Dvě pseudolesbické ruské zpěvačky Lena Katina a Julia Volkova učinily po všech tahanicích a skandálech v mediálních plátcích to nejrozumnější, co mohly. Tatu neudělaly tu hloupost jako některé z jejich světových hudebních kolegyň, nerozpadly se na zvolna zapadající sólové zpěvačky, ale pochopily, že jejich největší deviza je v setrvání pod stávajícím zaběhnutým názvem. Společně daly vzniknout novému albu s názvem "Dangerous And Moving", který je opět vystřelilo na vrcholky světových hitparád. Pilotní skladba, která již rotuje na světových rádiích, nese název "All About Us."

Album zahajuje krátké intro ze zmiňované pilotky "Dangerous And Moving". Hned úvodní hity "All About Us" a "Cosmos" dávají znát, že Tatu se vracejí ve velkém stylu - zejména ze skladby "Cosmos" je cítit dost silný harmonicky postavený základ, při jehož vzniku tvůrce projevil zajímavou originalitu. Nutno zmínit i poměrnou náročnost zpěvové linky, která je zvládnutá na jedničku. "Loves Me Not" následně balancuje mezi něžností a svižným tanečním základem a útočí i na vaše city... Takhle nějak si představuji současnou pop music na úrovni - přestože nepatřím k fanouškům podobného hudebního stylu, tak se mi album vážně líbí. Je sestaveno jednoduše řečeno z hezkých písniček, dobře zaranžovaných, z nichž dobrá polovina apeluje na hit.

Nutno i zmínit, že místy aranže skladeb koketují s náznakem rockových prvků - zajímavé spodky bicí/basa nebo klávesové party, které by mohly klidně nahradit tvrdé kytary (pojďme se v tomto směru vrátit zpět k "All About Us"). Zmíním i pomalejší záležitosti "Gomenasai" a "Craving" - nemůžu si pomoci, ale mě takové věci vážně dostávají svojí upřímností... Místy až dětské hlásky mají skrytý sexappeal a v kombinaci jemnosti se zvláštním druhem drajvu v podobě místy až nakřáplé barvy hlasu, viz například v osmé věci alba "Sacrifice", působí jistě a důvěryhodně. Titulní "Dangerous And Moving" mě zaujala tak nějak nejméně... Deska je plná silných písní a hitů, tahle mě v porovnání s nimi připadá jako chudší příbuzný. Přesto je ale možné album považovat za více než zdařilé a jistě drží světové příčky hitparád právem.

Co dodat, tohle cédéčko je příjemným kompromisem mezi kvalitním popem a taneční hudbou. Pro někoho mohou být samozřejmě tyto dvě škatulky jednou, mě ale v tuto chvíli napadá napsat jedno - holky, díky, vážně se vám to povedlo. Je to souhra dobrých a dobře zahraných písniček, dobré aranže s dobrými zpěvy. Na albu se podíleli například Trevor Horn, Sting, Dave Stewart či Richard Carpenter.

Lena a Julia sice nemají vyzrálé hlasy jako stárnoucí pop harcovnice, mají však ve svém projevu srdíčko a razí si dál svoji bizarně provokativní cestu. Na druhou stranu mají na tu vyzrálost ještě patnáctiletý náskok a jejich image tenageerek, které sundaly ze zad školní batoh a šly natočit hodně slušné album, jim vážně sluší. Možná bych sama za sebe jen vítala víc písniček v ruštině - připadá mi, že by mohly tak ještě více vyšplhat nad nadstandardní průměr svojí zvláštní jazykovou originalitou, která se - nemůžu si pomoci - k jejich písničkám hodí víc... Je tu ale světový požadavek na angličtinu a tedy záběr na větší cílovou skupinu, takže city a pocity v tuto chvíli musejí stranou.