Streets of Atlanta, Georgia, proudly present Sean Paul and J-Bo. Tak nějak by klidně mohl vypadat text úvodního "Intra", které otevírá desku "Ev'rybody Know Me" hiphopové dvojky YoungBloodZ. "Intro" takový text nemá, přesto po prvních tónech a slovech poznáte, o co že tady vlastně jde. Tito dva černošští rappeři, kteří byli spolu se svým starým známým Lil Jonem u boomu jižanského crunk soundu, se totiž nyní snaží pozvolna polevující vlnu zájmu o tento styl udržet pěkně našlápnutou. Pozvali si k tomu spoustu zajímavých hostů a vydali na to i čerstvé album. Může se jim to s ním podařit?

Může. Deska je totiž velmi dobře udělaná a i pro mě jako naprosto netypického konzumenta hip hopu představuje víc jak hodinu dobré zábavy. Zní přesně tak, jak byste očekávali, pokud víte, že Lil Jon stojí nejen za YoungBloodZ, ale je i producentem megahitu "Yeah!", se kterým udělal obrovskou (a zatím jedinou pořádnou) díru do světa Usher. Pochopitelně "Ev'rybody Know Me" na to jde trochu víc od podlahy - je drsnější, pořádně sprosté a nebojí se v podstatě ničeho. Typický jižanský dirty sound podporují Sean Paul i J-Bo velmi slušným výkonem, i když třeba ve výtečné skladbě "Grown Man" dá chlapcům pořádně na frak hostující Shawty Putt.

Nejedná se však ani zdaleka o jediný hit, který na albu najdete. Dalo by se říct, že každá druhá píseň je skvělým náběhem na pořádný úspěch. Vůbec to není třeba řešit u "Chop Chop", která je v duu se zmíněnou písní "Grown Man" suverénně nejlepší na celém albu a jako druhý singl udělá určitě víc radosti než podle mě trochu přeceněný "Presidential". Výtečná je i "Excuse Me Shawty" nebo "Haterproof", ovšem na první poslech vám asi více uvízne "It's Good" s hostující T-Boz, jednou třetinou bývalé skupiny TLC. Její zpěv dodává už tak jednomu z odvážnějších beatů další body navíc do soutěže o skvělou pecku do jakéhokoliv klubu.

Jako drobnou pozornost najdete na desce i "Presidential Tha Remix (feat. Akon)" a dva největší hity YoungBloodZ z předchozích desek, "Damn!" a "Lean Low", na kterých si hlavně za oceánem urvali pořádný kus slávy. To je docela pěkný dárek, který završuje neméně pěkné album. Vytknout by se dalo leccos, ať už to, že tracklist mohl být o dvě tři písničky kratší, nebo že občas znějí YoungBloodZ ve více skladbách až přesmíru stejně (to jsou pochopitelně kandidáti na ono zkrácení). Ale přesto jim nejde upřít, že na desku doslova narvali pořádnou dávku jaksepatří hitových songů. Není sice tak přelomové, jako podle všeho bylo předešlé "Drankin' Patnaz", ale i tak stojí za to.