasnou volbou.

CD k recenzi poskytla skupina Dirty Airlines.

Album: Dirty Airlines - Your Time For Revolution
Hodnocení: 8/10
Celkový čas: 44:21
Skladby: Dirty Airlines, C'mmon, And The Moon, So Tired, Feelings, Emo, Stay (To Only Die), 4 Yer Eyes, Want Your Head Now, See For Miles, Play With Me, Who Cares...?, Inside Of Me, Baby Like Shit