Kolem exotického ksichtíku Sámera Issy se předloni spustila hotová mánie. Náctileté fanynky po něm šílely, jeho debutového alba "Busted" se prodalo hodně přes čtyřicet tisíc kusů, byly ho plné noviny a časopisy. Bronzový finalista první řady soutěže "Česko hledá SuperStar" se sám pasoval do role toho, který pomůže proniknout r&b do širšího povědomí v Česku. Na své první desce možnosti spíše naznačil, loni před Vánovi vypustil na pulty pokračování "Break The Silence". Makrorecenzi jsme podrobili debut, takže je nasnadě, že stejně učiníme i u dvojky. Snad jen ještě doplňme, že v hlavní recenzi od Dana Hájka si Issa vysloužil slušné, leč nijak převratné hodnocení 7/10.

Radek Londin - 5/10

Druhé album prý hodně napoví, jaká je šance interpreta růst a vytvářet si svůj osobitý ksicht. Při poslechu nového Samera Issy chybí to nejpodstatnější - pravé charisma. Nejsem nijak negativně vyhraněný vůči hvězdným výtahům typu SuperStar, ale abych pravdu řekl, Sámer mi nikdy nepřišel extra zajímavý a nejinak se to má s jeho muzikou. Tentokrát svěřil hudbu takřka výhradně českým producentům a výsledek je hodně rozpačitý - znát je snaha o moderní digi-produkci á la The Neptunes, která ale vyznívá většinou naprázdno. Stokrát slyšené, vykradené samply a průjmovitý zvuk, který je všechno jen ne heavy; prostě Neo a bohužel i Wich předvedli jen svůj průměr. Ondřej Brzobohatý se snažil, ale je znát, že je v oboru nováčkem. Není to až tak špatné, ale lepší je neslyšet pro srovnání nic od zámořských producentských es - něco ve spod zkrátka chybí. A Samer? I přes snahu z něj vychází stále spíše technicky uhlazené mečení, navíc jeho pseudo-cool výraz nedokáže povýšit texty plné soulových klišé do vyšších a uvěřitelných sfér, i když pokroky jako zpěvák určitě učinil. Navíc jsou tady vcelku zbytečné a občas i trapné featuringy (viz Big J a jeho prapodivný oldschool rap). Nejlépe pro mne dopadly balady, plačtivý výraz mu sedí, u takové princovské acid jazzovky "Chtěl bych" nevadí ani banálně upřímný český text, prostě pohladí. Přestože chce být smooth, tak album jako celek spíše škrábe. Pokud nechám své ticho prolomit nějakým r&b, porozhlédnu se nadále jinam. Samer sice není tvaroh, ale k černé hudbě, která dnes láme žebříčky západních hitparád, mu zbývá více než urputně natrénovaná série póziček, protože až fanynky vyrostou z jalových let, mohly by snadno zapomenout...

Hynek Just - 6/10

Přes to, že je Sámer nesympatickým namyšleným floutkem. Přes to, že nebýt jeho odzbrojujícího úsměvu, který položil do kolen statisíce fanynek, tak daleko by se v Superstar nedostal a desky by pravděpodobně nikdy netočil. Přes to, že CD má graficky naprosto zcestný obal (goticko-metalové fonty s napopovatělým, uhlazeným samerovským hip hop r'n'b se minimálně dost tlučou). Přes to, že nejde samozřejmě o desku zlomovou, desku, na kterou budou pamětníci vzpomínat ještě za dvacet, deset, pět let. Přes to všechno se Sámerovi ve srovnání s debutem povedla. Zní mnohem přesvědčivěji, živěji, není žánrově tak rozlítaná, jednoduše mu do jeho věčně pootevřené tlamky sedla. Tak jako na prvním albu tu nenaráží na mantinely svých hlasových schopností. "Break The Silence" je deska tempově poměrně stálá, bez větších extrémů. Celá tak nějak uběhne aniž by člověk měl pocit, že se stalo něco významného, na stranu druhou budete mít celou dobu pocit, že vám hraje muzikantsky dost profesionálně provedená kulisa, co má ke všemu názor. To není určitě málo. Snad jen superkýčař Ondřej Brzobohatý by se už příště nemusel superhvězdám do natáčení tolik montovat...

David Věžník - 6/10

"Holky, holkýýý, Sámer ho má krátkýho!" - "Co, prosimtě?" - "No áčko!" Je to tak, Samer Issa s druhým albem přišel o svou toliko ceněnou čárku nad "a" a ještě s prďáckým, evidentně druhoplánovým konceptem: Názvy skladeb na desce čtené za sebou (bez "Intra" a "Rapsongu") tvoří erotické incestní dobrodružství. To ale do recky nepatří, to byl jen úvod. Co do recky patří, jsou pocity z desky. "Break The Silence" chce ukázat Issu jiného. Všechny procesy, které popsal kolega Hájek v hlavní recenzi, však vedly k posunu po horizontále, nikoliv po vertikále. Jistě, Issa po pohledu na booklet přestal být homoikonou, toť ovšem jediný klad. Za poděkování v takřka hrabalovském duchu (češtinu ovšem na rozdíl od spisovatele dosti brutálně prznící) by zasloužil na holou a (oslí můstek) s tou angličtinou to asi taky navždy bude jen dobré (čili za tři). Hudebně překvapuje nedokončenost desky (aneb nevhodnější zavírák si těžko představit) a producentské stereotypy (vzdychání a hekání v beatu užívá Brzobohatý tak často, že než deska skončí, stihne to vyjít z módy). Úspěšný boj s předsudky: informacemi nezatížený poslech pilotu "Až zastavíme čas", jeho označení za totální srágoru a následný šok, že tohle spoluspáchal ten DJ Wich. Kolovrátková "Just A Girl" je dlouhá i se třemi minutami, podobně jako třeba "Breathe". Povedené věci - nesladké, až agresivní "Move", "If You Want It", "Sister" a příjemná (po hudební stránce) "Chtěl bych". V osobním žebříčku má Issův debut šestku. Za "Prolomení ticha" ji dostane taky. Každá šestka kvůli onomu horizontálnímu posunu vypadá jinak, je to ale nakonec taky jen šestka.

Pavel Novák - 7/10

Rok se s rokem sešel a naše mladá r'n'b naděje přichází s novou deskou, za kterou si podle svých slov opravdu stojí. Za ten uplynulý rok se Sámer pilně učil anglicky, chodil na hodiny zpěvu a vůbec se na sobě snažil pracovat, co to jen šlo. Já sice v jeho angličtině ani zpěvu žádné viditelné zlepšení nepozoruji, avšak při poslechu "Break The Silence" mám přece jen pocit, že poslouchám zcela jinou desku, než jakou byla "Busted". Ondřej Brzobohatý se zde předvádí nejen jako schopný skladatel, ale i stejně dobrý producent, který má cit pro r'n'b, i když si čas od času zajde pro nápad ke svým zahraničním oblíbencům. Příjemný je i seznam hostů, kterému vévodí DJ Wich, který pracoval na skladbě "Až zastavíme čas", kterou postavil na pro něj typickém beatu, dále česká r'n'b naděje zpěvačka Victoria a v neposlední řadě i DJ Neo. A docela mám strach, co na některé písničky řeknou Sámerovy mladé fanynky, protože i když deska obsahuje pár hitů na první poslech, některé skladby jsou určeny spíše pro uši náročnějších posluchačů. Oproti první desce tu tedy máme určitě posun dopředu. Podtrženo sečteno, "Break The Silence" nám dává jasně najevo, že i ti nejzarytější odpůrci budou chtě nechtě muset začít se Sámerem počítat.

Michal Koch - 7/10

Netroufl bych si "Break The Silence" hodnotit v rámci žánru, na to je mi r'n'b příliš vzdálené, a rád to tudíž přenechám jiným. Podíval jsem se na tuhle desku tudíž odjinud. Co jsem objevil? V první řadě stejně jako na první Sámerově desce skvělý zvuk, který velmi převyšuje mnohou konkurenci domácí i zahraniční produkce. Ruku v ruce s lahodným zvukem jdou výtečné aranže plné skutečných nápadů. Jediný tón či ruch není zbytečný, a zároveň jediné místo není hluché. Zde dlužno poznamenat, že když už není oficiálně deska prezentována jako dílo dua Sámer Issa - Ondřej Brzobohatý, měl by alespoň první jmenovaný děkovat druhému kudy chodí, protože co Ondřej odvedl na desce jako skladatel, aranžér a producent, je k nezaplacení, čímž ani v nejmenším nehodlám snižovat přínos dalších mnohých spolupracovníků. Ovšem i Sámerovi je nutno přiznat, že zřejmý rok studia u profesora Klezly mu prospěl jak domácí zvěři drbání a podle slov v bookletu si to také uvědomuje. Zkrátka a dobře ten, od kterého jsem ještě před rokem a půl nečekal nic, přišel už s druhou deskou, která sice vzhledem k žánru nebude rotovat v mém přehrávači nijak často, leč musím uznale sklonit hlavou před její nespornou kvalitou.

Vojta Kostelecký - 7/10

Nabuzeni velmi dobrým komerčním ohlasem debutového alba se Samer Issa společně se skladatelem a producentem Ondřejem Brzobohatým pustili s vervou a nadšeným do příprav druhé desky. A na výsledku je to znát. "Break The Silence" je bezpochyby promakanější a odvážnější než "Busted". Slaďoučká balada "Cold Wind" nebo titulní, pěkně šlapající hitovka jsou skvěle napsané a zaranžované kusy. Jenže to má celé jeden dost zásadní háček. Když si letmo prohlédnete žebříčky prodejnosti, zjistíte, že už to bohužel nikoho moc nezajímá. Celorepubliková samerománie definitivně opadla a najednou se ukazuje, že české publikum zřejmě ještě není na jeho "r'n'b osvětu" dostatečně připravené. Issa se tak - podobně jako třeba Dara Rollins - pohybuje v podivném vzduchoprázdnu. Pro klubové publikum je moc "komerční" (Wich v promarněné šanci "Až zastavíme čas" to opravdu nezachrání), pro běžné hudební spotřebitele zase moc "alternativní". Tak co s tebou, chlape? Fakt nevím, snad jenom čekat...

Honza Balušek - 7/10

Už makrorecenze debutu Sámera naznačila, že v tom klukovi něco je. To něco se rozhodl zlepšit pouhý rok po první desce a opřel se do toho na "Break The Silence" vskutku pořádně. Jisté je, že tak zvukově vycizelovanou a moderní popovou desku u nás asi ještě nikdo nenatočil, na čemž má určitě velkou zásluhu producent Ondřej Brzobohatý, jenž složil i několik skladeb z novinky. Je to taky jedna z mála nahrávek, u nichž jsem ochoten říci, že je objektivně kvalitní, ale sám od sebe bych si ji zrovna často nepustil, snad že jsem zpátečník a produkce je na mě možná občas až moc moderní. Na jedné straně mě vyloženě baví občas až minimalistický podklad ("Hot And Wet", "Sister"), na druhé straně se mi fakt líbí rádiová hitovka (tedy potenciální, rádia ji moc nehrála) "Až zastavíme čas". Jisté je, že druhá deska je profesionálněji udělaná než debut, otázka je, zda to k podobně velkým prodejům bude stačit, zatím to vypadá, že ne. Vyloženě otřesné je ovšem poděkování Sámera uprostřed bookletu, tolik gramatických chyb a překlepů je už vyloženě trapných...

Tomáš Parkan - 7/10

Ať si kdo chce, co chce říká, ať si Anna K slzy utírá, ať se třeba Krajčo staví na hlavu, finalisté "Česko hledá SuperStar" zaťali drápky do naší hudební scény a jak to tak vypadá, nechtějí se svých lehko či těžko dobytých pozic pustit. Toto bezezbytku platí i o Sámeru Issovi. Už "Busted" jasně naznačil, že nemluvil po soutěži jen tak do větru. Dalo by se říct, že "Break The Silence" navazuje na předchozí desku a Sámerovu hudbu posouvá zase o nějaký ten kousek dál. Sámer u profesora Klezly znatelně zlepšil zpěv a kolem sebe poskládal rozmanitý tým, který mu pomohl vytvořit o něco lepší zvuk desky s prvky hip hopu a elektroniky. Pravda je ta, že o poznání vylepšená angličtina sedí Sámerovi daleko více než čeština, ale na druhou stranu pomalá rádiovka "Až zastavíme čas" patří k tomu nejlepšímu na desce. Zastavím se akorát ještě u textů. Například: "Your sister, your sister, I'm dying, dying to kiss her" mi přijde skoro až blbé. Ale i přesto si myslím, že Sámer Issa natočil velice slušnou deskou, ostatně jako tu předchozí, nicméně stále čekám na to, až toto vše předvede i naživo na koncertě. Do té doby se těžko stane respektovanou součástí české hudební scény.

Ondřej Ručka - 8/10

Když předloni vyšlo "Busted", byl jsem k budoucnosti Sámera Issy značně skeptický. Pokus to byl sice zajímavý, ale rozhodně nedotažený a uspěchaný. Prorok r'n'b se z něj, tak jak sliboval, nestal. Doteď. S novinkou "Break The Silence" se totiž podařila deska, která nejen, že není špatná, ale dokonce bych i řekl velmi dobrá. Ondřeji Brzobohatému (s přispěním DJ's Nea či Wiche) se podařilo vyprodukovat opravdu velmi povedený zvuk, který nemá na české scéně obdoby. Je pravda, že inspirace The Neptunes ze skladeb téhle desky čouhá jako sláma z bot, ale když se zdařile opisuje od (dnes už) klasiků, můžeme přimhouřit oko a brát to jako poctu žánru. Deska zaujímá dvě klasické a spolehlivé polohy, klubovou pařbu i sladkobolnou a přeslazenou baladu, a oboje dělá na slušném standardu. Sámerův vokál taky netahá za uši jako na debutu, je znát, že na sobě hoch hodně zapracoval. Vlastně si i myslím, že ač neoriginální, tak tahle deska má opravdu tak dobrý zvuk, že bych se za ni nestyděl ani ve srovnání se zahraniční produkcí. A nevědět o jejím původu (a nebýt na ní českých písní), tak bych ani nevěřil, že byla stvořena u nás.

Karel Veselý - 8/10

"Break The Silence" aneb Samer Issa podruhé. Tentokrát méně kompromisů, více domácích autorů a hlavně po všech stránkách vyzrálejšího projev. Album přináší moderní urban sound, na kterém není nic českého (a to je dobře) a v podstatě ani originálního (ale to jsme snad ani nečekali). Samer, Brzobohatý a jejich producenti kopírují více či méně skrytě trendy v r'n'b posledních deseti let, ať už rovnou či jen v rovině citací (třeba Nellyho "Hot In Herre" v "Rap Song (Sigh)"). Výsledek zní opravdu dobře, v některých případech ("Break The Silence", "Move") přímo výtečně, ale je obrovská škoda, že Samer nedisponuje větší porcí přirozeného talentu, nebo chcete-li charismatu a výraznějším, sytějším hlasem. Třeba v "Move" ho futuristická produkce DJ Nea skoro nepustí ke slovu a v duetu s Victorií "Hot & Wet" jen sekunduje. Ze dvou českých skladeb (patrně úlitba domácímu trhu) je méně zbytečnější ta druhá - "Chtěl bych". "Až zastavíme čas" nebrzdí ani tak Wichův beat (umí lepší) jako přitroublý Brzobohatého text. Závěrečná pasáž "Jen slova bez činů / když hledáme vinu / tak se naučíme lhát" mě opravdu dostala do kolen. Mínusem jsou také Sámerovy pokusy o rap a někdy trochu podivná angličtina. V kolonce lyrics najdeme sice samá anglická jména, ale "you just a girl" by těžko u maturity prošlo. Samer si jde svojí cestou (na české poměry) a daří se mu zůstat věrný jeho hudební vizi. To se cení.