Na festivalu v Roudnici zahrála i kapela Švihadlo. S kytaristou Jirkou, kytaristou a zpěvákem Petrem a zpěvákem a Jamajčanem Vincentem jsme se rozložili do stínu košatého stromu a v klídku si pokecali. Pro autentičnost a pohodu okamžiku doporučuji shlédnout vše na videu, ale pokud nemáte čas nebo softwarové vybavení, tady je přepsaná podoba rozhovoru.

Pokud máte zájem, zde se můžete kouknout na kousek koncertu.

Jak dlouho už hrajete, kdy jste vznikli?

Petr: Dávno, tak od 88. roku. A v této sestavě tak 7 let.

Od začátku hrajete reggae?

Petr: V podstatě jo. Původně jsme to moc neuměli, takže to byl spíš takovej bigbeat, o kterým jsme si mysleli, že to je reggae.

Já jsem vás slyšel naposledy loni v Trutnově a dnes mi přišlo, že ve vaší muzice přibylo dubových prvků a elektroniky. Zdá se mi to, nebo to tak je?

Jir: My jsme to tak chtěli hrát vždycky, záleží na tom, aby lidi vycítili chvíli, kdy to přijde a abysme to nemuseli trénovat, protože to je pocitová záležitost. Uděláme nějaký rytmický groove a dáme Vincentovi prostor, aby tam mohl říct něco, co se v písničkách nedá.

Budete používat ještě víc elektroniky?

Vin: Budeme.
Jir: Protože to všichni posloucháme a určitě nás to ovlivňuje.

Na desce "Slunce" to ještě moc není…

Petr: Tam to není vůbec, protože jsme ty mašinky ještě neměli.
Jir: A ta deska je zúročení asi tříleté práce plus pár nových věcí.

Tak co nová deska?

Jir: Už ji chystáme dlouho a vypadá to, že snad na podzim na ní začneme pracovat.

Už půjdete do studia nebo začnete zkoušet?

Jir: Byl bych rád, abysme šli do studia. Ještě máme půl roku, abysme připravili všechny písničky, který chceme.
Vin: A bude hodně elektronické.

Jak jste na tom s remixy svých skladeb?

Jir: My jsme to zatím nedělali, protože v každým studiu je nedostatek pásků a jakmile se ty věci natočí, tak nikdo nechce držet ty pásky, aby se s tím později ještě dalo dělat. A nebo si je musíš zaplatit. Tak teď už na to chceme myslet a nechat si to do zásoby.
Vin: Zaplať pánbů že teď už máme digitální studia! Remixy donekonečna…, je to lepší.

Jak používáte internet?

Jir: Já internet používám asi půl roku docela vostře. A máme svoji stránku. Jsou tam texty, turné, fotky, písničky k stažení…

Kde budete v létě k vidění?

Jir: V Čechách na festivalech a taky pojedeme do zahraničí. Třeba v září z Garáží do Chorvatska a teď se nám podařil husarský kousek, dostali jsme nabídku jet hrát na tři týdny do Číny, což je hodně orientální záležitost. Ještě tomu furt nevěříme, ale směřuje to k tomu, že bysme měli v půlce července odletět do Pekingu.

Já jsem slyšel o východním publiku, že je takový chladný. Poslouchá muziku, ale neroztančíte ho jen tak…

Vin: V Japonsku je silné reggae publikum! Už v roce 1980 hrála na Jamajce japonská kapela Raggaemuffin.
Jir: Jste vlastně první, komu to oficiálně říkáme. Je to takovej bonbónek v našich představách co bude dál. Doufám, že tam příjde nějaká inspirace.

Třeba nový nástroje?

Jir: To už dneska díky samplům nemusíš.
Vin: Ale jsme pro všechny experimenty. Rozhodně pro!

Tak třeba budete zpívat čínsky?

Vin: Né, samplovali! Jak třeba nějaká ženská zpívá "wu chang, wu chang"…

Vincente, ty jsi z Jamajky, už jste se tam byli všichni aspoň podívat?

Petr: Zatím jsme tam nebyli. Už se tam dlouho chystáme, ale je to dost finančně náročný.
Vin: Poď k nám, né!

Vincente, jak dlouho jsi žil na Jamajce?

Vin: Narodil jsem se tam a teď jsem spíš tady, už přes deset let.

Jaký to je na Jamajce? Já mám představu, že se tam všude hraje reggae.

Vin: Máte pravdu. Každý víkend je po celém ostrově minimálně třicet flámů a ty jsou velký – 5 000 a to jsou samý soundsystem, a já nekecám, to je pravda, hlavně v Kingstownu. Plus kluby. A jsou tam velký festivaly, prostě máte pravdu.

Jak má na vaši hudbu vliv marihuana?

Petr: No nějaký inspirace tam jsou, ale nakonec ty písničky musí fungovat, i když jseš střízlivej.
Jir: Prostě ty vibrace tam musí být i bez toho.
Vin: Ale můžu říct jedno. Já jsem zásadně proti tvrdým drogám. Heroin, kokain, crack, pervitin.. – to nechápu. Pokud se chceš pobavit, vem’ si trošku hudbu a jestli to nestačí, máte už legální alkohol a cigarety a pokud to nestačí, já přidám svůj zpěv…

Dnes (6.května) právě v Praze probíhá další demonstrace za legalizaci marihuany. Byli byste pro?

Vin: Jsem pro. Pokud máte alkohol a cigarety, proč ne ještě trošku marihuany.
Petr: Určitě.
Jirka: Hlavně by se měly odlišit lehký a tvrdý drogy. Já nepovažuju marihuanu za drogu. Když někdo propašuje do země 5 kilo heroinu, měli by ho zavřít na doživotí a pokud si někdo vypěstuje na zahrádce 10 deka trávy, tak by ho měli nechat žít.

Já děkuju za rozhovor a přeju Vám, abyste se na podzim v tom studiu sešli!

My taky dík, čau.

A Švihadlo v plné polní jsou:

Petr Šturma – sólový zpěv, rytmická kytara, sampler
Vincent Richards – sólový zpěv, toasting
Marie Šturmová – sólový zpěv, vokály, conga, percussion
Jiří Carypar – vokály, sólová kytara, manager
Martin Šulc – tenorsaxofon
Martin Červinka – klávesy
Tomáš Krček – bicí
Josef Marek - basa
Jiří Průša – trombon
Lukáš Linhart – trubka
Tereza Zoubková j.h. – trombon (Chorchestr)