Wohnout se rozhodli pomáhat a zvolili k tomu netradiční, ale o to zajímavější cestu. Připravili EP "Nevydáno" s šesti raritními nahrávkami. Výtěžek půjde na charitu.
Za pochvalu stojí už jenom samotná myšlenka - přichystat EP s raritami, prodávat je za pouhých sedmdesát korun na koncertech, případně přes internet a z výtěžku sponzorovat charitu. Proto předesílám, že ač mám
Wohnout rád i normálně, tímto si u mě ještě trochu polepšili. Pravda, kdoví co bylo skutečnou příčinou vydání a zda z toho kluci skutečně nic nemají, ale takové pochybnosti vem čert, prostě to je dobrý nápad a hotovo basta. Když se nad tím zamyslím, vcelku povedená je i samostatná deska, ačkoli trpí syndromem raritních kolekcí - rarity jsou většinou věci, které se na regulérní alba nevešly, proto nebyly dost dobré. To asi mluví za vše.
Že se jedná o
Wohnout, poznáte od prvních vteřin. Nezaměnitelný pološepot-polozpěv-polorap s ostřejšími kytarami v zádech a těžko popsatelná ztřeštěná atmosféra nenechají nikoho na pochybách. Vlastně žádná ze šesti písní, které na "Nevydáno" skupina zařadila, nijak výrazně nepřekračuje celek, nebo naopak na něj nedosahuje. Asi nejlepším kouskem je úvodní "Husí morálka", svižná, pro koncerty určená pecka s monumentálním počátečním riffem, jíž trochu sráží nevýrazný, roztahaný refrén. Druhá "Dcera" nezapře, že vznikla v roce 2000, tedy v době punkové éry
Wohnout, proto evokuje jistou podobnost s tvorbou Tří sester, jen to má komický, takřka absurdní text. Singl "Sojčí pírko" původně měl spočinout na "Pedro se vrací" a je to na něm znát, promlouvá z něj onen úspěšný model punkem načichlého poprocku.
Nejzábavnější jsou ovšem popisky k jednotlivým songům, které najdete na přebalu, v nichž
Wohnout stručně nastiňují, proč a jak ta a ta skladba vznikla. Tam se kapela skutečně vyřádila. Co k tomu říct víc?
Wohnout s "Nevydáno" pravděpodobně nemají větší ambice než pobavit v klubech a výdělkem pomoct těm, kteří to potřebují. To je na celém projektu to nejpodstatnější a nejhodnotnější. Muzika a její kvalita už jsou takovou nadstavbou. Jelikož
Wohnout jsou talentovaní skladatelé a zruční řemeslníci, ani se nedalo očekávat, že by "Nevydáno" byl průšvih. Není, akorát cítíte, že to jsou holt ty rarity (takže jenom za muziku by to bylo 6/10, ale s tím vším okolo nejde nedat sedmičku).