Pluto se blíží naší planetě

Vydáno: 14.06.2000 05:00 v sekci Naživo - Hynek Just | foto: facebook interpreta

Kapela Pluto, ve které hraje známý Pavel Fajt, vystoupila nedávno v pražském klubu Delta. Večer to byl zajímavý a plný nevšední hudby. S naší recenzí jej alespoň částečně můžete prožít také.

Pluto, Delta 1997
© Pluto, Delta 1997
Pluto - dříve nazývané Pavel Fajt & Pluto, kapela zpočátku cílená převážně k příznivcům alternativních projektů Pavla Fajta a vnímaná pouze jako jako jeden z dalších. Těžko odhadnout, jestli se plány skupiny v jejím počátku (první album 1996) kryjí se stávající realitou... tušili, že svým přístupem přesahujícím do více hudebních žánrů a přístupů přilákají zrovna tak fanoušky z více stylových rovin? Napadlo je, že kombinace čehosi etnického s čímsi tanečním bude přesně to, co hledají současně ti "popověji" založení z alternativní scény stejně jako ti alternativnější z tanečních sfér?

Dohromady čtyři pánové oblečení v černých kostýmech mohou na pódiu působit (pro ty, kdo je vidí poprvé) malinko stylizovaně a příliš umělecky, člověk by očekával pořádnou porci intelektuálně přebujelých a nikým nepochopených výlevů, které s vážnou tváři vyslechne a s důležitým výrazem ve tváři sál opustí, doufaje, že nebude muset nikomu vysvětlovat, jak a co a kde pochopil... ale pozor, namísto toho přichází řada většinu očekávání pokořujících překvapení. Představte si, basista (Tomáš Frohlich) se celou dobu docela přirozeně usmívá, střídavě směrem k divákům, střídavě na ostatní spoluhráče, bubeník (rytmický motor kapely Pavel Fajt) mu dokonce čas od času přitaká a úsměv vrací (no kdo to kdy viděl, aby sám velký Fajt změnil svou zamyšlenou vážnou tvář v docela přirozený a lidský výraz...). Nástrojové složení mají to nejjednodušší, ve kterém se dá bigbít provozovat (basa, buben, kytara, zpěv), obohacené o ohromné množství perkusí - bubínků, bubnů, částí plechových barelů, kozích kopýtek, které ovládají vesměs všichni. Svou důležitou, přesto ne moc tradiční úlohu hraje sampler, který je programován natolik citlivě a nenápaditě, že nebýt jeho fyzické přítomnosti, člověk by si ho pomalu ani nevšiml.

Styl, který Pluto produkuje, je sympatický svou skromností, pročištěností, zvukovou nápaditostí a především všudypřítomnou hravostí. Silné rytmy, hrané často jen velmi slabě a tiše tvoří krásně jednoduché, jemné a tepající plochy, které jsou (s citlivostí pro dynamiku a rytmus všem muzikantům vlastní) čas od času narušovány těkavými až nervózními mezihrami. Přes všeobjímající rytmus, který plyne dál, se do popředí dostává tu drsný a přitom uhlazený a melodický zpěv Václava Bartoše, tu někdy až punkový výraz kytary Petra Zavadila, tu rytmické úlety Pavla Fajta (vždy pečlivě zkoordinované s basovou linkou Tomáše Frohlicha). Způsob hry jednotlivých muzikantů vůbec stojí za zmínku. Každý z nich – přes nepopiratelnou technickou zdatnost – používá svůj nástroj velmi netradičním a na naše poměry neobvyklým způsobem. Nemluvě o Pavlu Fajtovi, který je svým nekonvenčním stylem hry známý, je rozhodně zajímavé pozorovat i basistu, který se strun (po celé jejich délce, tedy od kolíků až po kobylku na těle nástroje) jen lehce dotýká a přesto hrají kolikrát silněji, než kdyby používal agresivní trsátkové techniky, nebo kytaristu, ten je zase schopen (přes řadu šlapátek a krabiček) vygenerovat zvuky, které by člověk od pohledu nečekal. Skladby jsou velmi pečlivě secvičené a zaranžované, přitom působí maximálně uvolněně a tvůrče, jen vzácné výjimky tvoří plochy pro improvizované výjevy jednotlivých muzikantů (nejčastěji se jich chápe Pavel Fajt). Třeba doplnit další příjemný fakt, a to, že koncertní verze skladeb se od těch studiových často velmi liší, většinou na základě samplového přearanžování. Abych byl konkrétní, jeden z hitů první desky "Tbilisi" bych, nebýt jediné zachovalé části - textu - nepoznal. A přitom poměrně silné "zesyntetizování" zvuku nepůsobí vůbec nepřizozeně či uměle. Pokud se Plutu podařilo vyhnout nějakým z muzikantských neřestí, pak je to instrumentální exhibice a přebujelost (P.Fajt je zkrátka věren vlastnímu několik let starému výroku, že řemeslo by nemělo přebíjet výraz).

Přes možný pocit z toho, že při poslechu převažují principy uplatňované v taneční muzice, nutno dodat, že Pluto hraje stále jenom písničky. Minutáž skladeb není nijak extrémní, málokdy překročí 5min., texty jsou velmi konkrétní a neimprovizované a každá ze skladeb je jim (tedy jejich délce a náladě) podřízena. Sahají pro ně často ke klasikům (Bohuslav Reynek, William Blake), velkou část tvoří jejich brněnský kolega Štěpán Rusín, výjimkou nejsou ani lidové nebo anonymní kousky z dávných časů či dalekých končin. Celý koncert uváděli eskymáckou lidovou, inspirace indiánskými rituálními zpěvy je rovněž velmi citelná (o svém vypovídají i dva portréty Indiánů na druhém albu – 1998).

Kdybych se měl pokusit nasměrovat jejich styl ke konkrétním zdrojům, nemohl bych neupozornit na Dunaj (to především výrazem zpěvu), silný vztah k lidové a etnické hudbě (to pročištěnými a skromnými aranžemi a texty) a zároveň na inspiraci taneční hudbou (ani ne tak jejími současnými mutacemi, jako spíš kořeny sahajícími k etnickým rituálům a obřadům) a přitom to ani náhodou není ani Dunaj ani lidová ani taneční muzika... a vůbec, dost škatulkování, třeba to je úplně jinak, hrají komerční pop a já to nepoznal. Nejlepší bude, zajdete-li na ně sami a vyvedete mne z omylu... (každopádně si předtím poslechněte zcela oficiální a legální ukázky MP3 verzí obou alb).

Pluto, klub Delta, 8.6.2000

DOPORUČENÉ ČLÁNKY
Skyline, Palác Akropolis, Praha, 11.12.2025
Naživo: Skyline se po dvanácti letech vrátili do Paláce Akropolis, fanouškům rozdali dárky Pražská taneční formace Skyline v těchto dnech zakončuje turné ke stále aktuální, rok a půl staré desce "Superpowers". Jako speciální host v Praze před ní zahrála velmi specifická Athena Chlebová. A jelikož se blíží Vánoce,... čtěte zde
Vydáno: 13.12.2025 13:00 v sekci Naživo
The Blue Effect - Kingdom Of Life (vinylová reedice 2025) 7/10
Recenze: Reeditované "Kingdom of Life" Blue Effectu je víc než jen kuriozita. Hudebně rezonuje dodnes Blue Effect, kapela postavená kolem kytaristy Radima Hladíka, patřil od svých začátků ke špičce domácího bigbítu druhé poloviny šedesátých let. A uvědomovali si to zřejmě i strážci dobové kultury. Když už ne skupinu, alespoň... čtěte zde
Vydáno: 13.12.2025 08:00 v sekci Recenze
Katapult - 80's Album Trilogy (vinyl box) 7/10
Recenze: Vinylový box "80's Album Trilogy" dokazuje, že Katapult byl v této dekádě šťavnatý a ve formě Katapult pokračuje v oslavách padesáti let existence, znovu koncertuje, vydává nové desky, ale nezapomíná se ani poohlédnout do minulosti. Tentokrát si vzal na paškál druhou polovinu osmdesátých let a do jedné krabice nacpal vinyly z... čtěte zde
Vydáno: 12.12.2025 14:00 v sekci Recenze
David E. Gehlke - Turned Inside Out: Oficiální příběh Obituary 7/10
Hudba v tisku: Přímo na dřeň Obituary: kniha "Turned Inside Out" nabízí poctivý, nikoli však převratný portrét deathmetalové jistoty Na Obituary se můžete spolehnout. V přibývajícím počtu mladých deathmetalových kapel čnějí tihle floridští veteráni jako neerodující monument a v nezměněné intenzitě se valí dál. Jejich příběh vypráví kniha "Turned Inside... čtěte zde
Vydáno: 12.12.2025 08:00 v sekci Recenze | Hudba v tisku
Lucie, O2 arena, Praha, 10.12.2025
Naživo: Lucie roztáhla křídla tažnejch ptáků. A celá O2 arena s ní Skupina Lucie se blíží do finále narozeninového turné ke svému čtyřicátému výročí. Předposlední koncert se, stejně jako ten o den dříve, konal v pražské O2 areně a my byli znovu u toho. Jak se obě vystoupení lišila? A kam se... čtěte zde
Vydáno: 11.12.2025 14:00 v sekci Naživo
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY
- Rozhovory: Pavel Fajt - Český mainstream je naprosto příšerný (04.06.2012 17:10)
- Nové desky pro 9. týden (26.02.2006 05:00)
- Rozhovory: Pavel Fajt - aristokrat spadlý z Pluta (02.04.2001 05:00)
- Naživo: Petr Váša a Ty syčáci dostali Koubkovo požehnání (08.10.2000 21:20)
- Naživo: Mikulov, Eurotrialog, burčák, to sedí (30.08.2000 12:18)
- Naživo: Boskovice mezi kapkami deště (20.07.2000 05:00)

ALBUM TÝDNE 49/2025

Pan Lynx
Odvrácená strana lesa

Michal Skořepa vystoupil ze svého lesa. Debut coby temné panoptikum nastavil laťku dokonalosti. Nyní přichází s druhou kapitolou o návratu do reality. Podařilo se Panu Lynxovi překonat tíhu sebe samého? Byl divoký rys lapen, nebo se naopak stal pánem situace? A jak dopadla rocková symfonie duality?

10/10

NEJČTENĚJŠÍ ČLÁNKY (za poslední týden)

FILMSERVER.CZ PÍŠE

FULLMOONZINE.CZ PÍŠE

SPARK PÍŠE

CO, KDY, KDE   (doporučujeme)

Ne 14.12.
James Arthur (UK) (O2 universum, Praha)
Čt 18.12.
Till Lindemann (DE) (O2 arena, Praha)
Čt 18.12.
Lucie (Logspeed CZ Aréna, Plzeň)
Út 20.01.
Gregory Porter (O2 universum, Praha)
Pá 23.01.
Andrea Bocelli (IT) (O2 arena, Praha)
Ne 25.01.
Lorna Shore (US) / Whitechapel (US) / Shadow Of Intent (US) / Humanity’s Last Breath (SWE) (O2 universum, Praha)
Ne 25.01.
Raye (UK) (O2 arena, Praha)
So 31.01.
Benjamin Amaru (CH) (Café V lese, Praha)
Čt 05.02.
Béla Fleck / Edmara Castañedy / Antonio Sánchez (US/CO/MEX) (Archa+, Praha)
So 07.02.
Alfa Mist (UK) (MeetFactory, Praha)

» zobrazit všechny akce «

OBLÍBENÍ INTERPRETI (za poslední týden)

Vladimír Mišík The Prodigy Justin Bieber Prince Ewa Farna Lady Gaga Beyoncé Madonna Coldplay Kryštof
filmserver.cz na Facebooku filmserver.cz na Twitteru filmserver.cz na LinkedIn filmserver.cz na YouTube
musicserver.cz - hudba od začátku do konce
©2010-2025 IMEG s.r.o. | Vyrobil Prolidi.cz
Kontaktní informace | Informace o inzerci | Redakce | Volná místa | Zásady ochrany o.ú. | Mobilní verze | ISSN 1803-6309
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu IMEG s.r.o. zakázáno.
Tento server byl v roce 2024 podpořen Ministerstvem kultury České republiky.
smile music: spark | fakker | czech blade | musicserver | full moon | xplaylist | day after | filmserver | webglobe