Floating Bridge je seskupení čtyř nabroušených chlápků z Frýdku-Místku. Aniž by o to nějak zvlášť stáli, na základě starších demáčů jim byla přisouzena nálepka českých Korn. Tuto pověst se snaží setřást novým EP "Mothermusic", jelikož však ani v tomto případě neupustili od typické, klišovité nu-metalovosti, nejspíš s tou nálepkou budou muset ještě chvíli vydržet fungovat.
Hrajete skoro jedenáct let, na dveřích vaší zkušebny visí pár pochvalných článků z hudebních časopisů a někde doma v poličce se válí videokazeta s pořadem, co si vás tenkrát všimnul. Za tu dobu, co jezdíte po klubech, vám došlo, že z vás další hudební milník nebude, a vám o to vlastně ani nejde. Stačí vám bušit do toho po klubech a sem tam zkusit kvalitní demáč, abyste se v hospodě zase mohli bavit myšlenkou, že už to třeba vyjde, že konečně podepíšete supervýhodnou smlouvu a bude vás slyšet zase o kus dál. Ale nějaká snaha hrát to jinak, než parta odvedle? Proč?! Tohle přece taky funguje!
Ať se mu to líbí nebo ne, frýdecko-místecký čtyřlístek
Floating Bridge na většinu lidí působí jako česká verze
Korn. A i když jedním z očekávání, která uvádějí v souvislosti se svým čtvrtým EP "Mothermusic", je strhnout konečně ze svých kombíček tuto přeceňující nálepku, minimálně "Death Is Over" a "Roses" těžko charakterizovat lépe, než právě příměrem k úderce z Bakersfieldu, za což nemůžou zdaleka jen sbory, jež skoro budí dojem přímé imitace
Korn. Naopak hrubý, až neurvalý zpěv Dana Kanálika, místy připomínající vrchol amoku Petra Zvěřiny ve VyVolených, je od Jonathana Davise (místy dokonce i od samotné melodie) relativně daleko; mnohem více je nasraně zvracejícím vokalistou typu Christiana Machady z
Ill Niňo (aby se mu vyrovnal, musel by samozřejmě být větší magor).
Technicky se kapele
Floating Bridge podařila na české poměry nadprůměrná nahrávka, oplývající dobrým, masitým zvukem nezbytně syrového druhu, množstvím elektrizující energie, chytlavými melodiemi i obstojnými texty. V mých očích však trpí jedním podstatným handicapem, pramenícím ze samotného přístupu
Floating Bridge k hudbě, a tím je striktní žánrová dogmatičnost. Ani jednou ze šesti písní alba mě nijak nepřesvědčili, proč bych měl poslouchat zrovna "Mothermusic". Mohu si přece pustit třeba již zmiňované
Korn, kteří navíc - co bychom si nalhávali - jsou přece jen o nějaký ten kus cesty dál.
CD k recenzi poskytla skupina
Floating Bridge.
Album:
Floating Bridge - Mothermusic
Hodnocení: 6/10
Celkový čas: 24:35
Skladby: Man Of Glass, Intro,
Down, Circle, Insane, Evolution,
Death Is Over, Roses