V sobotu 25. února se v pražském Abatonu představí v rámci festivalu Sperm smetánka současné experimentální elektronické hudby. Asi největší hvězdou přehlídky bude patrně německé skupina The Notwist. Kapela, kterou před šestnácti lety založili v Mnichově bratři Acherové, začínala s módním grungem, ale jejich hudba se od těch dob hodně posunula. Výrazný vliv na jejich zvuk měl příchod bubeníka Martina Gretschmanna alias Console, díky kterému Notwist začali originálně spojovat rock s progresivní elektronikou. Velmi povedené desky "Shrink" z roku 1998 a hlavně o dva roky mladší "Neon Golden" z nich udělaly hvězdy na poli alternativní hudby, The Notwist se ale po úspěšném celosvětovém turné rozprchli do svých bočních projektů. Gretschmann se vrátil k projektu Console, zatímco Marcus Archer získal velký ohlas s kapelou Lali Puna a věnuje se také svému jazzovému triu Tied And Tickled. The Notwist se za poslední tři roky potkávali jen příležitostně a jediné nové nahrávky byly příspěvky na soundtracky spřátelených režisérů a jedna instrumentálka na sbírku remixů Different Cars And Trains. Loni společně s americkými avantgardními rappery Themselves natočili vynikající album "13+God" a cestovali s nimi po USA. Zpěvák a kytarista Markus Acher odpověděl na naše otázky ohledně budoucnosti The Notwist, spolupráce s americkými rappery i o stavu německé hudby.

The Notwist jsou zpátky ve studiu a pracují na nové desce. Kdy bude hotová a kdy vyjde?

Ano, pracujeme v téhle chvíli na nové desce, ale pořád jsme ještě v podstatě na začátku. Skládáme a shromažďujeme nápady, takže vůbec netušíme, jak dlouho bude trvat, než to opravdu dokončíme.

Je obtížné připravit album, které bude následovníkem tak chválené desky, jakou bylo "Neon Golden"?

Pro nás je vždy obtížné natočit novou desku. Ze všeho nejdřív musíme mít hodně písní, které se nám opravdu líbí. A pak k tomu, co chceme dělat, ještě potřebujeme nějakou spojovací myšlenku.

Poslední dvě desky byly o vztahu citů a techniky. Které z těchto dvou věcí bude důležitější na další desce?

Technika není vlastně nikdy důležitá. Je to jenom nástroj. Písničky si vždycky najdou svoji cestu. Zkoušíme pracovat s tím, co máme.

Loni jste spolupracovali s hiphopovou skupinou Themselves na projektu "13+God". Jak jste se s členy volného sdružení Anticon dali dohromady?

My máme rádi je, oni nás. Šel jsem na koncert Themselves a Alias v Mnichově a tam jsme se potkali osobně. Byli jsme v kontaktu, společně jsme odjeli dvě turné a stali jsme se nejlepšími kámoši. Mám moc rád jejich hudbu a těším se na každou nahrávku, na které bude někdo z nich. Objevili svojí hudbou něco dočista nového.

Poslední dobou se objevilo hodně desek, které hudebníci natočili spoluprácí po e-mailu, aniž by se kdy potkali. Když jste natáčeli s Themselves, byli jste, pokud se nepletu, v jednom studiu. Uvažovali jste, že by šlo udělat desku, aniž byste nebyli v osobním kontaktu?

Ne, vždycky jsme chtěli natáčet společně v jednom místě. Předtím jsme spolu hodně cestovali, a tak naše setkání nebylo jen o hudbě, ale také o přátelství a taky trochu o pivech, které jsme vypili.

Ovlivnila tato spolupráce nějakým způsobem to, kam momentálně směřujete s The Notwist?

Ano, hodně. Je strašně důležité si uvědomit, že v hudbě si můžeš dělat cokoliv, co chceš. To si musíme vždy znovu připomínat před každou další deskou.

Práce na desce "13+God" byla hodně rychlá. Nepřejete si s odstupem, aby na nahrávání bylo více času?

Neměli jsme nic naplánované. Adam, Dax a Jeff přijeli k nám a začali jsme přemýšlet, že se dáme do práce. Byli jsme hodně překvapení, že když odjeli, bylo všechno hotové a nahrané.

Pracujete raději rychle nebo je lepší trávit ve studiu dlouhou dobu, jak to bylo například s "Neon Golden"?

Čím je to rychlejší, tím je to lepší. Ale taky musíme být spokojeni s výsledkem, takže to prostě trvá, jak to trvá.

Poslední nahrávka, na které jste se objevili, byl příspěvek k soundtracku "Solo Swim", což je dokument o plavcích zdolávajících kanál La Manche. Proč jste přijali nabídku natočit k filmu hudbu?

Jörg Adolph, který je autorem toho dokumentu, je náš dobrý přítel. Dělá velmi zvláštní a skvělé filmy. Moc rádi mu vždycky nějakým způsobem pomůžeme.

Různí členové The Notwist mají své boční projekty, ty hraješ také v Lali Puna nebo Tied & Tickled Trio, tví kolegové působí v projektech Ms. John Soda nebo Console. Některým z těch projektů se výborně daří, pořád ještě považujete The Notwist za svoji domovskou kapelu.

The Notwist je z těch kapel prostě nejstarší. Ale všechny nás zajímají stejně. Žádný z našich hudebních projektů není důležitější než jiný, máme je rádi všechny stejně.

Obzvláště Lali Puna na sebe poutá velkou pozornost a slyšel jsem lidi, jak místo "je to boční projekt The Notwist" říkají "The Notwist je boční projekt Lali Puna". Není to pro tebe skličující?

Ne, vůbec. Lali Puna našla svůj vlastní hudební jazyk, myslím. Je skvělé hrát v téhle kapele.

Jádro The Notwist tvoříš ty a tvůj bratr Micha. Jaké jsou výhody a nevýhody toho mít v kapele dva bratry?

Známe se nejdelší možnou dobu, a proto se známe opravdu dobře.

Minulý rok vás na turné potkala nepříjemná nehoda. Váš autobus havaroval v Iowě a člen Anticon Dax Pierson byl vážně zraněn. Jaké jsou poslední novinky o jeho stavu?

Co vím já, tak už je z nemocnice doma. Nemůže hýbat rukama a je připoután na vozíček. Ale podílel se na natáčení nové desky Subtle, které vyjde tento rok.

Den po pražském koncertě se bude v Berlíně konat benefiční koncert pro Daxe. Kdo tam bude a kdo to celé organizuje?

Spousta jeho kamarádů pro něj pořádá koncerty. Je pro nás hrozně důležitý a chtěli jsme mu také nějak pomoci. Budou tam hrát 88Komaflash, Jersey, Acid Pauli (což je Martin Gretschmann z The Notwist sólo), my a DJové Thomas Morr a Valerie Trebeljahr (zpěvačka Lali Puna).

Na závěr ještě otázka týkající se současné německé hudby. Na které projekty bychom si měli dát určitě pozor?

Kapely nebo muzikanti, které mám opravdu rád, jsou Tarwater, Jersey, Anne Laplantine, F.S.Blumm, Guido Mobius, Trend, Oma Hans. A spousty dalších, samozřejmě.

Díky za rozhovor.